Devět nejčastější důvodů, proč auta v ČR neprojdou technickou kontrolou

Technická kontrola je pro mnoho řidičů stresující záležitostí, zejména pokud vlastní starší vůz. Často se stává, že auta neprojdou kvůli drobným závadám, které lze snadno odhalit a opravit předem. Zjistěte, na co se zaměřit, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením a ušetřili na opravách. Na technickou kontrolu vozidla, známou jako STK, se musí jezdit v pravidelných intervalech podle typu vozidla. U nových aut se provádí po 4 letech a potom každé dva roky.

Autobusy, vozidla Taxi nebo nákladní auta nad 3,5 tuny musí na STK každý rok. V Česku se cena technických kontrol pohybuje v rozmezí 1 200 až 3 000 korun v závislosti na typu vozidla a místě kontroly.

Pokud si řidič není jistý, do kdy má platnou STK, stačí mu zatím stále ještě letmý pohled na registrační značku (RZ), kde na červeném štítku je vyznačen měsíc a rok platnosti STK.

Píšeme zatím, protože se chystá velká změna. Ministerstvo dopravy ČR totiž pokračuje s digitalizací agendy kolem vlastnictví a provozu silničních vozidel.

Jednou z novinek se brzy stane přenositelnost registračních značek, což majitelům a provozovatelům vozidel v určitých situacích umožní přidělení dosavadního identifikačního čísla i fyzické registrační značky k jinému jimi vlastněnému či provozovanému vozidlu.

Novinka s sebou přinese i zánik tradičních červených samolepek potvrzujících platnost kontroly STK. Červený štítek na zadní značce, díky kterému se čeští řidiči už desítky let orientují při hlídání platnosti technické kontroly, má podle návrhu novely zákona č. 56/2001 Sb. Od 1. července 2027 zmizet. Podrobnosti si o tom můžete přečíst na portálu Denik.

Na STK mechanici nejprve identifikují vozidlo pomocí VIN kódu a registrační značky. Dále zkontrolují stav tachometru, světel, motoru, brzd, geometrie řízení, podvozku, karoserie a skel. Prověřují funkčnost bezpečnostních pásů, airbagů a povinné výbavy.

Kontrolují také bezpečnostní pásy a jejich funkčnost a také povinnou výbavu. Příprava na STK zahrnuje také kontrolu povinné výbavy. Přílišné zatmavení skel, amatérský tuning a jiné úpravy na vozidle, které mohou ovlivnit jeho technické parametry, se na STK posuzují přísně.

Pojďte si teď s námi projít nejčastější závady, kvůli kterým vozidlo technickou kontrolou při STK neprojde:


1. Brzdový systém

Mezi nejčastější důvody neúspěchu na STK patří stav brzd. Typickými problémy je například nerovnoměrný brzdný účinek, velký rozdíl mezi koly na nápravě, zarezlé nebo nefunkční zadní brzdy, případně ruční brzda bez účinku. Také to mohou být opotřebované brzdové destičky a kotouče.

Velmi často pak musí následovat kompletní výměna brzd, přitom je příčinou třeba jen zatuhlý třmen nebo zanedbaná údržba, kterou lze řešit včas, tedy ještě před samotnou STK.

2. Vůle v nápravě a řízení

Další příčinou neúspěchu při technické kontrole vozidla může být vůle v nápravě a řízení. Oba nedostatky jsou považovány za vážný problém.

Na zvedáku se rychle ukáže, co řidič za volantem ještě necítí. Nejčastěji se jedná o závadu na čepech řízení, silentblocích ramen, stabilizačních tyčkách nebo ložiscích kol.

3. Světla a elektroinstalace

Dalším z problémů mohou být světla a elektroinstalace. Většinou se jedná o jednu z nejbanálnějších, ale zároveň nejčastějších příčin neúspěchu. Typické závady jsou: nesvítící nebo špatně svítící žárovky, špatně seřízená světla, nefunkční brzdová světla a závady v elektroinstalaci. Často jde o opravu, která trvá pár minut a ve finále zbytečně rozhodne o neprojetí STK.



4. Emise a svítící kontrolka motoru

Pokud se řidič vydá na STK a na palubní desce mu svítí kontrolka motoru je jasné, že má problém ještě dříve, než vůbec do areálu, který technickou kontrolu provádí vjede.

STK také sleduje emisní hodnoty, chybové kódy v řídicí jednotce, stav motoru a výfukového systému. Častými viníky těchto problémů bývají EGR ventil, lambda sonda, vstřikovače nebo netěsnosti ve výfuku.

5. Úniky kapalin

Pozor také na úniky kapalin. Na STK technici kontrolují hlavně, zda neúniká motorový olej, brzdová kapalina, popřípadě paliva. Může se stát, že takzvané mírné „pocení" někdy projde, ale kapající kapalina téměř jistě znamená nevyhovění.

6. Stav podvozku a koroze

Kontroluje se také v jakém stavu je podvozek. Koroze totiž nebývá jen kosmetický problém. Při STK se řeší především nosné části karoserie, prahy a podlaha nebo uchycení náprav. Povrchová rez většinou nevadí, ale konstrukční koroze, ta je zásadním problémem.

7. Pneumatiky a kola

Často podceňovanou, ale zbytečnou chybou je stav pneumatik a samotných kol. Zde se kontroluje minimální hloubka dezénu, shodné rozměry pneumatik na nápravě a celkový stav pneumatik, hlavně se technici dívají, zda pneumatiky nemají praskliny nebo se na nich nezačínají tvořit boule.

Také špatné pneumatiky dokážou jinak technicky auto v pořádku poslat domů.

8. Bezpečnostní prvky

STK se zaměřuje také na bezpečnostní prvky. Kontrolor se zajímá o bezpečnostní pásy, kontrolky airbagů a upevnění sedadel. Svítící kontrolka airbagu je vážný problém, který většinou znamená neúspěch.

9. Stav výfuku a hlučnost

Výfuk a hlučnost se sledují hlavně u starších vozidel. Zde se vyskytují typické závady, jako například děravý nebo netěsný výfuk, nehomologované díly a nadměrná hlučnost. V tomto případě i zdánlivě malá netěsnost může znamenat konečný nevyhovující výsledek STK.

Portál Hrabovjanka radí, co dělat, když vozidlo STK neprojde. „S propadlou technickou toho mnoho nenaděláte. Bez ní byste totiž na silnici vůbec neměli vyjet. Pokud byste se totiž rozhodli dojet tam autem nehledě na technickou kontrolu po termínu, riskujete pokutu,“ píše web Hrabovjanka s tím, že ta může být ve výši 1 500 - 2 500 korun. A to pouze v případě, že vůz nejeví závažné nedostatky.

Do velkých problémů se řidič dostane, pokud s autem bez platné STK způsobí nehodu. Platná technická kontrola na autě je něco jako povinné ručení. „Ani bez jednoho na silnice nevyjíždějte,“ dodává web.

Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům a případným opětovným návštěvám STK, je včasná příprava a kontrola vozidla. Většině závad se dá předejít, pokud se ví, na co se zaměřit a kdy jednat.