Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Lancia Delta 1.4T MultiAir: Nenápadná renesance

Testy
Michal Borský | 09.04.2012
dalších 27 fotek
Kompaktní model od tradičního italského výrobce prodělal v loňském roce nenápadný facelift, který se povedl natolik, že se nám po týdnu nechtělo vůbec vysedat. Čím to, čím?

Jméno Lancia je v poslední době nejčastěji skloňováno v souvislosti poněkud kontroverzním uváděním nových modelů, které nejsou ničím jiným, než výrobky převzatými bez větších změn z portfolia firmy Chrysler. Trochu ve stínu zájmu tak zůstává klasický tahoun výrobního programu (lze-li ho tak u Lancie vůbec nazvat) – legendami opředený typ Delta. Ta současná už nemá pranic společného s Giugiarový hranatým autem roku 1980, ani odvozeným rallyovým speciálem, je ale také o mnoho lepší než zfušovaná generace z devadesátých let. Neznalé možná překvapí, že současný model uvedený na trh po devítileté odmlce v roce 2008 prodělal loni lehký facelift. Nejen na něj jsme se zaměřili v našem dnešním testu Delty s přeplňovanou benzínovou čtrnáctistovkou MulitAir.

Zásadním determinantem toho, zda se o Deltě jako o předmětu případné koupě vůbec bavit, je pro většinu potenciálních zákazníků bezesporu její vzhled. Lancia vždy uměla šokovat, ale poslední kreace na téma kompakt nížší střední třídy nemá mezi konkurencí obdoby a dalo by se říct, že je bez nadsázky něčím, čím byl svého času Citroën DS mezi auty o třídu většími. V loňském roce do království oblin zn. Delta zavítal lehký facelift a nutno říct, že zejména mírně „chryslerizovaná“ maska s příčným mřížovím jde kompaktní Lancii mnohem víc k duhu než předchozí superextravagantní svislé ztvárnění. I tak tu zůstává impozantní rozvor s pozoruhodnou kombinací dlouhého převisu karoserie vpředu a krátkého vzadu. K tomu spousta dílčích neotřelých řešení a krásných detailů, jakým je třeba prosté logo modelu. Další dimenzi dostává setkání s Deltou za soumraku, kdy může naplno rozehrát kouzelnou světelnou show s diodami vpředu i vzadu. Zkrátka nezaměnitelný originál, jehož krása možná není prvoplánová (a jsou i tací, co nad ní mávnou rukou, aniž by se zadívali), když jí však necháte trochu času, zaleze vám proklatě hluboko pod kůži.

Rovněž vnitřní prostor Delty je pojatý ve velkém stylu a rozhodně tím nemyslím jen jeho rozměry. Je tu sice dobře patrná plejáda prvků a řešení dobře známých z Alfy nebo pohříchu i tuctovějších Fiatů, přesto je genius loci interiéru italské divy něčím vpravdě nevšedním. Napadá mě, že podobně pohodovou a pozitivní atmosféru jsem naposledy zažíval v některém z majestátních vozů nejmenované severské značky. Italský vkus je pověstný a tak nepřekvapila bezchybná kombinace krémových sedaček, černé přístrojovky a bílého podsvícení, či místy spíš nasvícení. Ergonomické uspořádání reprezentuje současnou „fiaťáckou“ školu se všemi klady i zápory. Většina tlačítek je tedy na svých místech a budíky jsou příkladně přehledné, malinko už pokulhává grafika displejů nebo intuitivnost pohybu v menu počítače, který musíte částečně realizovat prostřednictvím tlačítek na pravé straně středového panelu, což je trochu z ruky. Tahle vycizelovaná stříbrná tlačítka jsou na druhou stranu za tmy z boku decentně nasvícena, což vytváří velmi efektní umělecký dojem. Jedničku s hvězdičkou zasluhují velkorysá přední sedadla potažená kombinací Alcantry a kůže. Jejich bohaté a přesto dostatečně pevné polstrování dělá i z dlouhého cestování odpočinkovou záležitost a pohodářům za volantem Delty nebude příliš vadit ani jejich nicotné boční vedení. Zpoza volantu má řidič přiměřený výhled všemi směry, na prvním místě však ocení všestranný prostor kolem sebe, jakož i špičkové audio, méně už podivně hranatou hlavici šaltpáky. Kdo by z Delty viděl jen prostor pro zadní cestující, patrně by ani po několika decilitrech pálenky Grapa nechtěl uvěřit, že má co do činění s autem nižší střední třídy. Nemluvím teď jen o královském prostoru před koleny. To, na čem se vzadu sedí, je prostě gauč nebo válenda včetně příslušného vyklenutého tvaru a faktu, že sedák je snad delší opěradla (měřidlo jsem neměl). Pohodlí pro tři cestující je zde skutečně nadoblačné, jediný zato podstatný háček tkví v menší výšce střechy, která umožní pohodlné usazení, jen pokud měříte pod 185 cm. S dotyčným otomanem lze navíc podélně ve velkém rozsahu posunovat a sklápět opěradla, takže můžete podle libosti měnit objem kufru a docílit tak 385 litrů maxima jeho objemu s nesklopenými sedačkami. Když už se tak odhodláte učinit, vězte, že dovnitř bezpečně napasujete dospělácký bicykl bez sundání předního kola. Nepříjemností při této proceduře je roletka nad zavazadelníkem, které se po vyjmutí vůbec nechce na své původní místo. U auta, jakým se Delta snaží být, bych za samozřejmost považoval zde bohužel absentující plynové vzpěry kapoty. Já vím – úspory vládnou světem, ale měla je i stará Alfa 147.

