TOP 10 nehodových míst na jihu Čech: kritický podjezd, křižovatky i úseky cest

Podjezd pod tratí u Chýnova na Táborsku, křižovatka ulice Mánesova a Lidická třída v Českých Budějovicích nebo silnice u vesnice Dubí Hora na Písecku. To jsou jen některá z TOP 10 nejvíce rizikových míst v Jihočeském kraji. Právě na ně se zaměřila dopravní konference, která se uskutečnila 24. června v Českých Budějovicích. Cílem bylo najít řešení těchto lokalit, aby se na nich počet nehod výrazně snížil. Opět po roce se v Kruhovém sálu zastupitelstva na Krajském úřadu Jihočeského kraje sešli zástupci kraje a Policie České republiky s odborníky z řad BESIPu a Ředitelství silnic a dálnic, aby spolu probrali možná zlepšení bezpečnosti na jihočeských silnicích.

Mezi desítkou nejrizikovějších úseků, které pomohli analyzovat datoví analytici z Portálu nehod, se hned čtyřikrát objevil okres Tábor. Podjezd pod tratí na silnici I/19 u města Chýnov se stal dokonce vůbec tím nejrizikovějším úsekem v kraji. V oblasti železničního přejezdu došlo za posledních pět let k 39 nehodám. Za poslední dva roky se zde stalo 26 nehod, z toho 15 jich bylo loni.

„Nejčastější příčinou nehod je nepřizpůsobení rychlosti technickému stavu vozovky, stalo se tak asi ve čtyřiceti pěti procentech případů. Další příčinou byly nehody z důvodu nezvládnutí řízení vozidla,“ uvedl datový analytik DataFriends Marek Sibal.Dodal, že je zde evidováno jedenáct těžkých zranění, dokonce i čtyři úmrtí, a odhadovaná škoda pojišťoven je přes jedenáct milionů korun.

VIDEO / Dopravní konference v Českých Budějovicích řešila TOP 10 nehodvých míst v kraji:

„Je to kaňka na mapě Jihočeského kraje. Dlouhodobě tady máme velké počty dopravních nehod, a to s těžkými následky na zdraví. Řidiči zde nezvládají levotočivou zatáčku a vjíždějí do podpěry mostu, kde poté dochází ke střetu s pevnou překážkou,“ popsal vrchní komisař Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje Stanislav Vorel.

„Navrhujeme, aby se vyústění účelové komunikace zrušilo a na dané místo byla instalována silniční svodidla až po most, čímž by se minimalizoval přímý náraz,“ dodal Stanislav Vorel.

Podle Tomáše Voráčka z Ředitelství silnic a dálnic už došlo k některým nízkonákladovým opatřením v podobě snížené rychlosti. „Zkusíme tam dát ještě radar, který by řidiče nutil zpomalit. Dále bychom také chtěli projednat zmíněnou instalaci svodidel po pravé straně přes účelovou komunikaci,“ nastínil.

Do budoucna by zde mělo dojít k prodloužení silnice 1/19, čímž by rizikové místo zaniklo. „Je to v běhu, k zahájení realizace by mělo dojít až v roce dva tisíce třicet a k dokončení o tři roky později. To znamená, že ještě nějakých pět let tady budeme muset vydržet s tímto problémem,“ řekl Tomáš Voráček.

Dalším diskutovaným místem se stal oblouk silnice II/145 u vesnice Otín na Jindřichohradecku, který zaujal v žebříčku nejrizikovějších míst pátou příčku.

Marek Sibal z DataFriends upřesnil, že se jedná o úsek, ve kterém došlo za posledních pět let k sedmi nehodám, z toho tři se staly v loňském roce. Příčinou nehod bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. „Je zde devět zranění, z toho jedno těžké,“ sdělil Marek Sibal.

Stanislav Vorel z Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje doplnil, že problematické jsou tu dva v podstatě identické oblouky.

„Ve druhém jsme dokonce měli i těžší nehody než v tom prvním případě. Křižovatka v prostředku má také svá úskalí, protože je přes horizont. Doporučovali bychom to řešit jako celek zřejmě přepracováním směrových oblouků. Dále navrhuji přeměření příčných sklonů u křižovatky i úpravu vegetace kolem silnice,“ uvedl Stanislav Vorel.

Podle vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje Andrey Tetourové se situace již řeší. Příští rok by mělo dojít k projektování daného úseku.

„Musí tam dojít k přestavbě silničního tělesa. Víme ale, že je extrémně složité tyto akce majetkoprávně připravit. Nejsou jako veřejně prospěšné stavby a získat metr čtvereční zemědělské půdy, byť směnou za kultivovaný úsek, je obtížné. Narážíme na vlastníky, kteří nám nechtějí pozemky prodávat, proto to trvá,“ vysvětlila.

V jižních Čechách dochází i k nehodám s cyklisty. Děje se tak na náměstí T. G. Masaryka ve Veselí nad Lužnicí. V tomto úseku došlo za posledních pět let ke 14 nehodám, z toho sedm se stalo loni.

„Příčin nehod je v tomto případě více. Je to nezvládnutí řízení vozidla nebo nevěnování se řízení a také nedání přednosti při vjíždění na silnici,“ řekl Marek Sibal. Evidováno je zde 10 zraněných a škoda přes dva miliony korun.

