Létající veverka, která moc stála: vzestup a pád motorky Scott Flying Squirrel

V minulosti představovaly Britské ostrovy skutečnou kolébku silničních motocyklů. Mnohé z tamních strojů vnesly do světa motocyklismu řadu inovací, a dokonce revolučních technických řešení. Zatímco některé značky přežily až do dnešních dnů, jiné se od počátku potýkaly s finančními potížemi a nakonec zanikly. Právě to byl osud společnosti The Scott Motorcycle Company, která sídlila ve vesnici Saltaire v hrabství West Yorkshire. Každá z britských motocyklových firem přinesla světu nějaký úspěšný nebo populární model. Mezi populární modely společnosti Scott patřil motocykl Scott Flying Squirrel. Ten se vyráběl mezi rokem 1926 a vypuknutím II. světové války, jak uvádí v knize Classic British Bikes autor Andrew Kemp (Mirco, Bookmart Ltd., 2004). Výroba tohoto modelu byla po skončení války obnovena a pokračovala až do roku 1950. Název Squirrel se pro motocykly Scott používal od roku 1921.

Po smrti zakladatele firmy Alfreda Angase Scotta, konstruktéra motocyklů a vynálezce, který si mezi lety 1897 a 1920 nechal zaregistrovat více než 50 patentů, většinou se týkaly dvoutaktních motorů a silničních vozidel, v roce 1923 se neortodoxní dvoutaktní motocykly Scott začaly stávat konvenčnějšími.

Scott Flying Squirrel z roku 1932 na výstavě motocyklů v Brooklands Museum:

Jak píše portál wikipedia, vývoj třístupňového modelu Scott Flying Squirrel začal v roce 1922, protože společnost byla ve velkých dluzích a čelila nucené správě.

Stroj Scott Flying Squirrel byl představen na motocyklové výstavě v Earls Court v roce 1926. Bohužel byl drahý, stál totiž téměř dvojnásobek ceny průměrného sportovního čtyřtaktního motocyklu té doby.

Unikátní vodou chlazená cirkulace používala konvekční metodu známou jako termosyfonový systém. Spodní blok byl natřen zeleně pro závody nebo červeně pro silniční provoz a měl centrálně umístěný setrvačník. Také dvě vnitřní hlavní ložiska, převislé klikové čepy a dvířka pro snadný přístup k motoru. Měl přepracovanou třístupňovou převodovku, lamelovou spojku a přemístěné magneto. To byla významná vylepšení.

V roce 1928 motocykl značky Scott dosáhl třetího místa v závodě Isle of Man TT ve třídě Senior TT do 500 kubických centimetrů, když jej řídil jezdec Tommy L. Hatch.

Firma Scott v roce 1929 uvedla na trh repliku TT Replica Flying Squirrel pro silniční použití. Po snížení nákladů továrna ve stejném roce uvedla na trh také základní cestovní model za méně než 70 liber.

Finanční problémy však přetrvávaly, a proto v roce 1930 a 1031 žádný stroj značky Scott nestartoval na TT a ani nebyl součástí výstavy v londýnském Earls Court.

Následně byl u Scotta vyvinut tříválcový prototyp, jenže firma postrádala finanční zdroje na jeho vývoj a po vypuknutí II. světové války výroba v továrně skončila.

Kapitán Sir Tom Moore (1920 – 2021), veterán II. světové války, který se proslavil ve věku 99 let v roce 2020, kdy vybral 33 milionů liber pro NHS Charities Together, získal v mladém věku několik trofejí při závodech s motocyklem Scott Flying Squirrel. Později se ukázalo, že motocykl vystavený v Bradfordském průmyslovém muzeu dříve patřil právě jemu.

Sarah Ferribyová, výkonná členka Bradfordské rady pro zdravé lidi a místa, pro portál BBC 4. června 2020 uvedla, že v muzeu nemohli uvěřit, když zjistili, že na jednom z vystavených motocyklů, kdysi závodně jezdil kapitán Tom Moore.

„Naše muzejní a galerijní služba je opravdu hrdá na to, že má toto malé, ale významné spojení se skutečným národním hrdinou naší doby,“ řekla tehdy.

Motocykl byl v 50. letech minulého století restaurován fotografem C.H. Woodem, který ho používal pro jízdu k soutěžím v závodech scramblingu, což je off-roadová motocyklová závodní disciplína, která se jezdí na uzavřených okruzích s různými terénními překážkami, jako jsou bláto, kopce a skoky.

Po druhé světové válce byla výroba motocyklu Scott Flying Squirrel obnovena a pokračovala do roku 1950, ačkoli produkce byla celkem omezená a prodeje nízké. V roce 1950 práva koupila společnost Aerco Company se sídlem v Birminghamu a v roce 1956 vyrobila to, co je dnes známé jako Birmingham Scotts.

Na konci 70. let 20. století společnost Silk Engineering vyrobila Silk 700S, který se skládal z vylepšeného motoru Scott zabudovaného do moderního rámu typu Egli vyrobeného společností Spondon Engineering.

V podstatě se jednalo o jednorázové motocykly vyrobené na zakázku, kterých bylo vyrobeno pouze 22 kusů, přičemž poslední byl vyroben v roce 1975. S definitivní platností se uvádí jako rok, kdy společnost na výrobu motocyklů zanikla, 1978. Lze se o tom dočíst v knize The History of British Bikes od Rolanda Browna (Parragon, 1999).