(+) velkorysé sedačky

(+) prostor vpředu i vzadu

(+) krásné podsvícení

(-) některé levněji vypadající prvky původem z Fiatu

Lancia pro pohon svojí „frontwomanky“ počítá s plně přeplňovanou paletou moderních zážehových a vznětových motorů z řady MultiJet (diesely) a Multiair (testovaný benzín). Nám do testu přistál zlatý benzínový střed v podobě čtrnáctistovky MultiAir, jejíž 103 kW ční nad motorem stejného objemu s 88 kW a naopak významně zaostává za špičkovou dvousetkoňovou osmnáctistovkou, která je k mání výhradně s automatem. Jak známo technologie MultiAir představuje důmyslný elektrohydraulický systém ventilového rozvodu pro dynamické přímé řízení sání, a to individuálně pro každý válec a pro každý zdvih, navíc bez škrticí klapky. Vedle diskutabilního snížení spotřeby (viz dále) se prokazatelně zlepšily výkonové charakteristiky, a to především co se týče točivého momentu v nízkých otáčkách. Jak to celé fungovalo v Deltě? V první řadě se konstruktérům podařilo docílit znamenitého odhlučnění kabiny, do které první vážnější akustické informace o činnosti motoru začínají doléhat až po překročení hranice čtyř tisíc otáček. Do té doby je agregát tichounký a prostý jakýchkoliv vibrací. Nad 4.000 ot./min. se začne projevovat charakterním tlumeným bručením, které příjemně lahodí uchu aristokrata (nebo si to tak aspoň představuji). Nárůst výkonu MultiAiru není tak precizně vyrovnaný, jako třeba u jednotek THP z produkce PSA a BMW, nechybí zde zato citelný výkonový vrchol, který je v okolí udávané kóty (5.000 ot./min.) skutečně cítit. Delta se však primárně tváří jako pohodové auto, čemuž byly uzpůsobeny také převody manuálního šestikvaltu, až jsem si chvílemi oprávněně říkal, že výrobce nabalil do světa čtrnáctistovce až moc těžký raneček. Patrné je to zejména v nízkých otáčkách, než se naplno rozběhnou lopatky turbodmychadla. Když už jedete, docela to jde, ale snaha o zrychlování na druhý nebo třetí rychlostní stupeň je do dosažení nějakých 1.700 otáček skutečně tristní. Takové plížení podzemními garážemi na dvojku je potom nanejvýš riskantní z hlediska možné chcípnutí motoru. Dobré to není ani na extrémně dlouhou šestku v některých dálničních kopcích, kde Lancia stěží udrží předepsaných 130 km/h rovnající se pouhým 2.800 otáčkám. To nejlepší naopak čtrnáctistovka předvádí v rozpětí 3.000 – 4.500 otáček, kdy je vždy hotova dodat dostatečnou porci výkonu a zábavné akcelerace. Docela dobře jsem si rozuměl s řazením šestikvaltu, který na italské poměry vykazuje solidní nadstandard. Kulisa je sice za studena poněkud zatuhlá, s ohřevem strojovny jde ale kvalita řazení rychle nahoru a šaltpáka se s jemnými „gumovými“ vůlemi pohybuje ve svých přiměřeně dlouhých drahách s obstojnou přesností. To, že má motor s převody hodně práce, se bohužel neblaze podepsalo na spotřebě, která je asi největším zklamáním testované Delty. Při lehké noze na plynu a vyloženě defenzivním stylu jízdy jsem se dostal na dlouhodobý průměr 8,5 litru na sto, což není žádná sláva. Dálniční zákonné tempo znamená odběr 7,5 litru, město bývá za devět, ale když se trochu odvážete, není problém podniknout výlet vysoko do dvouciferných hodnot. Ekologii, ale zejména trendům se Lancia snaží učinit zadost „Start-stop“ systémem řízeného zhasínání motoru. Tenhle módní systém, který ve jménu miniaturní úspory paliva vypíná motor po zastavení vždy, když jeho výkonu není zapotřebí u Delty totiž nepracuje úplně optimálně nebo mu spíše okolnosti nejsou nakloněny. Rychlost startéru je průměrná, a když si k tomu přihodíte zpoždění plynového pedálu nebo restart motoru až po úplném sešlápnutí spojky, může být ze snahy o rychlý rozjezd blamáž spojená se stáním zhasnutého auta uprostřed křižovatky.

