Velorex 435 se nepovedl. Začal se dělat před 55 lety, skončil brzy poté

Velorex 435, poslední motorové vozidlo z dílen výrobního družstva Velorex v Solnici, mělo sloužit jako dopravní prostředek pro invalidní občany. Přestože navazovalo na tradici tříkolových Velorexů, jeho výroba byla ukončena po pouhých dvou letech kvůli neúspěchu. Výroba tříkolových Velorexů skončila ve stejnojmenném výrobním družstvu v Solnici na východě Čech na podzim roku 1971. Krátce nato začali jeho zaměstnanci montovat nový produkt – čtyřkolový typ 435-O. Tak, jak je to v dějinách automobilového průmyslu obvyklé – podobnou logiku využívá třeba i Ferrari - číselný kód 435 signalizoval zákazníkovi, že vozítko má čtyři kola a motor s kubaturou 350 cm3.

Písmeno O pak vyjadřovalo, že jde o osobní verzi. Nákladní verze s korbičkou, která se ovšem dostala pouze do fáze prototypové výroby a měla zcela jiný design přední části, pak byla bůhvíproč označena „D“.

I tuto verzi najdete v naší přiložené fotogalerii.

Samozřejmě byl pro pohon opět využit motor z motocyklu Jawa, konkrétně typ 572/03, který poskytoval nejvyšší výkon 17 koňských sil. Uložený byl, stejně jako u tříkolek, vzadu. Spolupracoval se čtyřstupňovou manuální převodovkou.

Tento vůz byl schopný vyvinout nejvyšší rychlost 83 kilometrů v hodině a spotřebovával šest a půl litru směsi benzinu a oleje na sto kilometrů.

Uvnitř Velorexu 435 se nacházelo místo pro dvě osoby, přičemž řidič musel být držitelem oprávnění skupiny B, tedy na běžný osobní vůz.

Vozítko mělo karosérii dlouhou 2890 milimetrů, šířka činila 1150 a výška 1365 milimetrů. Hmotnost byla uváděna 385 kilogramů s možností převážet osoby a náklad do 200 kilogramů. Vzhled se rozhodně nedá popsat jako elegantní.

K rozporuplnému přijetí nového produktu určitě přispělo to, že zatímco příď byla zhotovena z laminátu, zbytek povrchových panelů přimontovaných ke kovové kostře tvořila opět osvědčená koženka. Navíc zbarvená šedivě, což také nepůsobilo zrovna přitažlivě.

Dalším problémem byla kvalita. Zde spíše nekvalita. Dobové zdroje uvádějí, že uživatelům za jízdy odpadávaly dveře, brzdy se přehřívaly a výfukové plyny unikaly do prostoru pro posádku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o dvoutaktní agregát, šlo v takovém případě doslova o život.



Stížnosti byly tak četné, že Ministerstvo dopravy do provedení nápravných opatření zrušilo tomuto Velorexu technickou způsobilost pro provozování.

I když se postupně kvalita zlepšila, důvěru spotřebitelů jak z řad invalidů, tak i zdravých jedinců, kteří si také mohli tento produkt objednat, si již Velorex 435 nikdy nezískal. Také proto, že se tehdy k nám začal dovážet východoněmecký vůz Trabant 601. Dal se tehdy koupit za 35 000 Kčs, což bylo cca o 11 tisíc více než kolik platili běžní zákazníci za Velorex.

Invalidé měli možnost český produkt koupit za necelých 20 000 Kčs. Nakonec se tedy vyrobilo necelých 1400 kusů tohoto typu Velorexu. Po něm již žádný další nenásledoval.