Odkládání tankování spolehlivě ničí skrytý díl auta. Oprava stojí celou výplatu

Mnoho řidičů zná ten pocit velmi dobře. Na palubní desce se rozsvítí kontrolka paliva, ale čerpací stanice je buď daleko, nebo zrovna chybí čas zastavit. Jízda na takzvané hladové oko se na první pohled zdá jako nevinná záležitost. Většina aut přece zvládne ujet ještě desítky kilometrů, takže panika obvykle nebývá na místě. Tento běžný zlozvyk ale nepozorovaně poškozuje jednu z nejdražších součástek ve vašem voze. Účet za následnou opravu pak hravě spolkne podstatnou část výplaty. Většina motoristů věnuje při údržbě pozornost hlavně motoru, brzdám nebo pravidelné výměně oleje. Součástka, o které dnes bude řeč, ale pracuje zcela nepozorovaně. Nachází se totiž přímo uvnitř palivové nádrže, kam oko běžného uživatele nikdy nedohlédne.

Řeč je o palivovém čerpadle. Jeho hlavním úkolem je neustále dodávat benzin nebo naftu pod správným tlakem směrem k motoru. Během každé jízdy podává obrovský výkon a logicky se u toho zahřívá. Inženýři v automobilkách proto vymysleli velmi jednoduchý systém chlazení.

Čerpadlo je ponořené přímo v palivu. Benzin i nafta fungují jako výborná chladicí kapalina a zároveň zajišťují potřebné mazání jemných vnitřních mechanismů. Dokud máte v nádrži dostatek tekutiny, vše funguje naprosto bezchybně a plynule. Zásadní komplikace nastává v momentě, kdy ručička palivoměru klesne k nule a vy stále pokračujete v jízdě.

Jakmile vyjedete nádrž téměř do sucha, palivové čerpadlo ztratí svou přirozenou ochranu. Ocitne se nad hladinou, přestane být omýváno tekutinou a začne nasávat vzduch. Přichází tak o klíčové chlazení a jeho provozní teplota začne prudce stoupat.

Kovové i plastové materiály se vlivem vysokého tepla roztahují a vnitřní součástky se o sebe začnou nadměrně třít. Při pravidelném opakování tohoto scénáře dochází k rychlému a nevratnému opotřebení. Nejde ale jen o samotné přehřívání, do hry vstupuje další nepříjemný faktor.

Na samém dně každé palivové nádrže se postupem let usazují drobné nečistoty, kal a mikroskopické částečky rzi. Když auto jede takzvaně na výpary, čerpadlo nasává tekutinu z úplného dna a s ní logicky i tento usazený odpad.



„Jízda s téměř prázdnou nádrží výrazně zkracuje životnost palivového systému, protože čerpadlo nasává usazeniny ze dna a navíc ztrácí chlazení,“ uvádí experti z autoklubu AAA ve svých doporučeních pro řidiče. Tyto nečistoty velmi rychle ucpou palivový filtr. Zbytek jemného abrazivního písku pak pronikne až do samotného čerpadla a doslova ho vydře zevnitř.

Spousta lidí žije v domnění, že výměna takové součástky představuje rychlou a levnou záležitost. Opak je ale pravdou. Cena samotného originálního čerpadla se u moderních vozidel běžně pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Trh sice nabízí i levnější náhražky, jejich spolehlivost ale bývá často diskutabilní.

VIDEO/ Podívejte se, jak zkontrolovat palivové čerpadlo:

K ceně materiálu je dále potřeba připočítat velmi nákladnou práci automechanika. Přístup do nádrže bývá u mnoha moderních aut extrémně komplikovaný. Někdy vyžaduje oprava demontáž zadních sedadel a čalounění, u jiných modelů je dokonce nezbytné sundat celou nádrž ze spodku vozu.

Konečná faktura ze servisu se tak velmi snadno vyšplhá na částku odpovídající průměrné měsíční mzdě. A to vše jen kvůli tomu, že se řidič snažil oddálit tankování o několik hodin nebo dní. Podobné riziko se v celkovém součtu financí rozhodně nevyplatí.

Zničené palivové čerpadlo vás navíc dokáže zradit v tu nejhorší možnou chvíli. Auto zkrátka z ničeho nic zhasne uprostřed rušné křižovatky nebo v levém pruhu na dálnici a další nastartování už nebude možné. Následuje volání odtahové služby, což celkové výdaje za tuto nepříjemnost ještě citelně navýší.

Většinou se tento důležitý díl neporouchá úplně ze dne na den bez předchozího varování. Pozorný řidič dokáže odhalit blížící se konec součástky s mírným předstihem. Prvním signálem bývá neobvyklý zvuk vycházející ze zadní části vozu.

Pokud slyšíte neustálé hlasité pískání, hučení nebo bzučení z oblasti pod zadními sedačkami, auto si zjevně říká o pomoc. Zdravé čerpadlo vydá jen tiché zavrčení při otočení klíčkem v zapalování a následně už byste o jeho chodu neměli vůbec vědět.



Dalším typickým varováním je nepříjemné cukání auta při silnější akceleraci. Projevuje se to zejména při jízdě do prudkého kopce nebo při snaze o rychlé předjetí jiného vozu. Motor v tu chvíli žádá maximální přísun paliva, ale vyčerpaná součástka mu ho nedokáže dodat včas. Vůz ztrácí výkon a občas takzvaně ztratí dech. Zkušený automechanik tyto příznaky odhalí během krátké testovací jízdy.

Zabránit této drahé závadě je přitom velmi snadné a nestojí to žádné peníze navíc. Odborníci se celosvětově shodují na jednom základním pravidle, jehož dodržování zvládne naprosto každý.

„Doporučujeme udržovat hladinu paliva vždy minimálně na čtvrtině objemu nádrže, předejdete tak nasávání nečistot a zbytečnému přehřívání čerpadla,“ cituje specializovaný web Delphi Auto Parts technické manuály výrobců. Když si zvyknete zajet ke stojanu hned v momentě, kdy ručička klesne do poslední čtvrtiny, máte napůl vyhráno.

Vaše auto se za tento zodpovědný přístup odvděčí spolehlivým fungováním a vy ušetříte nemalé peníze za zbytečné návštěvy autoservisu. V zimních měsících má toto pravidlo navíc ještě jeden velmi důležitý přínos pro celou palivovou soustavu.

V poloprázdné nádrži se mnohem snadněji sráží běžná vzdušná vlhkost. Voda se pak smíchá s benzinem či naftou a v silných mrazech dokáže zamrznout přímo v palivovém vedení. Plnější nádrž znamená méně vzduchu a tím pádem i méně kondenzované vody. Pravidelná návštěva benzinové pumpy vás tedy reálně chrání hned před několika vážnými problémy najednou. Je dobré věnovat palivoměru stejnou pozornost jako rychloměru a nenechat auto zbytečně trpět žízní.

Zdroj: ace.aaa.com; delphiautoparts.com; ms-motorservice.com