Jako v Cestě do pravěku. Messelský důl vás vrátí k dinosaurům i obřím mravencům

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Messelský důl v Německu, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je fascinujícím paleontologickým nalezištěm, které odhaluje tajemství vývoje savců na Zemi. Zkameněliny staré miliony let, včetně prvního objeveného diplocynodona, nabízejí jedinečný pohled do prehistorické doby. Messelský důl se nachází nedaleko německé vesnice Messel ve spolkové zemi Hesensko. Webový portál Mapy.cz nabízí z Prahy dvě trasy. Ta rychlejší měří 514 kilometrů a autem trvá pět hodin a pár minut. Cesta vede přes Plzeň, kolem Nürnbergu a Regensburgu.



Paleontologické naleziště v německém Messelu uchovává zkameněliny staré miliony let. Návštěvníci tak mohou být svědky vývoji savců na naší planetě. První nálezy fosilií se v dole v Messelu našly několik let po zahájení těžby železné rudy, později hnědého uhlí a ropné břidlice.

Prvním nálezem byla zkamenělina diplocynodona, což byl jeden z pravěkých krokodýlů žijících v době třetihor. Průměr dolu je 1000 metrů a hloubka 60 metrů. Od roku 1995 je zapsán důl na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Messelský důl se svými nálezy řadí mezi největší naleziště fauny a flóry z prehistorické doby, a to kolem 57 a 36 miliónů let zpět. Právě v tomto období se podle nálezů fosilií zrodila řada dodnes přežívajících skupin živočichů. Některé z objevených fosilií jsou velice zachovalé a zanechali si dokonce i svou původní barvu.

Messelský důl v Německu:

Důl byl tedy původně určen pro těžbu nerostných surovin, zejména pro získávání nafty ze živočišné břidlice. „V roce 1920 dosahovala zdejší těžba 37 procent celkové těžby v Německu. Do roku 1963 zde bylo vytěženo 20 miliónů tun těchto olejnatých břidlic, z nichž se pak vyráběla motorová nafta, olej, parafíny a hnojiva,“ uvádí ve svém článku pro Internet Geographic Magazine Lumír Pecold a Vladimír Tkáč.

Doplnili, že od roku 1961 se nálezy fosilií začaly odlévat do umělé pryskyřice, což umožnilo zrychlení paleontologického výzkumu. Veškerá těžba byla ukončena v roce 1971 a později se areál dolu na pár let stal místem skládky odpadů.

Mezi nálezy fosilií prehistorických zvířat najdeme například předchůdce koně, krokodýlů, ryb či gigantické mravence. Četné jsou i nálezy pavouků, hmyzu a různých druhů savců. Z rostlinné říše jde pak hlavně o kapradiny, palmy nebo liány.

„Důl poskytuje jedinečný pohled na ranou evoluci savců a dokumentuje vývojovou historii Země před 47 milióny lety, kdy po vyhynutí dinosaurů dominovala zvířecímu a rostlinnému světu,“ uvádí se na webových stránkách tohoto výjimečného místa. Objevena byla také fosilie předchůdce prasete, krávy, velblouda a žirafy, která dostala název Messelobunodon.

Za možnost zachování kvalitních fosilií může vznik propadliny zaplavené vodou, ve které se díky klimatickým podmínkám a přemnožením řas utvořila blátivá vrstva.

„Spolu s pískem a hlinitými částečkami pak vznikl sediment, který vytvořil vrstvu živičnatých jílů o tloušťce až 190 metrů. Zvířata a rostliny, které v tomto jílovitém sedimentu zůstaly, se díky nedostatku kyslíku nerozložily, ale zůstaly zachovány. Dochovaly se nejen jejich kostry, ale často také fosilizovaná srst a obsah jejich žaludků,“ píše také Pecold a Tkáč ve svém článku.