(+) velmi dobré utlumení motoru

(+)dynamika ve středních a vyšších otáčkách

(+) charakterní zvuk

(-) vyšší spotřeba

Jízdní vlastnosti aktuálního vydání Delty byly v minulosti často tepaným tématem. Honosně se tvářící dostavník totiž i přes jistou houpavou charakteristiku odpružení v záporném smyslu slova udivoval nedostatečnou schopností absorbovat i drobnější nerovnosti. Bylo tedy veřejným tajemstvím, že jedním ze stěžejních úkolů faceliftu bude právě odstranění této nedokonalosti. Po týdenním jezdění musím konstatovat, že výsledek opravdu stojí za to a Delta je nyní zdaleka nejkomfortnějším autem kompaktního segmentu, které hravě strčí do kapsy všechny Volva nebo Citroëny, a to i ty o třídu větší. K rozvážné kolíbavé jízdě se přidalo maximální utlumení veškerých rázů do karoserie a tlumící prvky (a obuté „sedmnáctky“!) nyní s nevídanou noblesou filtrují i české silniční „speciality“ velmi hrubého zrna. Výmluvným příkladem budiž jízda z Prahy do Brna zhusta pravým jízdním pruhem D1, kde se těžce zkoušený podvozek směrem k cestujícím tváří jako by to byla jeho nejmilejší asfaltka s hedvábným povrchem. To samozřejmě malinko přeháním, i tak je ale způsob, jakým se podvozek vypořádá s tuzemskými tankodromy obdivuhodný. Všechno má samozřejmě dvě strany mince a musím tedy zmínit i pověstné „B“. Přirozenou daní za velkopanský komfort na hrbolech je poněkud toporné chování v zatáčkách, do kterých se Lancii obecně moc nechce a rovněž citelné náklony karoserie – typické je především zaklekávání na vnější přední kolo. Převelice ležérním způsobem bylo naladěno také řízení, které postrádá jakýkoliv cit okolo střední polohy volantu a ani v krajích to není žádná sláva. Vinou toho se o něco hůř rozeznává příchod vrozené neotáčivé tendence a její zvládnutí pak může být zbytečně nervózní. V tomto kontextu je celkem rozumné, že výrobce neumožňuje řidiči deaktivovat stabilizační systém. Pro toho, komu by se řízení jedním prstem zdálo i tak moc těžké je tu známá fiaťáká funkce serva „City“, která s nadsázkou umožňuje zatáčení snad pouhou silou vůle nebo větru. Důležitým faktem nicméně je, že při vysoké rychlosti na dálnici volant umí patřičně ztuhnout, takže se ani v maximálních rychlostech nemusíte obávat ztráty kontroly nad vozem. Bez připomínek fungovaly brzdy, které nejevily žádné výraznější tendence k slábnutí.

