Na D1 se po 58 letech stala nevídaná věc. Už v ni nikdo z nás nedoufal

Dálnice D1 patří k trasám, které čeští řidiči dobře znají, stejně jako debaty o kolonách, opravách a nekonečném stavění. Za jejími každodenními problémy ale trochu zapadl milník, na který se čekalo déle než půl století. V prosinci 2025 skončil jeden mimořádně dlouhý příběh české dálniční sítě. Aby se tak stalo, bylo potřeba doplnit poslední mezeru na Moravě. Dálnice mají cestu zrychlit, jenže do plánů často promluví zúžené pruhy, opravy a kolony. A zatímco hotové úseky potřebují údržbu, na některé nové se čeká celé roky. D1 to dokládala dokonale: ještě donedávna jí chyběl poslední kousek u Přerova.
Změna přišla 19. prosince 2025, kdy ŘSD otevřelo poslední úsek mezi Říkovicemi a Přerovem dlouhý 10,1 kilometru. Nejstarší česká dálnice tím získala souvislé spojení z Prahy přes Brno a Ostravu až k polské hranici. Bylo to 58 let od obnovení výstavby.
Čekání vystihl i expert na bezpečnost dopravy Miroslav Charouz. V článku na TipCars vzpomínal, že řidičům kdysi předpovídal, že „než se postaví úsek dálnice D1, budu mít vousy po kolena“. Nakonec se přece jen dočkali.
Nový úsek zároveň funguje jako obchvat Přerova. Řidiči na trase Brno–Ostrava díky němu mohou zůstat na D1 a vynechat dosavadní dálniční trasu přes D46 a D35.

Oněch 58 let ovšem nevystihuje celou historii dálnice D1. Dálniční propojení Prahy s Podkarpatskou Rusí bylo schváleno už v listopadu 1938 a práce začaly 2. května 1939. Přerušila je válka. Po ní se stavba nakrátko rozběhla, v roce 1950 však znovu skončila.
Výstavba D1 v podobě, kterou známe dnes, začala 8. září 1967. První úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se otevřel 12. července 1971. Souvislé spojení Prahy s Brnem bylo hotové 8. listopadu 1980, po zprovoznění posledního úseku u Humpolce.
Měnil se i cíl dálnice. Původně měla pokračovat na Slovensko, dnešní severovýchodní část směrem na Ostravu nesla označení D47. V roce 2006 bylo rozhodnuto o jejím začlenění pod D1. K polské hranici dálnice dospěla v roce 2012, úsek Přerov–Lipník nad Bečvou se otevřel v roce 2019.

Poslední mezeru u Přerova provázely spory o povolení, odvolání a žaloby. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla projekt prošel více než dvaceti soudními spory. Příprava zahrnovala také složitá jednání s majiteli domů v Dluhonicích a respektování letiště v Bochoři.
Samotná výstavba začala v prosinci 2022 a do zprovoznění trvala tři roky. Poslední úsek se nakonec otevřel o tři měsíce dříve, než určoval původní harmonogram. Dlouhá byla hlavně cesta k zahájení prací.
Stavebně přitom nešlo o jednoduchou rovinku. Součástí úseku je 940 metrů dlouhá estakáda u Dluhonic, která převádí dálnici přes Bečvu, areál chemičky Precheza a železniční trať. Právě její založení patřilo k nejnáročnějším úkolům.
Dokončení D1 znamená, že zmizela poslední mezera v trase. Modernizace mezi Mirošovicemi a Kývalkou probíhala už v letech 2013 až 2021, ale další úpravy pokračují. Příkladem je přestavba křižovatky D1 a D2 u Brna spojená s rozšiřováním dálnice.
Na cestu tak stále patří časová rezerva a kontrola aktuálních omezení. Při jízdě z Brna do Ostravy už ale odpadlo rozhodování, kudy obejít nedostavěnou D1 u Přerova. Tahle objížďka se konečně přesunula do vzpomínek.