Polské dálniční odpočívky nabízejí více služeb než ty české. Překvapí i čistotou

Polské dálnice nabízejí cestujícím komfort, který na českých silnicích často chybí. Místa obsluhy cestujících, známá jako MOPy, poskytují nejen základní služby, ale i příležitost k odpočinku a občerstvení. Více než 400 MOPů po celé zemi je rozděleno do tří kategorií, přičemž i ta první uspokojí základní potřeby řidičů a spolujezdců a ty z třetí kategorie už jsou úplné dálniční oázy. Takže pokud se chystáte vyrazit na dovolenou do Polska, třeba až popolárnímu Baltu, tak neváhejte a dopřejte si během cesty zastávku na některé z odpočívek, které nabízejí více komfortu pro dospělé i děti než ty české. Není MOP jako mop. Na ten domácí „český“ hadrový na následujících řádcích rovnou zapomeňte – na českých dálničních odpočívkách byste ho sice často využili, protože tu často bývá co uklízet. U našich severních sousedů má ale MOP zcela jiný význam. Je to totiž zkratka pro Miejsce Obsługi Podróżnych, tedy Místo obsluhy cestujících. A Poláci jich mají tolik, že by se o ně s Českem klidně mohli podělit. Podle oficiálních údajů jich v celé zemi najdete víc než čtyři sta – a stále přibývají.

VIDEO / Podívejte se, jak vypadají polské dálniční odpočívky:

Kdo jezdí po českých dálnicích, ví své. Sem tam pumpa, sem tam parkoviště, někdy trochu trávy, někdy trochu špíny. A pak člověk vyjede k severním sousedům a nestačí se divit. Na polských dálnicích a rychlostních silnicích stojí po obou stranách MOPy jako houby po dešti. Jsou navržené tak, aby si člověk mohl protáhnout nohy, dát kávu, pochroupat si na mrkvi a rajčatech z doma připravené svačinky, dojít na záchod nebo nechat děti vyběhat energii. Na značkách je poznáte podle nápisu „MOP“ a čísla, které jim přísluší.

MOPy se dělí do tří kategorií. Ty nejjednodušší, MOP I, nabízejí parkoviště a toalety. MOP II k tomu přidává čerpací stanici a restauraci či občerstvení. A MOP III jsou už plnohodnotné dálniční oázy – kromě pumpy a jídla tu najdete i hotel a další doplňkové služby. Není výjimkou, že takové místo působí spíš jako menší obchodní centrum než odpočívka u dálnice.

Samozřejmě, ani v Polsku není vše bez chyby. Hlavně večer se může stát, že kamiony zaplní úplně všechna místa, a osobák má smůlu. Nám se to přihodilo na S5 u Źnin-Wieś. Nakonec jsme se vmáčkli mezi dva trucky, ale nebyla to žádná selanka. Aby toho nebylo málo, ukázalo se, že na téhle odpočívce právě došel toaletní papír – a to na všech záchodech, včetně těch pro vozíčkáře.

Naštěstí jsme později zjistili, že jedna vlaštovka jaro nedělá, a další navštívené MOPy už byly po této stránce bez chybičky. Velkou předností polských odpočívek je i udržované okolí. Lavičky, stolky, zeleň a často i dětská hřiště. Člověk tu má pocit, že na něj někdo myslel, když místo plánoval.

A to je třeba vzít v úvahu, že v Polsku neexistuje dálniční známka. Pro osobní auta do 3,5 tuny je většina dálnic zdarma, což je pro českého řidiče příjemná změna. Platí se jen na některých úsecích, a to dvěma hlavními způsoby: mýtnými branami, kde zaplatíte hotově nebo kartou, a elektronickým systémem e-TOLL, kdy se platba provádí přes mobilní aplikaci nebo palubní jednotku.

VIDEO / Jak funguje elektronickým systémem e-TOLL:

Zpoplatněné úseky jsou obvykle jasně značené, a i když to může českého řidiče překvapit, přechod mezi bezplatnou a placenou dálnicí je v Polsku naprosto běžný. Pro vozy nad 3,5 tuny a některé osobní automobily s přívěsem se poplatky vztahují i na vybrané silnice první třídy.

Letos se elektronický systém e-TOLL rozšířil na další úseky dálnic A2 a A4. Přesto zůstává většina polské dálniční sítě pro osobní auta stále bez poplatku, což je v kombinaci s hustou sítí MOPů příjemný bonus pro každého, kdo míří severním směrem.