Legenda jménem Škoda 1203: Zrod nejslavnější české dodávky byl plný zádrhelů

Nejznámějším užitkovým vozem značky Škoda je u nás nepochybně typ 1203. O tom, že má její výrobu automobilka z Mladé Boleslavi zajistit, rozhodli tehdejší mocipáni již ve druhé polovině roku 1955. O vývoj se měl postarat závod Vrchlabí s maximálním využitím dílů ze staršího typu Škoda 1200. Původně měla sériová výroba odstartovat nejpozději v roce 1960. Ovšem tento termín se pak mnohokrát posunul. Od začátku vývoje Škody 1203 bylo jasné,že se má jednat o vůz s trambusovou karosérií. Tedy s motorem nad předními koly s absencí klasické kapoty. Konstruktéři v závodě Vrchlabí na voze začali usilovně pracovat od roku 1956 a již v září toho roku byl smontovaný první prototyp.

Do poloviny roku 1958 bylo prototypových vozů, jak v knize Od kočárů k limuzínám z Vrchlabí uvádí autor Jan Králík, vyrobeno celkem pět. Čtyři byly v osobní variantě, v jednom případě se jednalo o klasickou dodávku s plechovou nákladovou skříní.

VIDEO zachycující vývojové exempláře, si můžete pustit zde:

Při jízdních zkouškách se ukázalo, že výkon čtyřválcové zážehové  dvanáctistovky (36 koní) je pro takové auto nedostatečný. Chtěli proto využít motor se zdvihovým objemem 1,5 litru. Ten ležel nevyužitý ve skladu, neboť svého času vyvíjený vojenský terénní vůz Škoda 973 se nakonec nedostal do výroby.

V roce 1958 nastal další zásadní zádrhel: Nevědělo se, kde se tento vůz bude vyrábět. Ve Vrchlabí a ani v Mladé Boleslavi neměli k dispozici potřebnou kapacitu. A tak padlo rozhodnutí, že se projekt trambusového typu ruší. Místo toho se měli ve Vrchlabí zaměřit na modernizaci modelu 1201.

Krátce nato se ale konal jedenáctý sjezd komunistické strany, který schválil rozsáhlé investice do automobilového průmyslu. V důsledku toho se postavila nová továrna v Mladé Boleslavi a přípravila budoucí Škoda 1000 MB a také se mohly obnovit přípravné práce na trambusové dodávce.



V lednu následujícího roku se inženýři ve vývojovém oddělení opět pustili do pilné práce. Projekt vozu, který původně nesl typové označení 979, přejmenovali na 997. Podle zadání měla být hmotnost dodávky 1070 kilogramů, výkon motoru 47 koní, spotřeba 10,5 litru, maximání rychlost až 95 kilogramů a užitečné zatížení 950 kilogramů.

Myšlenka maximální využití dílů z dvanáctsetjedničky byla opuštěna, protože to zkrátka nešlo. Zabudovat šlo pouze motor. První prototyp vznikl na konci roku 1960. Byla to skříňová dodávka a tvar již velmi připomínal budoucí dvanáctsettrojku. Pouze maska chladiče byla znatelně odlišná.

Dnes je již poměrně neznámá skutečnost, že souběžně s touto dodávkou se vyvíjel také zemědělský vůz s pohonem všech kol a názvem Agromobil. Psali jsme o něm zde. Využíval by podvozkovou plošinu chystaného užitkového vozu.

Zmatky ale nekončily. Například v roce 1963 byl podle údajů v knize Jana Králíka připraven prototyp valníku. Existenci této verze údajně ministerští úředníci povolili, následně zakázali a nakonec opět povolili. Mezitím se během přípravy dokumentace pro sériovou výrobu objevilo poprvé označení Škoda 1203. Doprovodná zpráva uváděla, že už prvních 3600 vyrobených trambusových dodávek ušetří národnímu hospodářství 3,2 milionu litrů pohonných hmot.

Přesto problémy s přípravou auta do výroby nekončily. Důvodů bylo více. Jednak zrušení projektu Agromobilu, jednak soustředění na dokončení přípravy Škody 1000 MB. Výroba Škody 1203 tak byla znovu odsunuta.

Přesto konstruktérský tým na projektu dále pracoval a v roce 1964 byla hotova finální verze. Jednotlivé varianty pak dostávaly souhlas k výrobě postupně. Nakonec se určitou dobu státním orgánům jako nejpotřebnější jevil právě zmiňovaný valník, i když základním typem byla dodávka. Třeba sanita a mikrobus dostaly schvalovací razítko až v květnu 1965.

To nejdůležitější rozhodnutí přišlo v dubnu 1966. Rozhodnutí o přípravě sériové výroby vydal generální ředitel Československých automobilových závodů  v dubnu 1966. První dodávka měla být smontována v lednu 1968, od léta měly vyjíždět sanity a od října mikrobusy.

Mezitím se našla továrna, která měla kapacitu pro výrobu motorů. Byla v Trnavě, jmenovala se Kovosmalt a do té doby produkovala pračky. Později se přejmenovala na TAZ - Trnavské automobilové závody a nakonec se do ní přesunula kompletních dvanáctsettrojek.

Ve Vrchlabí od roku 1965 probíhaly určité stavební a technologické úpravy, aby vůbec bylo možné výrobu zahájit. Často to byla velká improvizace.

Stanovený termín zahájení výroby se tak logicky nepodařilo dodržet. První karosérii svařili na začátku června 1968, ověřovací série kompletních aut byla hotova na podzim a montáž aut pro zákazníky začala 20. listopadu. Nejprve z bran továrny vyjížděly každý den pouhé čtyři exempláře Škody 1203.

Zdroj:Deník.cz