Pokuty podle výplaty: Ve Skandinávii tvrdě trestají boháče, Češi platí drobné

Pokuty za rychlost v Česku patří podle nové studie mezi nejnižší v Evropě. V některých zemích se přitom pokuty za překročení rychlosti neřídí jen tabulkami, ale i příjmem provinilce. Tento systém může vést k pokutám v řádech milionů korun, což má za cíl snížit počet dopravních nehod. Jak si Česká republika stojí ve srovnání s ostatními státy a proč mají země s vyššími pokutami méně bouraček? Připadají vám pokuty v Česku vysoké? Buďte rádi, že nežijete ve Finsku. Možná si pamatujete případ, kdy finský milionář dostal pokutu v přepočtu přes tři miliony korun za to, že jel o třicet kilometrů rychleji, než měl. Ve Finsku – stejně jako ve Švédsku či Dánsku – se totiž výše pokuty neřídí jen tabulkami, ale i příjmem provinilce. Vyděláváš víc? Zaplatíš víc. A výsledek? Méně nabouraných aut na silnicích a menší ochota riskovat.

Při rychlejší jízdě má totiž  řidič méně času na reakci a v extrémní situaci může být obtížné udržet nad vozidlem kontrolu. Různé studie prokázaly, že rychlost vyšší o pouhý 1 km/h zvyšuje v městských oblastech pravděpodobnost nehody až o 4 proenta.

Podle studie společnosticarVertical, která zahrnovala 23 evropských zemí, se ve výši pokut řadí Česká republika řadí k těm zemím, které mají za rychlostní prohřešky celkem nízké sazby. V celém žebříčku ji patří 19. místo. Za námi je už jen Poslko, Slovensko či Lotyšsko.

Například překročení povolené rychlosti až o 15 km/h se tu honoruje sazbou tisíc korun (přibližně 41 euro). Vzhledem k průměrnému měsíčnímu platu, který činí 39 174 korun (1566,96 eur) představuje tato pokuta pouhých 2,6 % měsíčního příjmu.

„V Evropě se pokuty za překročení limitu do 15 km/h mohou pohybovat od 10 do více než 200 eur. V zemích s vyššími pokutami je poškozených vozidel obvykle méně, musíme však také zohlednit kulturu řízení – tolerance řidičů k porušování dopravních pravidel se v Evropě výrazně liší,“ okomentoval výsledky Matas Buzelis ze společnosti carVertical.

Například v Dánsku stojí překročení rychlosti do 15 km/h tři tisíce dánských korun (402 eur), což je přibližně 10 % průměrného měsíčního platu. A dánští řidiči nikam nespěchají: poškozeno bylo jen něco málo přes pětinu kontrolovaných vozů.

Naproti tomu mnoho zemí střední a východní Evropy má relativně nízké pokuty za překročení rychlosti a vyšší míru škod. Například v Polsku je pokuta za překročení rychlosti do 15 km/h 100 zlotých (24 EUR), v Lotyšsku 40 EUR a na Slovensku 39 EUR. Tyto sankce v uvedených zemích odpovídají pouhým 1,6–3,3 % měsíčních mezd.

„Nízké pokuty nemusí nutně znamenat, že země bude mít více řidičů překračujících rychlost a nehod. Například Spojené království, Německo a Španělsko mají mírné pokuty, ale také nízkou míru škod. To vypovídá o určité úrovni povědomí veřejnosti – když řidiči chápou důsledky překročení rychlosti, chovají se zodpovědněji,“ říká Buzelis.

Ve Finsku jsou za drobné překročení rychlosti stanoveny pevné pokuty, ale na závažnější přestupky, jako je překročení limitu o více než 20–25 km/h, se vztahují sankce vycházející z příjmu. Při použití systému denních pokut závisí konečná částka na příjmu řidiče, což znamená, že bohatší pachatelé mohou za stejné porušení zaplatit tisíce. Další evropskou zemí s podobným systémem je Švýcarsko.

Podle Buzelise by řidiči, kteří překračují rychlost, měli pochopit, že nejen riskují vysoké pokuty, ale můžou způsobit nehodu s vážnými následky. Odborník nabádá lidi, aby byli zodpovědní a zbytečně neriskovali život svůj ani ostatních.