Zelená vlna, revoluční dopravní značka, která již sklízí úspěchy v Německu, by mohla brzy změnit způsob, jakým projíždíme městy. Tato inovace pomáhá řidičům optimalizovat rychlost pro plynulý průjezd ulicemi, čímž zvyšuje efektivitu dopravy a snižuje stres za volantem.
Prozatím se s touto novou dopravní značkou můžete setkat v sousedním Německu. Proto je označena jako Grünen Welle.
Značka není příkazová, ale doplňková. Má totiž jeden jediný úkol, upozornit na to, jak efektivně a při jaké rychlosti se dá projet ulicemi města. Ve většině případů se tato značka nachází na výpadovkách větších měst.
Kdo jezdí například do saských Drážďan za nákupem nebo občas na výlet, tak tuto novou digitální značku může na tamních silnicích potkat. Má na sobě symbol zelené vlny, bílý kruh a je na tmavém pozadí. Nad ní je většinou ještě ve čtverci informace o rychlosti v kilometrech za hodinu.
Jedná se o systém synchronizace semaforů
Portál
wikipedia uvádí, že se jedná o systém, ve kterém jsou semafory na ulici synchronizovány tak, že při jízdě určitou rychlostí svítí každý semafor zeleně a projíždění křižovatkami je daleko plynulejší.
Tato rychlost bývá uvedena na doplňkové značce, například „Zelená vlna 40 kilometrů v hodině“. Její výhoda spočívá v plynulejším proudu dopravy.
Co znamená nová značka Zelená vlna?
Zelenou vlnu lze použít pro motorová vozidla nebo i jízdní kola a v širším smyslu zrychlení také pro veřejnou dopravu. Zatímco Zelenou vlnu lze snadno plánovat a realizovat na jednosměrných ulicích bez časového omezení, tak například křížící se Zelené vlny fungují stejně dobře pro oba směry jízdy na obousměrných ulicích pouze tehdy, pokud to umožňuje rozteč křižovatek a jsou koordinovány doby cyklů jednotlivých signálních programů.
Zelená vlna svítí nebo nesvítí, podle dopravní situace
Na základě dopravní situace, kterou zařízení vyhodnocuje, je Zelená vlna buď rozsvícená nebo zhasnutá. Pokud ale svítí a řidiči dodržují stanovenou rychlost, semafory na trase automaticky přechází na zelenou. Díky tomu se řidiči vyhnou zdržení při čekání na červenou.
Podle
Auto Clubu Europa (ACE), což je obdoba našeho ÚAMK, je podstatné, že značka má podobu proměnného světelného zařízení, nikoliv stálé svislé dopravní značky, a proto se může podle dopravní situace měnit.
Pokud nastane případ, kdy implementace ideální zelené vlny není možná, je obvykle upřednostňován jeden směr jízdy, například příjezdová doprava ráno a odjezdová doprava odpoledne.
Dlouho opomíjený starý nápad
Německý portál
T-online uvádí, že se jedná o starší nápad, který byl dlouho opomíjen. Nová digitální značka byla poprvé představena v roce 2020 jako součást pilotního projektu Spolkového ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (Digitalisierung kommunaler Verkehrssysteme) v Drážďanech. Postupně se pak objevila i v dalších regionech. Podle dostupných informací se digitální Zelená vlna objevuje například v Heidelberg, Zittau nebo v Greifswaldu.
Kromě úspory času pak dochází také k redukci emisí, které při častém zastavování a rozjíždění vznikají, popisuje německý
web BR24 s tím, že existuje i režim pro jízdu na kole. Značka Zelená vlna má také za úkol, co nejvíce eliminovat stres za volantem.
Za překročení rychlosti v obci jsou v Německu pokuty vyšší
Výše pokuty za překročení rychlosti v Německu i při „zelené vlně“, kdy řidiči často zrychlují, aby stihli další semafor, se řídí standardním katalogem pokut (Bussgeldkatalog). V zastavěné oblasti, tedy ve městě, jsou samozřejmě pokuty přísnější než při jízdě mimo obec. Ze překročení rychlosti o deset kilometrů v hodině při rozsvícené zelené vlně zaplatíte 50 eur v přepočtu zhruba 1 200 korun.
Výše pokuty za překročení rychlosti v německé obci:
Do 10 km/h:• cca 30–50 eur (často se toleruje mírné překročení, ale oficiálně 10 km/h je za 50 eur)
11–15 km/h:• 50 eur
16–20 km/h:• 70 eur
21–25 km/h:• 115 eur + 1 bod
26–30 km/h:• 180 eur + 1 bod + možný 1 měsíc zákazu řízení v Německu
31–40 km/h:• 260 eur + 2 body + 1 měsíc zákazu řízení
41–50 km/h:• 400 eur + 2 body + 1 měsíc zákazu řízení
nad 50 km/h:• 560 eur a více + 2 body + 2 měsíce zákazu řízení
- Tolerance: U stacionárních radarů se obvykle odečítají 3 km/h (do 100 km/h).
- Zelená vlna: Pokud vás radar vyfotí při rychlosti 60 kilometrů v hodině na padesátce, protože se snažíte stihnout zelenou, pokuta je 50 eur.
- Body: Body se udělují i cizincům a při dosažení 8 bodů následuje zákaz řízení v Německu.
Zelená vlna funguje také pro cyklisty
Jak už bylo výše konstatováno, Zelená vlna není pouze záležitostí motoristů. Například v Kodani byly v roce 2000 semafory pro cyklisty nejprve koordinovány v zelené vlně na cyklostezkách s velmi vysokou cyklistickou dopravou a později i na cyklistických superdálnicích. V Berlíně byla první
Zelená vlna pro cyklisty instalována na Belziger Straße v roce 2013.
Pro české řidiče je zatím neznámou
Pro české řidiče je tato značka zatím jednou velkou neznámou. „Většina řidičů vlastně ani netuší, co znamená. Přitom pokud by to věděli, mohla by jim výrazně ušetřit čas strávený na semaforu,“ píše se například na webu
Autosalon TV.
Nad značkou ale tápou i někteří domácí řidiči. „Ahoj všichni! Projíždím kolem této značky každý den a nikdy jsem nepochopil její význam. Nesvítí pořád, ale někdy ukazuje 40, 45 nebo 50 km/h, bez ohledu na mou rychlost. Myslel jsem, že to má pomoci upravit rychlost, když je hustý provoz. Někdy ale ukazuje 40, i když tam není žádný provoz. Jsme tady v zóně 50 km/h. Vlna pod rychlostním limitem je často zelená, když značka svítí. Má to nějaký konkrétní význam?“ ptal se na
uživatel čtenářského fóra na webu Reddit, který zde vystupuje jako Puzzleheaded_Mind241.

Na Evropské třídě v Praze se používají synchronizované semafory., zdroj: Wikimedia Commons, Matěj Baťha, CC BY-SA 2.5
V Praze fungují synchronizované semafory
U nás se zatím nová dopravní značka, podobné té v Německu, neobjevila. V česku se objevuje jiná „Zelená vlna“ a ta se v našich podmínkách podle portálu
wikipedia nachází na
Evropské třídě v Praze. Jedná se o takzvané synchronizované semafory, které mohou být právě na Evropské třídě být synchronizovány až na 27 světelných křižovatek. V Praze se také používá koordinovaný režimu semaforů i v jiných ulicích, například v části Plzeňské ulice, v ulici Vrchlického, kde je 11 křižovatek a pět samostatných přechodů, Poděbradské ulici nebo Českomoravské ulici, kde je osm křižovatek a dva samostatné přechody.