• Okres Tábor – podjezd pod tratí na silnici I/19 u města Chýnov – za posledních pět let 38 nehod a 15 zraněných
• Okres České Budějovice – křižovatka ulice Mánesova a Lidická třída v Českých Budějovicích – za posledních pět let 23 nehod a 20 zraněných
• Okres Tábor – křižovatka silnic I/3 a I/23 u obce Řípec – za posledních pět let 9 nehod a 7 zraněných
• Okres Tábor – oblouk silnice I/19 u odpočívek poblíž města Chýnov – za posledních pět let 8 nehod a 13 zraněných
• Okres Jindřichův Hradec – oblouk silnice II/145 v extravilánu vesnice Otín – za posledních pět let 7 nehod a 9 zraněných
• Okres České Budějovice – křižovatka silnic II/155 a II/157 u městysu Ledenice – za posledních pět let 12 nehod a 20 zraněných
• Okres Písek – úsek silnice I/20 u vesnice Dubí Hora – za posledních pět let 7 nehod a 11 zraněných
• Okres Tábor – náměstí T. G. Masaryka ve Veselí nad Lužnicí – za posledních pět let 14 nehod a 10 zraněných
• Okres Český Krumlov – most přes řeku Malši na silnici II/157 u hradu Pořešín – za posledních pět let 8 nehod a 3 zranění
• Okres Jindřichův Hradec – oblouk na silnici I/24 v extravilánu města Třeboň – za posledních pět let 8 nehod a 9 zraněných

Zdroj: Policie ČRJaká je dopravní situace v jižních Čechách?
Dopravní situace v kraji se přibližuje republikovým trendům. Běžně sledujeme ukazatele při všech dopravních nehodách, k nimž jsme ze zákona povinni přijíždět.

Loni takových nehod v Jihočeském kraji bylo okolo 4800. Při nich se lehce zranilo téměř dva tisíce lidí, těžce zraněných bylo 155. Zemřelo 33 lidí.

Jenom pro zajímavost, jediným okresem, kde loni při dopravních nehodách nikdo nezemřel, bylo Českokrumlovsko.

Které úseky jsou podle vás v Jihočeském kraji nejvíce nebezpečné a co bývá zpravidla příčinou nehod, které se tady staly?
To je těžká otázka. Některé křižovatky působí přehledně, splňují všechny normy, a během pár měsíců či let zjistíte, že jsou z hlediska bezpečnosti naprosto nevyhovující.

Teď narážím třeba na nový obchvat Chýnova, kde na křižovatce máte rozhledy přes kilometr, i přesto tam dochází k těžkým dopravním nehodám. Je to způsobeno tím, jak řidiči vnímají daný prostor, psychologickou předností a dalšími aspekty, které norma úplně neumí popsat.

Přitom právě tyto aspekty mají velký vliv na nehodovost. Podobná křižovatka je také v Protivíně na silnici I/20, kde jsou opět při výjezdu z Protivína skoro neomezené výhledové poměry.

Svou roli tady zřejmě hraje fakt, že vozidlo přibližující se ke křižovatce nevidíte z boku, ale přijíždí přímo proti vám. Tím pádem se hůře odhaduje rychlost přijíždějícího auta. Vjedete do křižovatky z vedlejší, ale už nestihnete udělat potřebný manévr křižovatkou a dojde ke střetu.

Co by problémovým úsekům jihočeských silnic pomohlo k tomu, aby se tady nestávaly nehody?
Obecně je vždycky dobré, když se neřeší na komunikacích jenom jednotlivé kousky a bodové závady. I to má samozřejmě potom pozitivní účinky na nehodovost, ale je dobré vždy komunikaci řešit jako celek.

Například vjezdy do obcí by měly být vždy jasně patrné. To znamená, aby nezačínaly umístěním svislých dopravních značek ještě pět set metrů před obcí někde v lese. Komunikace musí být předvídatelná. Když už se něco stane a někdo porušením předpisů něco způsobí, tak aby mu komunikace uměla taky něco odpustit.

Tím narážím třeba na hodně propíraná čela silničních propustků – jsou oproti betonovému překladu šikmá. Vozidlo po střetu s betonovým překladem okamžitě zastaví a jediné, co pasažéry chrání, jsou deformační zóny vozidla.

Přitom lze za skoro stejné peníze vytvořit čelo propustku se šikmou návrhovou hranou. Ta sice vozidlo po střetu poškodí, ale auto okamžitě nezastaví. Doba zpomalení je po nárazu mnohem delší a následky nebývají fatální.

Jak se změnilo chování řidičů na silnicích za poslední dobu? Zvýšila se například jejich agresivita? A jakou měrou se podílejí na nehodovosti?
Extrémy jsou teď vidět víc než ještě před pár lety. Ale je otázka, kolik z toho je způsobeno tím, že máme mnohem víc záznamových zařízení. Kdo měl dřív zapnutou videokameru v autě nebo mobil v ruce?

To znamená, těch excesů je vidět více, ale že by se nátura Čechů úplně změnila v čase a že bychom se nějak vymykali evropským poměrům, to si nemyslím. Je to prostě jenom o výchově a o nás samotných. Nejenom na silnicích, ale i v běžném životě.

Fenoménem poslední doby však je nevěnování se plně řízení vozidla. Každý je v současnosti on-line, má v mobilu několik aplikací, kde musí do pěti minut odeslat zprávu, jinak jako by nežil. Tento trend je v podstatě neustále narůstající.

I přesto, že si lidé mohou v dnešních autech spárovat mobil s autem, dochází k tomu, že mají hovorové zařízení v ruce a neustále něco datlují či telefonují.