Dálnice D20: Nová autostráda má propojit Jihlavu s jihozápadem Čech

Plánovaná dálnice D20, která má v budoucnu propojit Jihlavu s jihozápadem Čech, se posouvá do přípravné fáze a už nyní budí pozornost řidičů i místních obyvatel. Zatímco stát ji označuje za klíčovou dopravní stavbu pro zlepšení dostupnosti regionů a odlehčení současným tahům, v okolí Dolní Cerekve se objevují obavy z dopadů na krajinu, hluk i kvalitu života. Trasa dálnice přitom zatím není definitivně schválená a její realizace zůstává otázkou následujících desetiletí. Dálnice zatím existuje jen na papíře, přesto už vyvolává první reakce. Podle prvních plánů by se mohla dotknout Jihlavska nebo Pelhřimovska. V okolí Dolní Cerekve by její trasa mohla vést velmi blízko zastavěného území a plánovaného úložiště jaderného odpadu, což vyvolává mezi místními první otázky i obavy.

Příprava dálnice D20 je na samém začátku a s obcemi ani veřejností zatím nebyla projednávána. Na možné dopady upozornil starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. „Trasa zatím nebyla žádným způsobem se samosprávami ani s občany projednávána. Díky mému předchozímu působení jsem se dostal k přesně zakreslené navržené trase,“ uvedl.

Radnice proto informovala obyvatele prostřednictvím obecního zpravodaje. „Je zde vidět, že dálnice kolem Dolní Cerekve by prošla velmi blízko zastavěnému území. Ale že se vejde mezi Cerekev a úložiště,“ uvedl.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) označuje D20 za součást širšího plánu rozvoje dopravní infrastruktury. „Centrální komise ministerstva dopravy nyní schválila zařazení D20 do přípravy,“ uvedl Jiří Veselý z ŘSD. Následovat má zpracování studií, které upřesní koridor dálnice a umožní jeho zapracování do územních plánů. „Ještě letos chceme vybrat projektanty. První výsledky by mohly být příští rok, kdy se bude studie projednávat,“ doplnil.

Starosta upozorňuje, že plánovaná stavba by mohla přinést i řadu problémů. „Jde především o fragmentaci krajiny, hluk, prašnost nebo omezení rozvoje obce,“ vyjmenoval. Zmínil také zásah do přírodního parku Čeřínek nebo zhoršení dostupnosti území na druhé straně dálnice. V kombinaci s dalšími plánovanými projekty podle něj roste tlak na celé území.

Definitivní podoba trasy zatím není jasná. „Očekávám vášnivé diskuse o jejím trasování od jihu, tedy zda povede od Jindřichova Hradce na Pelhřimov nebo na Jihlavu,“ uvedl. Zároveň upozornil, že některé varianty mohou být obtížně prosaditelné, zejména v územích, kde dnes nevede žádná silnice první třídy. Za pravděpodobnější považuje vedení podél stávajících silnic, například v trase Písek–Tábor–Humpolec. Tam by podle něj mohla být větší ochota projekt přijmout.



Přes výhrady připouští starosta i možné výhody. Například sjezd u křižovatky Rohozná – Spělov by mohl zlepšit dopravní dostupnost a zkrátit cestu na dálnici D1.

Celý projekt je však teprve na začátku. Po studiích bude následovat jejich projednání, změny územních plánů a další povolovací procesy. Dokončení dálnice se odhaduje až kolem roku 2050. „Je to běh na dlouhou trať a nelze vyloučit, že tady nakonec žádná dálnice nebude,“ dodal starosta.