(+) příkladná absorpce nerovností

(+) podélná stabilita ve vysokých rychlostech

(-) menší ochota zatáčet a netečné řízení

Lancia Delta je po dlouhé době autem, které mě příjemným způsobem vyvedlo z míry. Extravagantní Italka se totiž šedému průměru vymyká skoro ve všech myslitelných kategoriích. O vzhledu je asi zbytečné diskutovat a je klíčovou otázkou, jestli si k němu zákazník najde cestu. Naopak bez diskuzí je okázalý a nevšedně prostorný interiér, kterému lehce odpustíte drobné ergonomické nedostatky. Středně výkonný benzíňák je bezesporu dobrou volbou po stránce vlastní dynamiky, přílišná bohorovnost v otázce natažení převodů manuálního šestikvaltu se bohužel odráží v nepřiměřeně vysoké spotřebě a horší pružnosti v nízkých otáčkách. Skvělým způsobem se konstruktéři vypořádali s odladěním podvozku směrem k maximálnímu pohodlí posádky, rubem je méně jistoty při ostřejší jízdě zatáčkovitou tratí – to ale rozhodně nebude přirozené prostředí Delty. 472.900,- Kč jak základní cenovka testované výbavy Gold se mi na každý pád jeví jako férová nabídka za schopnou alternativu k uniformnímu mainstreamu.

Hodnotenie
Brzdy
2
Design
1
Dílenské zpracování
2
Dynamika motoru
2
Jízdní komfort
1
Ovladatelnost
2
Prostornost
1
Pružnost motoru
2
Řazení
2
Řízení
3
Sedadla
1
Spotřeba
3
Výhled z vozu
2
Zavazadelník
2
Celkové hodnocení - průměr:
1.86
* Hodnotenie podľa známky od 1 do 5 ako v škole, kde 5 je najhorší výsledok a 1 je najlepší výsledok
Technický popis
Karoserie
Typ
Pětidveřový hatchback
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)
4520
Šířka (mm)
1797
Výška (mm)
1499
Rozvor (mm)
2700
Rozchod kol vpředu (mm)
1538
Rozchod kol vzadu (mm)
1531
Provozní hmotnost (kg)
1395
Počet míst (os.)
5
Objem zavazadlového prostoru (l)
385
Motor
Typ
Zážehový přeplňovaný
Počet válců
4
Zdvihový objem (ccm)
1368
Max. výkon kW (k)/ot./min.
103/5000
Max. kroutící moment Nm/ot./min.
230/1750
Spotřeba
Město
7,3
Mimo město
4,8
Kombinovaná
5,7
Palivová soustava
Palivo
Benzín
Objem nádrže (l)
58
Výkony
Max. zrychlení (0-100km/h) s
9,2
Max. rychlost (km/h)
203
Převodovka
Typ převodovky
Ručně řazená
Počet rychlostních stupňů
6
Přenos hnací síly
Pohon
Přední
Řízení
Typ
Hřebenové s elektrohydraulickým posilovačem
Brzdy
Vpředu
Kotoučové
Vzadu
Kotoučové
Pneumatiky a ráfky
Pneumatiky
225/45 R17
Cena
Cena nejlevnější verze v základní motorizaci (Kč)
399.900,-
Cena testovaného vozu bez příplatkové výbavy (Kč)
472.900,-
Celková cena testovaného vozu (Kč)
554.300,-
Hodnotenie článku
5.0 z 5 (100%)
Hodnocené: 2x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
Pavel70, 22.01.2013 23:27
Už je to přes rok, co jsem spokojeným majitelem Delty. Zdůraznil bych slovo spokojeným, protože nemám žádný důvod, proč by tomu tak nemělo být.
Za rok jsem najel cca 20 tis. km, k dnešku cca 23 tis. Víc jsem nestihl, jezdím ještě jinými auty.
Všechno funguje jak má a tak jediným důvodem k návštěvě servisu byl létající kamínek neboli výměna předního okna. Vlastně teď si vzpomínám, že jsem tam byl ještě jednou, bručelo mi handsfree - spravil to jeho reset. Systém blue
Pavel70, 22.01.2013 23:33
Nějak se mi ztratila část textu, proto to zkouším ještě jednou:

