Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Volvo C30 1,6D

Testy
Petr Šikl | 07.08.2007
dalších 50 fotek
foto: Petr Šikl
Volvo C30 jsme nedávno otestovali ve vrcholné verzi se špičkovým benzínovým pětiválcem. S cenou blížící se k milionu není však pro každého. Dnes se podíváme na zoubek C30 se vznětovou jednašestkou, která je podstatně dostupnější.

Testování nových automobilů je u mě na denním pořádku. Jen zřídka však budí testovaný vůz tolik emocí a pohledů okolních účastníků dopravního provozu jako "prémiový" hatchback od Volva. Dokonce po půl roce od zahájení prodejů dokáže Cé-třicítka upoutat pozornost i majitelů mnohem dražších vozů. V dopravních zácpách si řidiči se zaujetím C30ku stále prohlíží. Platí to zejména o zadních partiích. Volvo povolilo uzdu designérům a výsledek stojí za to. Pojďme se tedy na nový model podívat blíže.

motory:

 

výkon (kW/k)

 

převod.

 

cena od (Kč):

 

1,6

 

74/100

 

5 M

 

489.000

 

1,8

 

92/125

 

5 M

 

549.000

 

2,0

 

107/145

 

5 M

 

629.000

 

2,4i

 

127/170

 

5 M/A

 

679.000

 

T5

 

162/220

 

6 M/A

 

799.000

 

1,6D

 

80/109

 

5 M

 

599.000

 

2,0D

 

100/136

 

6 M

 

649.000

 

D5

 

132/180

 

5 A

 

778.000

 

vysvětlivky: M - manuální převodovka, A - automatická převodovka Geartronic

Exteriér:

Tvary karoserie jsou na první pohled mírně kontroverzní. Uhlazená a usedlejší příď se sportovními prvky nevyvolává žádné rozporuplné reakce. Svým pojetím se hrdě hlásí k současné produkci automobilky Volvo. Krásná boční linie zakončená stylovou zádí se však nelíbí úplně každému. Během týdenního testování se záď nezamlouvala přesně polovině obdivovatelů. Osobně považuji tento odvážnější design za velmi povedený a C30 se mi celkově hodně líbí. Tvary svažující se zádě vycházejí z konceptu Volco SCC (Safety Concept Car). Originální křivky najdete na celém voze, a právě ty dotvářejí celkový harmonický celek. V neposlední řadě jsou příčinou obdivu ostatních účastníků dopravního provozu.

(+) design
(+) tuhost karoserie

Interiér:

Ve vrcholovém modelu T5 na vás ze všech stran dýchá prémiový duch. To samé však platí i o verzi s dieselovou šestnáctistovkou pod kapotou. Tenký středový panel známý z vyšších modelů v provedení leštěného kovu dodává vozu nádech luxusu. Volvo se snaží i v tomto segmentu navodit pocit komfortu, což se mu daří na jedničku. Kvalita provedení a výběr kvalitních materiálů navozují pocit vozu vyšší třídy. Většina ovládacích prvků je na svém místě a v dobrém dosahu řidiče. To však neplatí o volantem zastíněných tlačítkách ovládání mlhovek a otevírání víčka palivové nádrže.

Prostoru zejména v podélném směru nabízí C30 dostatek díky sdílené podvozkové platformě s modelem S40/V50. Obě přední sedadla jsou elektricky stavitelná s pamětí pro tři řidiče. Volant padne skvěle do rukou a k rozmístění ovládacích prvků nemám žádnou závažnější připomínku. Zadní sedadla poskytují dostatek pohodlí a cestující se v nich cítí velmi bezpečně díky samotné tloušťce karoserie. Jen nastupování je tradičně u třídveřové karoserie horší i přes elektricky posuvná sedadla.

