Zimní vs. celoroční: která pneumatika vás lépe podrží v krizové situaci?

Celoroční pneumatiky se stávají stále populárnější volbou mezi řidiči, kteří hledají kompromis mezi letním a zimním obutím. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody v porovnání s tradičním přezouváním? Expert Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice přináší odpovědi na otázky týkající se bezpečnosti, legislativy a mýtů o brzdné dráze. Do nedávna měli řidiči při volbě obutí svého vozu na výběr pouze ze dvou možností: striktně zimní, nebo výhradně letní pneumatiky. Tento jasně vymezený svět se však v posledních letech mění. Na popularitě totiž stále více získávají takzvané celoroční pneumatiky, slibující vyvážený kompromis. Kdy je takové řešení nejlepší volbou a kdy je naopak dobré sáhnout po klasickém přezouvání?

Při debatách o výkonu a bezpečnosti aut se často zapomíná na to nejdůležitější – kontakt vozidla s vozovkou. Jak zdůrazňuje expert Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice: „Motor není to, co nás drží na silnici. Přenos sil probíhá ve čtyřech plochách přibližně velikosti dlaně, kterými je vozidlo ve styku s komunikací.“

Úkolem pneumatiky je zajistit pokud možno co nejlepší adhezní vlastnosti, a tedy přenášené síly.

„Laicky řečeno se jedná o schopnost vozu akcelerovat, decelerovat a zatáčet neboli z pohledu řidiče udržet řiditelnost a ovladatelnost. Moderní vozy sice disponují sofistikovanými asistenčními systémy, které pomáhají v mezních stavech, ale jakýkoli asistenční systém neumožní překonat fyzikální zákony, pouze umožní bezpečně se přiblížit jejich hranici,“ varuje Drahotský.

Rozdíl mezi letním a zimním obutím není jen v provedení dezénu, ale zejména v použité směsi. Zimní pneumatiky mají obvykle měkčí směs, která lépe přilne k povrchu i za nízkých teplot a je konstruována pro udržení záběrových vlastností na sněhu, ledu či břečce.

Čistě zimní pneumatiky jsou tedy konstrukčně řešeny přímo do zimních podmínek, naproti tomu pneumatiky celoroční představují určitý kompromis.

S měkčí směsí u zimních pneumatik souvisí i jejich opotřebení – při užití v letních podmínkách dochází k většímu úbytku běhounu. „Zároveň platí, že zimní pneumatika je schopna lépe odvádět sníh či břečku a v daných situacích má i lepší boční vedení oproti pneumatice letní,“ doplňuje expert.

Upozorňuje však, že nelze jednoznačně říci, zda má zimní pneumatika vždy kratší brzdnou dráhu. „Při pokusech byly zjištěny i situace, kdy na vlhké ošetřené komunikaci a teplotě pod bodem mrazu byla zjištěna kratší brzdná dráha u pneumatiky letní,“ konstatuje Drahotský.

Při výběru pneu tak Drahotský doporučuje nahlédnout do testů konkrétních pneumatik (výrobce, včetně rozměrů). Zároveň radí nedívat se pouze na brzdnou dráhu, ale také na boční vedení (rychlost při průjezdu obloukem o určitém poloměru) a manévrovatelnost.

Upozorňuje také, že legislativní označení EU (třída palivové účinnosti, přilnavost za mokra a hlučnost) vypovídá o vlastnostech pneumatiky pouze částečně. „Osobně oželím vyšší spotřebu o pád deci, či vyšší hlučnost, ale budu preferovat, aby mi vozidlo zastavilo a zatočilo, jak budu potřebovat,“ dodává.

Z hlediska legislativy je v České republice povinnost užití zimních pneumatik v období od 1. listopadu do 31. března, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

U zimních pneumatik je zároveň stanovena odlišná minimální hloubka dezénové drážky na 4 mm (oproti 1,6 mm u pneumatik v letních podmínkách).

Jízda na nevyhovujícím obutí v zimě s sebou nese dvojí riziko: finanční postih a problémy s pojišťovnou v případě nehody.

Policie České republiky upozorňuje, že za porušení povinnosti použít zimní pneumatiky, nebo za nerespektování příslušného dopravního značení, může policista uložit řidiči v příkazním řízení na místě pokutu až do výše dva tisíce korun. V krajním případě je policie oprávněna zakázat řidiči další jízdu.

Zároveň je nutno vnímat riziko spojené s nehodou. Pojišťovny v případě zjištění neadekvátního obutí z hlediska typu pneumatiky, nebo hloubky dezénové drážky obvykle krátí plnění. V případě, že je prokázáno, že nevhodné pneumatiky měly vliv na vznik škody, může mít řidič vážné finanční problémy i jako poškozený.