Při zipování dělá většina Čechů stejnou chybu. Kvůli ní se tvoří zbytečné kolony

Blížící se dopravní omezení a blikající oranžová šipka zvedají tlak nejednomu šoférovi. Na silnicích pak denně vznikají konflikty, kdy se část aut snaží poctivě uplatnit pravidlo zipu, zatímco jiní berou spravedlnost do vlastních rukou. Zcela běžná dopravní situace se tak často mění v nebezpečnou přetahovanou. Mnoho lidí totiž stále žije v omylu ohledně toho, jak se v takové chvíli správně zachovat. Běžná scéna z českých dálnic vypadá často velmi podobně. Značka oznámí blížící se práci na silnici a většina vozidel se okamžitě natlačí do průběžného pruhu. Vedlejší pás zůstává prázdný, ale jen do chvíle, než se v něm objeví auto pokračující dál. V tu chvíli se v koloně probudí emoce a některý z čekajících řidičů vyjede ke středové čáře, aby opovážlivce zablokoval a donutil ho zpomalit.

Lidé v pomalu jedoucí řadě běžně vnímají jízdu v prázdném pruhu jako drzost a neoprávněné předbíhání. Zákon o silničním provozu ale dává za pravdu právě těm, kteří pokračují dál. Jedná se totiž o takzvanou souběžnou jízdu, při které rychlejší pohyb v jednom z pruhů není považován za předjíždění. Řidič v končícím pásu se tedy nedopouští žádného přestupku a pouze využívá dostupnou kapacitu komunikace.

Tento psychologický tlak ovšem často vede k tomu, že i velmi zkušení šoféři raději uhnou dříve. Obávají se konfliktu s ostatními a raději se zařadí do dlouhé fronty, přičemž zcela zbytečně nechávají stovky metrů volného asfaltu bez využití.

Místo předčasného uhýbání je naprosto žádoucí dojet až k samotné překážce. Podle doporučení, které na svém webu zveřejnilo Ministerstvo dopravy, se vozidla z obou směrů proplétají až v místě, kde pruh končí, nikoliv dříve. Právě tento konkrétní postup zajišťuje maximální plynulost dopravy a efektivně zkracuje celkovou délku kolony.



Pokud se všichni zařadí kilometr před zúžením, kapacita silnice klesne uměle na polovinu. Zahraniční dopravní experti navíc doplňují, že dojetí až na konec pruhu snižuje rozdíly rychlostí mezi jednotlivými vozidly. Menší rozdíl v rychlosti pak znamená mnohem plynulejší a celkově bezpečnější zařazení do průběžného proudu aut.

VIDEO / Jak na zipování?

Celý manévr vyžaduje spolupráci obou stran. Auto v průběžném pruhu si vytvoří mírný odstup a vozidlo z končícího pruhu plynule vklouzne do mezery, čímž se vytvoří pomyslný zip.

Snaha vychovávat ostatní účastníky provozu se navíc dokáže nepříjemně prodražit. Policie ČR označuje bránění ostatním řidičům v zapojení do průběžného pruhu za rozpor se zákonem. Zákon zároveň stanoví, že řidič při přejíždění mezi pruhy nesmí ohrozit jiného řidiče.

U přestupku spočívajícího v ohrožení řidiče při přejíždění mezi pruhy se podle aktuálního znění zákona pohybuje pokuta příkazem na místě od 1 500 do 2 000 korun a ve správním řízení hrozí sankce 2 000 až 5 000 korun.



Jasná pravidla ale platí i pro auto v končícím pruhu. Zařazující se řidič nemá automaticky absolutní přednost a při přejíždění do průběžného pruhu je povinen dbát na to, aby nikoho neohrozil. Změna směru jízdy probíhá plynule a za každých okolností stylem jedno auto zleva, druhé zprava.

Existují ovšem situace, kde toto střídavé řazení neplatí, přestože si to mnozí lidé mylně představují. Jde především o klasické dálniční nájezdy. Nejvyšší správní soud v jednom ze svých dřívějších rozsudků jasně upozornil, že pravidlo zipu nelze uplatnit na připojovací pruh, jak uvádí server Zákony pro lidi. Tam platí klasická povinnost dát přednost vozidlům na hlavní trase.

Znalost těchto drobných rozdílů pomáhá předcházet zbytečným stresovým situacím za volantem. Každý plynulý průjezd zúžením v praxi ukazuje, že tolerance a správné pochopení dopravních předpisů fungují na silnicích mnohem lépe než nebezpečné blokování. Plynulá doprava nakonec šetří čas všem čekajícím.