(+) kvalita použitých materiálů a jejich přesné slícování
(+) špičková ergonomie
(+) dostatek místa na všech 4 sedadlech
(+) čeština (bez chyb)
(+) systém bliz (u dražších verzí)
(-) absence krytu zavazadlového prostoru
(-) menší úložné schránky

Motor:

Pod kapotu Volva C30 můžete zvolit jeden z osmi nabízených motorů (jejich přehled naleznete o pár řádků níže v tabulce). Již nejslabší benzínová šestnáctistovka nabízí solidní výkon 74 kW. Ve výběru můžete pokračovat osmnáctistovkou, dvoulitrem a pětiválcem 2,4 produkující 125 kW. Vrcholným zážehovým agregátem je taktéž pětiválec označený s přídomkem T5 pocházející z Fordu Focus ST. Volvo ho však upravilo po svém. T5 poskytuje 162 kW a dokonale se stará o řidičovu zábavu.

Pro příznivce nafty začíná nabídka motorů u stejného zdvihového objemu. Je jím řadová čtyřválcová šestnáctistovka s turbodmychadlem. Právě ta poháněla námi testovaný vůz. Umí vyprodukovat 80 kW při 4000 ot./min. a slušný točivý moment 240 Nm dostupný v 1750 otáčkách. Tyto hodnoty stačí k dosažení maximálky ležící na hodnotě 190 km/h. Stovku jedna-šestka zvládne za 11,9 s.

TIP: TEST SPOTŘEBY: Volvo C30 1,6D

Výrobce slibuje nízkou spotřebu paliva. V městském provozu by mělo stačit dieselové šestnáctistovce 6,2 litru nafty na 100 km, mimo město 4,2 l/100 km a v kombinovaném provozu 4,9 litru nafty na každých sto kilometrů. Bohužel těchto hodnot nelze v reálném provozu dosáhnout. Ve městě je nutné počítat minimálně s půl litrem paliva navíc, mimo město dokonce s litrem a půl navíc. V kombinovaném provozu si tento agregát řekne o 6,5 l/100 km, což je vzhledem k poskytovanému výkonu poměrně hodně.

Příznivcům naftových motorů bych doporučil spíše další motor v nabídce, kterým je dvoulitr s turbodmychadlem poskytující rovných 100 kW výkonu. Ten Cé-třicítce uděluje výrazně lepší dynamické schopnosti a díky šesti rychlostním stupňům umí být dokonce úspornější než testovaná šestnáctistovka, která je ve spojení pouze s pětistupňovou převodovkou. Celkovou nabídku motorů zakončuje vrcholný pětiválcový turbomotor 2,4 označený D5. Ten poskytuje sice 132 kW, ale pro C30 je zbytečně těžký a výkonný. Navíc rozdíl v hodnotě točivého momentu oproti dvoulitrové verzi je zanedbatelný, proto bych osobně vzhledem k provozním nákladům a pořizovací ceně volil jednoznačně vznětový dvoulitr. Z benzínových motorů mě samozřejmě oslovil pětiválec T5, ale to se již nalézáme v jiné cenové kategorii. Pro méně majetné motoristy mám dobrou zprávu. Benzínová osmnáctistovka není vůbec špatná volba.

(-) absence šestého rychlostního stupně

(-) vyšší spotřeba než udává výrobce

(-) hluk

Jízdní vlastnosti:

První Cé-třicítkou, která mi prošla rukama, byla špičková verze s pěti-válcovým benzínovým motorem T5. Vůz byl obut do 18-ti palcových kol a v interiéru jsem byl hýčkán kombinací cihlově-černého interiéru s výklopnou navigací a dalšími vymoženostmi. Při přebírání klíčků od slabších verzí C30 se mě zmocnily obavy, zda přesednutí z vrcholné verze nebude znamenat šok. V zápětí se však tyto obavy ukázaly jako liché. Rozdíl tu samozřejmě je, ale nikterak drastický. To samé platí o jízdních vlastnostech. U verze T5 podvozek skvěle sekunduje výkonnému motoru spolu s dostatečně dimenzovanou brzdovou soustavou. I přesto, že vrcholná verze obsahovala příplatkový sportovní podvozek, nebylo přesednutí do jedna-šestky žádnou tragédií. Volvo neztratilo nic ze svých tradičních jízdních vlastností. Podvozek opět plně odpovídal výkonu motoru a brzdy jej dokonce hravě převyšovaly.

