Kde se nejčastěji bourá na Vysočině? Experti odhalili Top 10 rizikových míst

Na první pohled běžné křižovatky a úseky silnic, ve skutečnosti ale místa, kde se často bourá. Policie, silničíři i zástupci kraje řešili desítku nejnebezpečnějších cest na Vysočině – některé z nich se už brzy dočkají zásadních změn. Místem, kde se v Kraji Vysočina nejvíce bourá, je křižovatka na obchvatu silnice první třídy u obce Osová Bítýška na Žďársku. Jaké další rizikové silnice se dostaly do Top 10 nehodvých míst? O rizikových úsecích ve čtvrtek 30. října diskutovali v rámci regionální dopravní konference na vysočinském krajském úřadu zástupci kraje, Policie ČR, dopravní experti, starostové a další odborníci. Diskusi organizoval Deník, Portál nehod a RSE Project. Konference se uskutečnila pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina Martina Kukly.

VIDEO / Jak probíhala dopravní konference můžete vidět zde:

„Co se týká kriminality, patříme mezi nejbezpečnější kraje v rámci České republiky, ale samozřejmě bychom chtěli patřit mezi ty nejbezpečnější, i co se týká dopravy a silnic. Na vytipovaných úsecích, o nichž dneska budeme debatovat, se nehody opakují. A já jsem rád, že se takto scházíme a chceme předejít dopravním nehodám a situaci zlepšit,“ uvedl na začátku konference hejtman Martin Kukla.

Cílem akce nebylo jen identifikovat riziková místa na vysočinských silnicích. Snahou organizátorů bylo navrhnout konkrétní opatření, jak dané úseky upravit, aby byly bezpečnější. V mnoha případech může pomoci nové dopravní značení, doplnění bezpečnostních prvků nebo častější dohled policie.

Na Vysočině často silničáři přistupují k úpravám, jako je zdrsnění vozovky. Po nich silnice získávají delší životnost, ale především méně kloužou za mokra nebo s napadaným sněhem.

Tato úprava zvaná mikrokoberec však často naráží na nepochopení veřejnosti. Silnice se při ní musejí zdrsnit a nějakou dobu ji pokrývají kamínky. Lidé se pak ozývají s tím, že správci silnic podle nich zbytečně ničí nové vozovky.



„Stížnosti chodí i na nejvyšší místa,“ uvedl v diskusi Radovan Necid, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny. Jedna z takových stížností dorazila i k předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, který na Vysočině žije. Vysočinští silničáři se proto nyní snaží tuto technologii přibližovat veřejnosti.

„Nechal jsem zpracovat článek dvěma odborníky. Najdete ho na našich webových stránkách. A závěrem se zmiňují, že je to výborná věc, která se používá po celé Evropě. Akorát tady v Česku nám to dělá trošku medvědí službu, takže se snažíme touto formou informovat lidi, odborníky i média,“ doplnil Necid.

Používání této technologie přitom podporuje také kraj, protože je pro rozsáhlou síť silnic na Vysočině velmi přínosná. Především však pomáhá řidičům za špatných klimatických podmínek, které jsou v kopcovitém kraji velmi časté.

Právě úpravy silnic do stavu, kdy řidičům „odpouštějí“ jejich chyby, podporuje rovněž státní organizace BESIP. Podle ní jsou komunikace na západ od našich hranic k řidičům mnohem „vstřícnější“.

Na konferenci se řešila mimo jiné nehodová místa u Přibyslavi a obce Jitkov, která jsou podle Veroniky Vošické Buráňové, krajské koordinátorky BESIP, ukázkou takových úseků. Na obou jsou podle ní nutné zásadní úpravy vozovek, aby se po nich dalo jezdit bezpečně.

Poněkud jiným případem je křižovatka, která se ocitla na prvním místě seznamu. Jde o kvalitní a moderní komunikaci postavenou s podporou fondů EU.

Dopravní problém nastává v místě, kde se obchvat kříží s místní komunikací. Řidiči po obchvatu jezdí rychle a potkávají se s vozidly ze silnice nižší třídy, která zde nezvládnou silnici přejet nebo odbočit doleva.



Podle policie i silničářů by zde mohlo být schůdným řešením měření rychlosti. Problém je, že stát zaplatí vybudování měřícího zařízení, provozovat jej ale musí nejbližší pověřená obec.

Tou je Velké Meziříčí, které obhospodařuje více menších radarů a o provozování dalšího nemá zájem. Podle obcí je totiž takový radar velkým náporem na obecní kasu. Někdy na něj obce musejí doplácet i statisíce ročně.

„Dalším řešením by byl kruhový objezd, kterých je na této silnici 1. třídy už několik,“ poznamenal náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy Vladimír Novotný.

Stavba „kruháče“ by však byla drahá a šla by proti smyslu obchvatu, který měl urychlit dopravu na spojnici Žďárska a Brněnska. Právě nová silnice je řešením v případě druhého nejméně bezpečného dopravního místa v kraji, a to úsek silnice II/360 nedaleko města Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku.

Za posledních pět let se tu stalo 12 nehod s 5 zraněnými. Nebezpečím zde je nepřehledná zatáčka v jinak rovinaté krajině. I když policisté navrhují několik změn tohoto úseku, už brzy by mohl zmizet úplně.

„Připravujeme stavbu obchvatu Jaroměřic nad Rokytnou, který by se měl připojovat právě v tomto místě, a tím nebezpečný úsek zmizí. Stavět by se mělo začít v roce 2028,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný.

To, že na Vysočině padají závěry konference na úrodnou půdu, ukázala rekapitulace nebezpečných míst z minulého ročníku dopravní konference. Většina z nich se už dočkala zásadních úprav a provoz na těchto silnicích je tak bezpečnější.

• Okres Žďár nad Sázavou – křižovatka na obchvatu I/37 u obce Osová Bítýška – 14 nehod, 16 zraněných
• Okres Třebíč – úsek silnice II/360 v extravilánu města Jaroměřice nad Rokytnou – 12 nehod, 5 zraněných
• Okres Třebíč – úsek silnice II/360 v extravilánu obce Výčapy – 10 nehod, 11 zraněných
• Okres Havlíčkův Brod – úsek silnice II/150 v extravilánu vesnice Babice – 10 nehod, 7 zraněných
• Okres Jihlava – oblouk na silnici II/353 v extravilánu obce Stáj – 9 nehod, 6 zraněných
• Okres Havlíčkův Brod – úsek silnice II/350 v extravilánu města Přibyslav – 9 nehod, 8 zraněných
• Okres Žďár nad Sázavou – silnice II/385 a vjezd do obce Křídla – 8 nehod, 8 zraněných
• Okres Havlíčkův Brod – oblouk na silnici I/34 v extravilánu obce Jitkov – 14 nehod, 4 zranění
• Okres Jihlava – okružní křižovatka ulic Vrchlického a U Cvičiště v Jihlavě – 10 nehod, 10 zraněných
• Okres Jihlava – úsek silnice I/23 v extravilánu obce Ořechov – 12 nehod, 1 zraněný

Zdroj: Portál nehod