Čtenář Petr zvažuje koupi hybridního Renaultu Captur z roku 2020 s relativně nízkým nájezdem a ptá se na reálnou spolehlivost hybridního ústrojí, možná rizika ojetiny a vhodnost tohoto modelu pro dlouhodobý provoz.
Dotaz
Dobrý den, v německém autobazaru jsem našel
Renault Captur z roku 2020 s hybridním pohonem, výkonem 116 kW a nájezdem necelých 63 tisíc kilometrů. Zajímalo by mě, jaká je dlouhodobá spolehlivost této hybridní techniky – jak se kazí benzinový motor a elektromotor + na co si dát pozor před koupí. Děkuji, Petr N.
Odpověď
Dobrý den Petře, tahle PHEV verze se u nás moc často neobjevuje. Osobně ji ale nepovažuji za špatné auto. Na druhou stranu rozhodně to není technicky nejjednodušší varianta v nabídce a u ojetiny už je nutné vědět, co prověřit. Hybrid E-Tech tady kombinuje atmosférický čtyřválec 1.6, dva elektromotory a specifickou multimódovou převodovku bez klasické spojky. Právě převodovka je nejsložitější a zároveň nejrizikovější část celého ústrojí. Hlavně u prvních ročníků se objevují poruchy hybridní převodovky DHT, typicky spojené s mazáním, softwarem nebo vnitřním opotřebením. Nejde sice o častou závadu, ale pokud nastane, oprava není levná a často se řeší celkovou výměnou celého hybridního modulu nebo repasí převodovky ve specializovaném servisu. Spalovací motor 1.6 je konstrukčně jednoduchý, atmosférický a bez přímého vstřiku, proto bývá spolehlivý.
V městském provozu je auto hezky tiché a při krátkých trasách dává hybrid smysl, ale při vyšších rychlostech už dynamika nepůsobí tak přesvědčivě a spotřeba roste víc, než by člověk od hybridu čekal. Je důležité zmínit, že trakční baterie má relativně malou kapacitu a je chlazená pouze vzduchem. Proto je potřeba, aby byly chladicí kanály čisté a systém tak správně fungoval. U ojetiny bych vždy diagnosticky kontroloval celou hybridní soustavu, historii softwarových aktualizací a chování převodovky při studeném i zahřátém motoru. Jakékoli cukání, váhání při rozjezdu nebo neplynulý přechod mezi režimy vždy osobně beru jako varovný signál.
Hybridní verze má taky složitější zadní nápravu. Klasické nehybridní verze mají jednoduchou vlečenou nápravu s torzní příčkou – tedy jednoduché řešení, které funguje i při vyšších nájezdech a není drahé na případné opravy. Naproti tomu hybridní
Captur E-Tech má zadní část řešenou jinak kvůli integraci vysokonapěťové baterie a výkonové elektroniky. Baterie je tady umístěna pod podlahou v zadní části auta, proto je náprava uložena odlišně a má taky jinak tvarovaný pomocný rám a odlišnou geometrii zadní nápravy.
Dalším rozdílem je plně elektrická parkovací brzda, která je u hybridu standardem. To znamená navíc zadní třmeny s integrovanými elektromotory, kabeláž, řídicí jednotku a vazbu na hybridní systém. Oproti mechanické ruční brzdě je to složitější a dražší řešení, a to jak konstrukčně, tak servisně.
Renault Captur II: koupit s dieselovou patnáctistovkou?Renault Captur II – koupit starší kus s motorem 1,3 TCe?