Řízení při běžných cestách není příliš komunikativní, což se výrazně lepší až ostřejším stylem jízdy. Volant příjemně ztěžkne a při překousnutí mírné neochoty vrhnout se do zatáčky, jede přesně tam, kam chcete. Jediným omezením se zdá být výkon motoru. Ten na dálnici ztrácí dech a spotřeba výrazně roste. Již zmíněná absence šestého rychlostního stupně je největší slabinou jinak povedeného automobilu. Pochvalu zaslouží přesné řazení a dobrý výhled z vozu.

Bezpečnost je u Volva na prvním místě. Volvo obstálo v nárazových testech EURO NCAP s pěti hvězdičkami a součástí výbavy je u všech motorizací stabilizační systém DSTC, který dokáže napravit chyby řidiče.

Závěr:

C30 je prémiový hatchback, který dokáže velmi pohodlně přepravit čtyři dospělé osoby nejen do zaměstnání, ale i na delší vzdálenosti. U takto stavěných hatchbacků nehraje roli malá velikost zavazadlového prostoru, ani o něco vyšší spotřeba. Jde především o styl. A ten umí Volvo u modelu C30 podat hned v několika stupních výbavy a celou řadou nabízených motorů. Nejlevnější verze s benzínovou 1,6 přijde na 489.900 Kč, testovaná dieselová 1,6 na 599.900 Kč a špičková T5 i D5 startují pod hranicí 800.000 Kč. Pokud toužíte po dieselu, vezměte prostřední motor z nabídky. C30 se vznětovým dvoulitrem se rozhodně vyplatí, navíc je „jen“ o padesát tisíc dražší než testovaná 1,6D.