Už je to přes rok, co jsem spokojeným majitelem Delty. Zdůraznil bych slovo spokojeným, protože nemám žádný důvod, proč by tomu tak nemělo být.
Za rok jsem najel cca 20 tis. km, k dnešku cca 23 tis. Víc jsem nestihl, jezdím ještě jinými auty.
Všechno funguje jak má a tak jediným důvodem k návštěvě servisu byl létající kamínek neboli výměna předního okna. Vlastně teď si vzpomínám, že jsem tam byl ještě jednou, bručelo mi handsfree - spravil to jeho reset. Systém blue-me je docela vychytávka, kromě klasického hlasového hovoru také "přečte" SMS, což je docela sranda, protože anglicky přečtený český text vyžaduje dost důvtipu k jeho porozumění (např. jméno "Drha" zní poměrně exoticky: [dý-ár-ejč-ej]). Jinak skutečně, aniž bych musel pustit volant, mohu telefonovat, přepínat přehrávání rádia, CD nebo USB.
Ale zpátky k autu, protože hlavní je, jak jezdí, ne jak hraje. Jezdí dostatečně svižně, samozřejmě to není žádný sporťák, podvozek je jistý a umím si představit, že ani s výkonnějšími motorizacemi nebude mít problém. Řazení je v přesné, tvar hlavice řadící páky sice trochu nezvyklý, ale jen ze začátku. Alespoň je i po hmatu hned jasné, v čem to sedím. Na dálnici není potřeba řadit do té doby, než začne někdo překážet a musím vypnout tempomat, jinak by se na šestku dalo jezdil pořád. Uvnitř auta se rok používání na interiéru nijak negativně neprojevil, i když děti jej někdy "používají" dost intenzivně. Samozřejmě nic nevrže ani neklepe, všechno je jako nové (tedy když najdu čas na vyluxování). Ještě bych měl dodat, že auto nijak nerozmazluji, o garáži si může nechat jenom zdát.
Spotřeba je pro mě přijatelná v rozmezí 5,8 - 6,2 l/100km, levněji to jde na normálních silnicích, na dálnici záleží na rychlosti, ale při 130 km/h (skutečných = cca 140 tachometrových) na tempomat to jde s průměrem 6,0 při téměř plném obsazení. Jinak max. rychlost udávaná výrobcem je 186 km/h, v Německu mi GPS ukazovala i 202 km/h, to už tachometr překonával 220. A ani při rychlostech atakujících maximální se nevytrácí pocit jistoty z řízení Delty. Ne že by posilovač propouštěl moc informací od kol, ale jak už jsem napsal výše, jistota podvozku je zjevně dimenzovaná na výkonnější motory. Ještě jedna poznámka k jízdním vlastnostem. Zatím s žádným autem bez pohonu 4x4 jsem si nebyl jistější na sněhu. V tom sehrávají roli i výborné Nokiany, přidává se vhodný poměr rozložení hmotnosti na přední a zadní nápravu a ještě je v záloze ESP, ale hranice jeho schopností rozhodně zkoušet nehodlám.
Tak už to s tou chválou stačí, ale z mého pohledu Delta opravdu nemá chybu. Nikomu ji nevnucuji, každý ať si jezdí v čem chce. Ten, kdo se nebojí vystoupit z řady mnohdy uniformních přibližovadel nebo netrpí předsudky a různými dogmaty, ať se sveze s Deltou a udělá si názor sám.

