Motorky a skútry v ulicích města: kde můžete parkovat a kde hrozí pokuta?

Na první pohled se zdá, že s motorkou či skútrem zaparkujete kdekoliv a bez starostí. Praxe je ale jiná – pravidla jsou jasně daná a policie nad „kreativním“ stáním na chodnících nebo trávnících přivírá oči čím dál méně. Jaká omezení motorkáře při parkování čekají a na co si dát pozor, abyste se vyhnuli pokutě? Stále více lidí přesedá na skútry a další jednostopá vozidla, aby si usnadnili průjezd městským provozem a také čím dál obtížnější parkování. Motorka oproti osobnímu autu zabere minimum místa a zaparkovat ji tedy lze prakticky kdekoliv, kde nikomu nepřekáží. Nejeden motorkář či řidič skútru už si však kvůli příliš liberálnímu výkladu této filosofie vysloužil pokutu. S rostoucím počtem motocyklů a skútrů ve městech zároveň klesá tolerance policistů k jejich leckdy lehkomyslnému stání na chodníku, trávníku či jiných plochách, které nejsou pro parkování přímo určeny.

Parkování jednostopých strojů je sice zákonem jasně vymezeno, v reálném světě však nejde o tak jednoduchou věc, jak by se na první pohled zdálo. Většinou je totiž motorkář postaven před dilema, zda zabrat běžné parkovací místo, kterých je ve městech zpravidla zoufale málo, nebo se dopustit dopravního přestupku umístěním stroje tam, kde sice nepřekáží, ale podle zákona stát nesmí. Jaká pravidla ukládá motorkářům zákon a jaká je realita?

Stání na chodníku je vždy klasifikováno jako neoprávněné parkování na veřejném prostranství, tedy jasný přestupek. Výjimku nemají ani motocykly či skútry, ba dokonce ani jízdní kola, pokud se nejedná o místo s dedikovaným stojanem nebo není opatřeno příslušnou značkou.

Stejně tak je zakázáno parkovat na takzvané silniční vegetaci, jímž se dle zákona o silničním provozu rozumí v tomto případě zejména trávník, i kdyby byl uježděný od předchozích neukázněných řidičů a k zastavení přímo vybízel. Pokud vás při takovém jednání nachytá strážník, může vás to přijít i na dva tisíce korun. Zkušenosti z praxe sice dokládají, že policie bývá vůči stání menších strojů na chodníku shovívavá, ale budete-li mít smůlu na zásadového strážníka, nemáte v záloze žádný pádný argument.

Z pohledu zákona má motocykl či skútr stejný status jako osobní auto, může tedy zastavit a stát na místech, jež jsou pro parkování vyhrazena. Platí pro ně také totožná omezení, pokud jde o vzdálenost od křižovatky či přechodu pro chodce. Rozumný motorkář se snaží v co nejmenší míře blokovat prostor pro automobily a stát i mezi podélně zaparkovanými auty kolmo nebo alespoň šikmo, či si vybrat místo až na okraji parkovací zóny.

I tak se bohužel stává, že najde svůj stroj poškozený nebo povalený rozhořčeným řidičem, který se domnívá, že zde motorka zbůhdarma zabírá parkovací místo. De iure jednal motorkář správně, ve výsledku je mu to ovšem málo platné. Ideální řešení zkrátka neexistuje a záchranou motorkářů se stávají zbytková, „hluchá” místa na parkovištích, na něž se žádné osobní auto nevejde.

Naštěstí už mnohé městské části zaregistrovaly vzrůstající počet motorek a skútrů, a budují pro ně speciální parkoviště. Než jich však bude tolik, aby v letní sezóně uspokojila poptávku, ještě si nejspíš pár let počkáme.

Dobrou zprávou pro motorkáře v hlavním městě je, že mohou zdarma využívat všechny parkovací zóny bez rozdílu. Rovněž v Brně lze parkovat bezplatně, předem si však musíte vyřídit parkovací oprávnění. Ani to vás nebude stát žádné peníze, pouze doložíte technický průkaz motocyklu.

Ostatní města v Česku už ovšem tak benevolentní nejsou. Někde se na vás budou vztahovat stejná pravidla jako na automobily, někde dostanete na parkování slevu, jinde zas platíte podle kubatury motocyklu. Míříte-li do některého z měst s parkovacími zónami bez předchozích zkušeností, raději si dopředu zjistěte zdejší podmínky.