Trnitá cesta k Tatře 613. Prototypy ze Slovenska nakonec skončily v šuplíku

Vývoj nových modelů aut v socialistickém Československu často provázely zdlouhavé projekty i politická rozhodnutí. Platilo to i pro slavnou limuzínu Tatra 613. Na projektu se v 60. letech podíleli také konstruktéři v Bratislavě, kteří vytvořili řadu zajímavých prototypů – od mikrobusu až po sanitku. Mnohé z nich ale nikdy nedostaly šanci na sériovou výrobu. Výroba osobních vozů se po druhé světové válce v automobilce Tatra ocitla takzvaně na druhé koleji. Tento podnik měl především zabezpečovat produkci těžkých nákladních aut pro budování socialistického průmyslu. Přesto se nakonec manažerská auta v Kopřivnici vyráběla až do roku 1999. Po určitý čas měli vývoj posledního typu - Tatry 613 - na starosti v Bratislavě. Tato éra skončila v roce 1966.

V dobách socialistického autoprůmyslu prakticky neustále platilo toto: Nástupce nějakého konkrétního typu se sice začal vyvíjet poměrně brzy po zavedení výroby, ale vše se neuvěřitelně vleklo. V důsledku toho sjížděly z výrobních linek hodně dlouho automobily, které za konkurencí zaostávaly vzhledem i technikou. A když byl konečně hotov nový vůz byl i on již dávno za zenitem.

VIDEO / Podívejte se na jednu nádherně zrenovovanou Tatru 603:

Někdy celou věc kromě ekonomických důvodů komplikovala také politická rozhodnutí. Týká se to také také modelu Tatra 613. Už na přelomu padesátých a šedesátých let určité kruhy ve vedení Československa prosazovaly zavedení automobilové výroby na Slovensku. V té době tam totiž žádná auta nevznikala.

Ještě před vznikem Bratislavských automobilových závodů, k čemuž došlo v roce 1971, působila na území slovenského hlavního města organizace, která se původně v roce 1957 jmenovala SVARD. Jednalo se o zkratku Středisko pro výhled a rozvoj dopravy.

Brzy se přejmenovala na trošku zvláštní MARS (Mechanizační a regeneační středisko) a po pár měsících zase na Mechanizační a regenerační podnik (MARP). Tam vyvinuli například speciální horský autobus Škoda 706 nebo Konferenční autobus.

V jeho rámci vznikla konstrukční skupina. Na samém počátku šedesátých let pak se tato instituce dostala do struktur opravárenského podniku Orava, který byl zase pobočným závodem národního podniku Tatra Kopřivnice.

Inženýři z MARPu pod vedením Ivana Mičíka vytvořili Konstrukčné a vývojové stredisko Tatra Bratislava. Jejich prvním úkolem byl funkční vzorek mikrobusu T 603 MB.  Za základ posloužila kabina z Tatry 805 a za ní byla kabina s třinácti sedačkami.

Ty šly demontovat a mohl se pak uvnitř přepravovat náklad s objemem 8 m3. Pohon vozu zajišťoval upravený osmiválec z Tatry 803, ovšem umístěný vpředu a pohánějící přední kola. Obdobným způsobem vznikl i valník se stejnou technikou.



Pozoruhodně vypadá také kombi s označením 603 A, přičemž první písmeno abecedy v názvu značí Ambulance. To mělo ale motor vzadu, což znamenalo, že pacientům bylo při jízdě poněkud teplo. Na ty podchlazené to mohlo mít pozitivní vliv, ostatním se ale při převozu přitížilo. Možná i kvůli tomu se auto dokončené v roce 1963 do sériové výroby nedostalo.

Od roku 1964 se v Bratislavě měli, jak v knize Automobily Tatra popisují autoři Hubert Procházka a Jan Martof, věnovat projektu modernizace limuzíny Tatra 603.

Celkem vzniklo pět maket osobních karosérií v měřítku 1.1. Označovány byly od T 603 X1 až po X5. Stejně jako dosavadní auta měl i novou šestsettrojku pohánět osmiválec umístěný za zadní nápravou. Jeho výkon činil 122 koňských sil. Pro výrobu funkčního vzorku byla vybrána poslední varianta a vůz dokonce abslovoval jízdní zkoušky.

Pak ale byl další vývoj zastaven. V Kopřivnici se rozhodli, že při vývoji nové limuzíny už nebudou spoléhat na slovenské techniky a designéry, ale obrátili se do Itálie. Definitivní tvar nové Tatry 613 byl sice v roce 1969 dílem specialistů z Carozzeria Vignale, ale již o tři roky dříve byly hotové rovněž poměrně vydařené nárhy ze studie Stile Italia.

Ovšem vedení značky se nelíbily. Prý již neodpovídají soudobým trendům a navíc stylově nenavazovaly na dřívější proudnicové karosérie kopřivnických modelů.

Podobočný závod Tatry v Bratislavě následujících několik let skomíral a nakonec byl ve výše zmiňovaném roce 1971 začleněn do Bratislavských automobilových závodů.

Zdroj: Deník.cz, Tatra Club