Bělehrad patří mezi nejstarší evropská města a láká na historii i noční život

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Bělehrad, hlavní město Srbska, je skrytým klenotem Balkánu, který nabízí bohatou historii a pestrou paletu turistických atrakcí. Od majestátního Chrámu sv. Sávy po fascinující Muzeum Nikoly Tesly, město láká návštěvníky svou jedinečnou atmosférou a příznivými cenami. Objevte, proč by Bělehrad neměl chybět na vašem seznamu cestovatelských cílů. Hlavní město Srbska se nachází na soutoku řek Dunaj a Sáva. Mapový portál Mapy.cz nabízí z Prahy dvě dost podobné cesty. Tu rychlejší zvládne posádka za osm a půl hodiny. 900 kilometrů vede přes Brno, Bratislavu a Budapešť.



Ačkoliv Bělehrad nabízí mnoho k vidění, zůstává doposud spíše přehlíženým cílem příznivců cestování. Přitom je tady co vidět. Ať už jde o pevnost Kalemagdan, ikonický Chrám sv. Sávy či Muzeum Nikoly Tesly. Navíc jde o jedno z nejstarších měst Evropy. Levné město na Balkáně, kde lze strávit krásné chvíle například během prodlouženého víkendu. Ať už díky památkám nebo bohatému nočnímu životu. Navíc jsou zde z pohledu Čechů příznivé ceny.

Bělehrad patří k nejstarším doposud obývaným městům v Evropě. Jeho obyvatelé vždy využívali strategické polohy na soutoku Sávy a Dunaje. Původně keltská osada se na začátku I. století stala římskou pevností jménem Singidunum a později součástí Byzantské říše. V 7. století se zde usadili Slované, kteří mu dali i současný název Bělehrad, jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.

Jak to vypadá v Bělehradě:

Takzvaný zlatý věk město zažívalo hlavně ve 14. a 15. století. Roku 1521 ho dobyli Osmané, čímž se otevřela cesta pro další tureckou expanzi do Evropy.  
Po staletích osmanské nadvlády, přerušované občasnými habsburskými dobytími, se Bělehrad v roce 1867 definitivně stal součástí nezávislého Srbska. V 19. století prošel výraznou modernizací, kdy staré osmanské budovy ustoupily novým.

Po první světové válce se Bělehrad stal hlavním městem nově vzniklé Jugoslávie, což vedlo k dalšímu rozvoji a výstavbě, včetně moderní čtvrti Nový Bělehrad. Během 20. století bylo město poničeno v době II. světové války a katastrofou bylo bombardování vojsky NATO v roce 1999. Vždy se však město dokázalo zotavit.



Jedním ze symbolů nezlomnosti země může být i příběh aligátora jménem Muja, který přežil právě i dvě zmíněné bombardování a víceméně spokojeně v bělehradské zoo žije už od roku 1937.

V současnosti je Bělehrad jasným turistickým cílem, který stojí v pozadí známějších měst. To i přesto, že nabízí program, který hravě naplní i několik dní.

Kalemegdan a Bělehradská pevnost – objekt postupně budovaný od 1. až do 18. století se stal strategickým obranným místem na kopci nad soutokem řek Sávy a Dunaje. Dnes jde o rozsáhlý park s muzejním komplexem, který zahrnuje například Vojenské muzeum.

Chrám sv. Sávy – monumentální stavba na kopci Vračar, která jde vidět snad ze všech částí srbské metropole.

Královský palác a Bílý palác - Palácový komplex dynastie Karađorđevićů. Zajímavé je, že byl postaven v letech 1924 až 1929 ze soukromých prostředků.

Ulice Skadarlija – slavná dlážděná ulice plná barů, hospůdek, kaváren a restaurací. Scházely se i ty největší ikony bělehradské kultury. Díky svému vzhledu a uvolněné atmosféře je přirovnávána k pařížskému Montmartru.



Knez Mihailova – ulice, co kdysi byla symbolem moderní doby, kde šlo sehnat i nedostatkové zboží a kde bydleli i mocní. „Nachází se zde řada i historických budov, památek a kulturních institucí. Například Zepterovo muzeum s díly místního současného malířství, i zbytky brány a akvaduktu z římských dob,“ uvedl turistický portál Go Belgrade.

Kosančićev venac – čtvrť vybudována zejména v 19. století. Místo, kam se chodí místní i cizinci bavit. Je tu i nejstarší bělehradské hospoda Otaznik.

Zemun – Věž, která nese oficiálně pojmenování po Jánosi Hunyadiovi, je součást pevnosti ze 14. století. Má i balkon, odkud si lze užít panoramatickou prohlídku na celé město.

Ada Ciganlija - Zelená oáza nedaleko centra Bělehradu, známá jako „bělehradské moře“, je obklopena lesem, nespočtem kaváren, restaurací, cyklostezek a sportovišť.

Náměstí Republiky – odkud se nejčastěji vychází na prohlídky do centra města. „Je obklopeno historickými budovami - Národním divadlem postaveným podle milánské La Scaly, palácem Riunione, kde sídlí divadlo Boško Buha, a monumentální budovou Národního muzea, největšího a nejstaršího srbského muzea,“ uvedl web Go Belgrade.

Muzeum Nikoly Tesly – místo věnované věhlasnému vynálezci. „Výstava má dvě části. První je o Teslově životě a druhá o jeho vědeckém výzkumu a vynálezech. Druhá část je také interaktivní a nabízí 3D rendery nebo plně funkční repliky, jako je indukční cívka produkující výboje o napětí 500 000 voltů,“ popsala na svém webu Never Ending Foot Steps Lauren Juliff.

Botanická zahrada Jevremovac – zahrada se nachází v Dorćolu, což je jedna z nejstarších částí Bělehradu, a byla založena již v roce 1874 na návrh Josipa Pančiće, slavného srbského přírodovědce.

Srbsko jako takové patří mezi finančně dostupné destinace a týká se to i Bělehradu. Oborové weby jako například HikersBay uvádějí, že ceny jsou zhruba o deset procent nižší než v České republice. Až o 30 procent jsou zde levnější cigarety a alkohol.

Noc ve slušném hotelu včetně snídaně pro dvě osoby tu podle Booking.com lze obvykle sehnat do dvou tisíc korun.

Bezpečnostní situace v Srbsku je dobrá, alespoň podle tvrzení českého ministerstva zahraničí. To však varuje zejména řidiče před místními specifiky, kdy v případě půjčeného vozu musí mít u sebe ověřené svolení vlastníka. Pokuty jsou zde placeny prostřednictvím složenky a až do úhrady bývá provinilci zabaven cestovní doklad. Výjimečná není ani korupce ze strany policie.

A objevují se tu i falešní automechanici, kteří nejprve řidiče přesvědčí, že je na jeho voze závada, například při zastavení u benzinové stanice, a následně chtějí za opravu přemrštěné ceny.