Šílená proměna dětského autíčka: táta z něj udělal bestii s výkonem 2,8 kW

Z původně obyčejného dětského elektrického autíčka vznikl projekt, který posouvá hranice domácích přestaveb i možností malých elektromobilů. Kutil Jan Ječmínek proměnil slabý a nepraktický model ve výkonný stroj s výkonem až 2,8 kW, pokročilou elektronikou, řízením přes Arduino i propracovaným osvětlením. Výsledkem je nejen atraktivní „mini auto“ s realistickými funkcemi, ale také plnohodnotná platforma pro experimentování, která zvládne i náročnější terén a nabízí několikanásobně delší výdrž baterie než běžná dětská vozítka. Na začátku byl obyčejný nákup vánočního dárku pro dceru. Elektrické autíčko působilo sice atraktivně, ale hned po prvních jízdách přišlo vystřízlivění. Výkon byl slabý, baterie vydržela sotva pár desítek minut a jízda v terénu byla spíš utrpením než zábavou. Šestikolová konstrukce navíc nepřinášela výhodu, ale naopak problém, protože se auto často zasekávalo a ztrácelo trakci.

„Na to, jak je velké a má šest kol, to bylo hrozně líné. Pořád to někde viselo a nedokázalo se pořádně rozjet. To mě začalo neskutečně štvát. V tu chvíli mi došlo, že pokud to má dávat smysl, musím ho celé předělat,“ popisuje Jan Ječmínek z Mladkova u Ústí nad Orlicí.

Rozhodnutí padlo rychle a autíčko šlo kompletně do rozborky. Z původního modelu zůstala prakticky jen karoserie, zatímco podvozek prošel zásadním zesílením a úpravami. Kutil zároveň začal řešit zcela novou elektroinstalaci, která by zvládla mnohem vyšší zatížení.

„Šlo mi o to, aby to nebyla jen hračka. Chtěl jsem, aby auto fungovalo jako skutečné, se zabezpečením, pojistkami a logikou řízení. Každý motor má vlastní jištění, všechno je oddělené a dimenzované tak, aby to něco vydrželo. Je to vlastně taková malá platforma, kde si můžu dovolit experimentovat,“ vysvětluje.



Důležitým krokem bylo nasazení mikrokontroleru Arduino, který umožnil řídit jednotlivé funkce. Díky tomu může auto reagovat na různé situace, řídit světla i výkon. Elektronika je rozdělená do několika napěťových větví, aby nedocházelo k přetížení nebo výpadkům.

Ovládání pak Jan Ječmínek posunul ještě dál. Místo jednoduchého dětského ovladače použil profesionální RC soupravu, běžnou u modelů letadel. To umožňuje plynulé řízení, citlivé dávkování výkonu i přepínání režimů během jízdy. Auto tak reaguje mnohem přesněji a bezpečněji než běžné dětské modely.

Velkou kapitolou přestavby je také osvětlení. To proměnilo vzhled auta k nepoznání. Nechybí přední ani zadní světla, brzdová světla, směrovky nebo couvací světlo. Doplněno je i osvětlení registrační značky a interiérové LED podsvícení, jež dodává autu moderní vzhled. Celek působí jako zmenšenina skutečného vozu.

„Chtěl jsem, aby to mělo wow efekt. Když se auto ve tmě rozsvítí, tak opravdu přitahuje pozornost. Nejde jen o vzhled, ale i o funkčnost, protože všechno reaguje přesně tak, jak člověk očekává,“ říká Jan Ječmínek.



Speciální kapitolou jsou pak modré výstražné majáky na střeše. Ty blikají střídavě podobně jako u zásahových vozidel a dodávají autu výrazný charakter. Celý systém je řízen elektronikou a umožňuje různé světelné režimy.

Osvětlení je přitom navržené tak, aby bylo nejen efektní, ale i bezpečné. Díky odděleným napájecím větvím nedochází k přetížení a jednotlivé okruhy jsou jištěné. To zajišťuje stabilní provoz i při dlouhodobém používání.

Pod kapotou se skrývá výkon, který posouvá hranice běžných dětských aut. Upravený model zvládne jet rychlostí až kolem 20 kilometrů v hodině, což už je tempo vyžadující opatrnost. Díky výkonným motorům a robustní elektroinstalaci má auto dostatek síly i pro jízdu v náročnějším terénu. Celý systém je přitom navržený tak, aby zvládl vysoké zatížení.

„Když jsem to spočítal, tak se bavíme o výkonu kolem 2,8 kW. To už není hračka. Proto jsem musel řešit i bezpečnost. Nechtěl jsem, aby to bylo nebezpečné. Auto má několik jízdních režimů včetně omezeného turba, které se po určité době automaticky vypne. To pomáhá chránit elektroniku i samotného řidiče. Součástí systému je i aktivní chlazení pomocí ventilátorů,“ vysvětluje autor.

Kutil také navýšil kapacitu baterií. Díky tomu může auto v běžném režimu jezdit i několik hodin. To z něj dělá nejen zábavnou hračku, ale i plnohodnotný projekt s praktickým využitím.

Celková investice do přestavby přesáhla 20 tisíc korun a práce zabrala zhruba 180 hodin. Přesto Jan Ječmínek nelituje ani času, ani peněz. Projekt bere jako srdcovou záležitost.

Do budoucna plánuje další rozšíření, například přívěsný karavan ve stejném stylu nebo terénní verzi na jiném podvozku. Možností je podle něj celá řada a projekt se neustále vyvíjí.

„Moje dcera zatím auto spíš objevuje, než řídí,“ směje se kutil a dodává: „Postupně si k němu najde cestu a využije jeho potenciál naplno. A právě to bylo od začátku mým cílem, vytvořit něco výjimečného, co bude dělat radost.“