Hodnotenie
Brzdy
1
Design
1
Dílenské zpracování
1
Dynamika motoru
2
Jízdní komfort
2
Ovladatelnost
1
Prostornost
1
Pružnost motoru
3
Řazení
1
Řízení
2
Sedadla
1
Spotřeba
3
Výhled z vozu
1
Zavazadelník
3
Celkové hodnocení - průměr:
1.64
* Hodnotenie podľa známky od 1 do 5 ako v škole, kde 5 je najhorší výsledok a 1 je najlepší výsledok
Technický popis
Karoserie
Typ
Třídveřový hatchback
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)
4252
Šířka (mm)
1782
Výška (mm)
1447
Rozvor (mm)
2640
Rozchod kol vpředu (mm)
1548
Rozchod kol vzadu (mm)
1544
Světlá výška (mm)
135
Provozní hmotnost (kg)
1373
Maximální hmotnost (kg)
1780
Počet míst (os.)
4
Minimální poloměr otáčení (m)
11,1
Objem zavazadlového prostoru (l)
233 / 876
Motor
Typ
Turbodiesel
Počet válců
4 v řadě
Zdvihový objem (ccm)
1560
Vrtání x zdvih (mm)
75 x 88,3
Kompresní poměr
18,3 : 1
Max. výkon kW (k)/ot./min.
80 (109) / 4000
Max. kroutící moment Nm/ot./min.
240 / 1750
Spotřeba
Město
6,2
Mimo město
4,2
Kombinovaná
4,9
CO2 (g/km)
129
Palivová soustava
Palivo
Motorová nafta
Objem nádrže (l)
52
Výkony
Max. zrychlení (0-100km/h) s
11,9
Max. rychlost (km/h)
190
Převodovka
Typ převodovky
Manuální
Počet rychlostních stupňů
5
Přenos hnací síly
Převodovka
Plně synchronizovaná
Pohon
Předních kol
Řízení
Typ
Hřebenové s posilovač
Zavěšení kol
Vpředu
McPherson
Vzadu
Víceprvkové (multilink) s pomocným rámem
Brzdy
Vpředu
Ventilované kotouče (průměr 278 mm)
Vzadu
Plné kotouče (průměr 280 mm)
Pneumatiky a ráfky
Pneumatiky
205/50 R17
Cena
Cena nejlevnější verze v základní motorizaci (Kč)
486.900
Cena testovaného vozu bez příplatkové výbavy (Kč)
599.900
Hodnotenie článku
Hodnocené: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
anonym, 07.08.2007 14:16
kdysi byly vozy Volvo známé tím, že málo korodovaly, používaly velmi konservativní motory od Forda a na svoji dobu byly spolehlivé.
Dnes je i nejnovější verze Sněhurčiny rakve už na prospektu starožitnost, s tím motůrkem se nevyhraje ani kaktus v květináči.
Pokud jde o spolehlivost, konkuruje Volvo dnes Renaultu, Peugeotovi a Citroenu, tedy nic moc.
anonym, 07.08.2007 15:42
No v dnešní době je poruchovost Renault, Peugeot, Citroen na stejné úrovni, jako ostatní evr auta. Takový vw neni žádný zázrak, o mercedesu kolují již historky po bazarech atd.
anonym, 07.08.2007 15:55
ano??? menuj teda lepšiu automobilku, som zvedavý...
anonym, 09.08.2007 00:13
Orientuji se už velmi dlouho na taxikářích, tedy u nás, v Mnichově. Nejpopulárnějším vozem pro řidiče, kteří za rok ujedou téměř 100 tisíc km je ještě stále Mercedes W211, většinou E200CDI. Jinak se vyskytuje Ford Mondeo nebo BMW pětka, viděl jsem i několi Oktávií 1,9D.
Japonci jsou sice na začátku spolehlivější, náhradní díly ale za nesmyslné ceny, proto se za použité velmi málo platí. Fiaty jsou sice stejně poruchové, jako Francouzi, ale náhradní díly jsou mnohem levnější. Pro taxikáře ale nevhodné, stejně jako Francouzi.
Já osobně mám masařku W210 z r. 2000, ale 270CDI je taxikářům moc silné, já jsem s tím vozem velmi spokojený, posledních 35 tis. km jsem pouze měnil olej a filtry, dvě žárovky. Jinak dílnu nenavštěvuji.
Předtím jsem měl W124 250 DT, koupený s 160 tkm, prodaný s 398 tkm, mezitím žádné opravy, jenom brzdové kotouče a destičky.
Prodejce toho 250DT mě jednou kontaktoval, koupil si Volvo 70 a prý stále spíše po dílnách, než na výlety. Rád by ten svůj vůz měl zpět. Takové zkušenosti s Volvo má více mých známých.
anonym, 09.08.2007 00:13
Orientuji se už velmi dlouho na taxikářích, tedy u nás, v Mnichově. Nejpopulárnějším vozem pro řidiče, kteří za rok ujedou téměř 100 tisíc km je ještě stále Mercedes W211, většinou E200CDI. Jinak se vyskytuje Ford Mondeo nebo BMW pětka, viděl jsem i několi Oktávií 1,9D.
Japonci jsou sice na začátku spolehlivější, náhradní díly ale za nesmyslné ceny, proto se za použité velmi málo platí. Fiaty jsou sice stejně poruchové, jako Francouzi, ale náhradní díly jsou mnohem levnější. Pro taxikáře ale nevhodné, stejně jako Francouzi.
Já osobně mám masařku W210 z r. 2000, ale 270CDI je taxikářům moc silné, já jsem s tím vozem velmi spokojený, posledních 35 tis. km jsem pouze měnil olej a filtry, dvě žárovky. Jinak dílnu nenavštěvuji.
Předtím jsem měl W124 250 DT, koupený s 160 tkm, prodaný s 398 tkm, mezitím žádné opravy, jenom brzdové kotouče a destičky.
Prodejce toho 250DT mě jednou kontaktoval, koupil si Volvo 70 a prý stále spíše po dílnách, než na výlety. Rád by ten svůj vůz měl zpět. Takové zkušenosti s Volvo má více mých známých.
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů