Kaktus, co nepíchal, ale jezdil: První motokolo ČZ a zrod legendy ze Strakonic

Lze to říct jednoduše – všechno začalo Kaktusem. Tahle věta asi nejlépe vystihuje počátky výroby motocyklů značky ČZ, tedy České zbrojovky ve Strakonicích. Přesněji řečeno, nešlo ještě o klasický motocykl, ale spíše o motokolo. Model ČZ 76 Kaktus se pak stal předchůdcem celé řady strojů, které si postupně získaly slávu a proslavily svého výrobce. Kaktus nesl označení ČZ 76 a byl první strojem, který vydláždil cestu dalším slavným motocyklům této značky. Bylo to motokolo vyráběné ve Strakonické České zbrojovce. Jednalo se o dvoudobý jednoválec, vyráběný v letech 1932–1933. Celkem bylo vyrobeno 476 kusů. Původní cena ČZ 76 byla necelých 2 600 československých korun.

Portál ČEZET mania uvádí, že měl blíže k jízdnímu kolu, než k motocyklu. „ČZ do této doby vyráběla pouze jízdní kola a toto byl její první pokus o motorizaci," píše se na portálu ČEZET mania.

Je dobré připomenout, že se asi jako první motokola této značky nedají počítat ne zcela vydařené pokusy o výrobu motokola s přídavným motorem na předním kole obyčejného jízdního kola.

Při konstrukci kaktusu se v roce 1931konstruktéři inspirovali u obdobného stroje německé značky NSU. Rám motokola byl podobný jako měla jízdní kola, byl ale patřičně vyztužen ve spojích a dolní rámová trubka byla dvojitá. Přední vidlice byla typu Springer s tlačnýmí péry. Motor byl umístěn uprostřed rámu.

Motor se spouštěl šlapacími pedály, které sloužily také k případnému přišlápnutí do větších kopců. Motor měl specifický válec, který byl v jenom kuse s hlavou a měl zvláštní tvar chladících žeber. Podle toho dostal stroj svůj lidový název - Kaktus. Poprvé byl stroj veřejnosti představen v roce 1932 na Pražském vzorkovém veletrhu a vzbudil velký zájem.

Objem motoru byl 76 kubických centimetrů. Jezdec seděl na klasickém bicyklovém sedle a mohl využít maximální rychlosti až 35 kilometrů v hodině. V průběhu krátké výroby Kaktusu došlo k jeho několika modernizacím, mezi které například patřilo zavedení bubnových brzd na obou kolech. První 76 měly zadní brzdu ovládanou šlapacími pedály do protisměru, jako tomu bylo u jízdního kola.

• Délka: 1,97 metru. Šířka: 0,7 metru. Výška: 1,0 metr.
• Motor: zážehový, dvoudobý, vzduchem chlazený bezrychlostní jednoválec. Obsah: 76 kubických centimetrů. Převod: řetězem.
• Hmotnost: 80 kilogramů.
• Spotřeba: 1,5 litru na 100 kilometrů. Objem nádrže: 2,25 litru.
• Maximální rychlost: 35 kilometrů v hodině.

Nástupcem Kaktusu se stal lehký bezrychlostní motocykl s označením ČZ 98. Ten byl s různými inovacemi úspěšně vyráběn od roku 1933 do roku 1936. Během těchto let opustilo bránu závodu České zbrojovky Strakonice 3 822 strojů tohoto typu.

Historie České zbrojovky Strakonice sahá do roku 1919, kdy byla založena Jihočeská zbrojovka. Společnost se zabývala výrobou zbraní zejména pro armádu, zejména pistolí, pušek a kulometů. V roce 1922 byla převedena na akciovou společnost a změnil se obchodní firma na Česká zbrojovka v Praze. V roce 1929 začala výroba jízdních kol. V roce 1930, podle portálu wikipedia obchodní závod zaregistroval ochrannou známku ČZ.

V předválečném období byla vyrobena pestrá řada úspěšných typů motocyklů v různých objemových třídách. Během II. světové války přešla továrna na výrobu kanónů a pěchotních min. Po válce se výroba zbraní přesunula do Brna a Uherského Brodu. Výroba motocyklů se znovu rozběhla v roce 1946. Do roku 1953 se vyráběly typy 125 a 150 A, B, T, a C. v letech 1954–1959 se vyráběly motocykly pod jednotnou značkou Jawa-ČZ.

V roce 1955 byla založena ČZM, n.p. (České závody motocyklové, národní podnik). Podnik vyráběl populární skútry ČZ 501 Čezeta (1957) a stal se ikonickým v celé východní Evropě, Rusku, Vietnamu a na Kubě, V roce 1960 se opět začaly vyrábět motocykly pod značkou ČZ a dvoutaktní terénní stroje slavily v 60. letech minulého století celou řadu úspěchů v mistrovství světa a v populárním enduro závodě Šestidenní.

Po sametové revoluci byla firma privatizována kuponovou metodou. Motocyklová výroba byla vložena do společného podniku s italskou zančkou Cagiva. Ta ovšem z důvodu konkurence ČZ vlastní výrobě v roce 1997 ukončila výrobu motocyklů. Po vyčlenění motocyklové výroby ČZ prohloubila svoji orientaci na dodávky automobilovému průmyslu. Výroba řetězů a obráběcích strojů přešla do dceřiných společností.

Od roku 1999 se v ČZ Strakonice začaly vyrábět vysokozdvižné vozíky Desta. V roce 2017 došlo k oživení názvu Čezeta a následně byla spuštěna výroba Typu 506, prvního elektrického skútru v České republice. Na něj navázal vývoj nového modelu skútru Typ 507 a vývoj nového modelu elektrického motocyklu Typ 702 La Bohéme, inspirovaný vzhledem Čezety.