Linsa, 30.12.2013 13:12
Iba strucne, vlastnim Lanciu Deltu uz 3 roky a nanasla som ziadne nagativum. Zatial ma najazdene 73 tisic km a okrem vymeny oleja nastastie ziadny problem. Motor mam ale 1,6 Multijet, s este 120 konmi a auto je naozaj svizne, k comu vyrazne pomaha tocivy moment 300 NM. Spotrebu mam od 5,2 - 5,8, cize ziadny zrut. Motor si tak zvlastne pradie, uplne inak, ako ostatne diesle :). Auto je velmi pohodlne a je tam vela miesta (pouzila som ho ako stahovacie auto a odviezla naozaj vsetko) Taliani sa s tym naozaj pohrali a aj 5 rokov od spustenia vyroby, kedze mam verziu este pred faceliftom, stale puta pozornost a obdivne pohlady, co sa majitelom VW alebo Skody urcite nestane uz po roku od uvedenia modelu. Delta je sice drahsia ako konkurenti, ale ked si po dlhsej jazde v inom, triedne porovnatelnom aute, presadnete spat do svojej Delticky, presne viete, kde su tie peniaze navyse... To pohodlie, ako ked usadnete doma na gauc je na nezaplatenie!
Pavel70, 05.01.2014 00:09
Zdravím Linso, napsala jste to docela trefně a v případě zadních sedaček doslovně, to je opravdu gauč. Já po druhém roce provozu nemohu nic než chválit, i když teď už přes půl roku jezdí s Deltou převážně manželka. Pro zvuk motoru je příhodné slovo přede, ale zvláštní to je snad jedině tím, že je to příjemné předení. Tím, jak jsou Češi zblblí z koncernu, se nezřídka stává, že když vidí Deltu, tak doslova civí. Už se mi i stalo, že parta postpubertálních mladíků zírala na semaforech s otevřenou pusou a otevřeným oknem jsem slyšel jejich slova úžasu, kdy nejprve nevěděli, co je to za auto a když to zjistili, uzavřeli to konstatováním, že je to nejhezčí auto, které na vlastní oči viděli.
Tak přeji další pohodové kilometry.
Jardaf, 12.04.2014 23:00
Tak se taky přidám s krátkým hodnocením majitele. I když jsem se původně poohlížel spíše po Alfě 159, tak to nakonec vyhrála, i vzhledem ke spokojenosti s Lybrou, Lancia Delta 1,9 JTDm twin turbo. Jak už bylo psáno výše, Delta je výjimečné auto, ktreré si s ničím jiným nespletete. Interiér je komfortní, většinou v kombinaci alcantara/kůže. Úžasně působí interiér především v noci a to díky velmi povedenému difůznímu podsvícení ovládacích prvků. Uvnitř je dostatek prostoru, a to jak na předních, tak i na zadních sedačkách. Sedadla jsou pohodlná, i když u předních by při ostřejší jízdě přišlo vhod lepší boční vedení. Zadní posuvná a polohovatelná křesla to je něco, co by v autě ocenil asi každý. Pokud nepotřebujete obrovský kufr, můžete si užívat komfort limuzíny, a pokud chcete něco většího naložit, stačí posunout sedadla dopředu a máte k dispozici 460 l (musíte ovšem počítat s menším vstupním otvorem - stěhovák to opravdu není) .
Co se týče jízdních vlastností, tak o naklánění a nestabilitě, o kterých píší mnozí "zasvěcení" novináři opravdu nemůže být řeč. Delta jede doslova "jako po kolejích". Podíl na tom mají určitě i příplatková 18" kola, na které jsem také četl názory "na tom se nedá jezdit" - ale opak je pravdou. Osobně mohu říci, že jízdní komfort Delty s rozvorem 2,7 metru na 18" kolech je vyšší než u Octavie II na 16" kolech a to nemluvě o držení stopy a stabilitě při vyšších rychlostech. Jediné, co občas naruší komfort jízdy je rána, která se někdy ozve při přejetí příčného "kráteru" na silnici (ale to je opravdu výjimečně).
Jak už bylo napsáno výše, multijet v Deltě má (alespoň uvnitř) na diesel příjemný brumlavý zvuk a 1,6 JTDm je i výkonově dostačující. Měl jsem možnost si vyzkoušet tento motor v Alfě Romeo Giulietta, a hlavně po přepnutí do "dynamic" módu je tento motor opravdu velmi živý. Jízda s motorem 1,9 JTDm twin turbo to je ale úplně jiný zážitek. Zátah motoru, prakticky od volnoběhu až téměř do 5 tis. otáček, to nabídne málokterý dieselový motor.
Pokud mám shrnout hodnocení Lancie Delta, tak se podlě mě jedná o vcelku povedené auto se slušnými jízdními vlastnostmi, které se ale bohužel netrefuje do současné módy kombíkových "stěhováků". Navíc jako "Ital" nemá v Česku na růžích ustláno.
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů