Auto, které předběhlo dobu. Motor V8 a tři kola, pak přišla tragédie

Dymaxion, revoluční americký automobil z roku 1933, fascinoval svou kapacitou pro jedenáct pasažérů a rychlostí srovnatelnou s tehdejšími supersporty. Přestože sliboval inovaci, jeho příběh skončil tragédií. Tento unikátní vůz je jen jedním z mnoha podivných automobilů, které se objevily v historii. Unikátních aut, které nebylo běžné potkat na silnicích, vzniklo mnoho. Některá se řadila mezi vzácné supersporty, jako třeba Lamborghini Egoista nebo nedávno představené Ferrari CZ26. Jiná vynikala jedinečným až podivným designem. Žebříčku nejbizarnějších vozidel pak dosud kraluje americký Dymaxion car.

Vozidlo se třemi koly schopné vést až jedenáct pasažérů se poprvé objevilo v roce 1933. Podle magazínu Gadget Review měřilo na délku zhruba šest metrů. „Aerodynamický zázrak ve tvaru slzy poháněl vzadu umístěný motor Ford V8,“ doplnili experti.

Náhon byl vedený na přední dvě kola, zatímco řízení umožňovalo pouze jedno zadní kolo. Hlavní designér Buckminster Fuller tvrdil, že auto dosáhne nejvyšší rychlosti až 193 kilometrů za hodinu, což na tehdejší poměry byl v podstatě supersport.

VIDEO / Jak vypadá Dymaxion:

Institut Buckminstera Fullera ale na webu uvádí, že nejvyšší rychlost byla asi 140 kilometrů za hodinu. Spotřeba byla asi osm litrů na sto kilometrů.

Největším problémem vozu Dymaxion byla podle magazínu Slashgear nestabilita. Kvůli jedinému kolu vzadu se auto ve vyšších rychlostech v zatáčkách i při silném větru značně naklánělo. Navíc bylo velmi složitě ovladatelné.

VIDEO / Jak se Dymaxion řídí:

Řízení auta měli povolené jen vyškolení řidiči. Ani to ale nezabránilo tragédii. Ještě v roce 1933 při zkušební jízdě auto havarovalo, konkrétně se převrátilo, což si vyžádalo životy tří pasažérů.

Po tragické nehodě firma ukončila výrobu vozu Dymaxion. Vznikly pouze tři prototypy. Všechny se Fullerovi podařilo prodat. Během více než devadesáti let se zachoval pouze jeden původní model. Vznikly ale dvě věrné repliky.

Nissan S-Cargo (1989 až 1991) svými kulatými světlomety a vysokým, baňatým tvarem připomínal spíše vozítko z japonských animovaných filmů, než skutečné auto. Přesto se vyrobilo až dvanáct tisíc kusů.

Ferrari 512 S Modulo z roku 1970 ztělesňovalo tehdejší představy o autech budoucnosti. Prototyp ale nebyl určený k jízdě po silnicích. Až později jeden sběratel vytvořil pojízdnou repliku s motorem V12.

Ve stejném roce vznikl i prototyp Lancia Stratos HF Zero, který dal designový základ ikonickému rallye vozu z osmdesátých let. Nulová verze se zcela zvednutelnou přední částí se ale nikdy nedostala do sériové výroby.

Ford navrhl v roce 1958 model Nucleon, který vzhledem připomínal první batmobil. Mělo se přitom jednat o auto s reaktorem na jaderné štěpení umístěným v zadní části. Kabina byla umístěná vpředu, dostatečně daleko od jaderného motoru. Návrh se ale nikdy nedostal do výroby, inženýři nedokázali zajistit radiační ochranu i další bezpečnostní předpisy.