Kde se bourá nejčastěji? Počet nehod, včetně těch tragických, v Česku klesá

Policejní prezidium vydává každý měsíc přehled dopravních nehod na českých silnicích. A pohled na aktuální data je veskrze pozitivní. V Česku setrvale klesá počet dopravních nehod, ale i úmrtí, které jsou jejich důsledkem. Kde se ale bourá nejčastěji a co se řadí mezi nejčastější příčiny? V období od ledna do konce července letošního roku řešila Policie České republiky 47 865 nehod. Při těchto nehodách bylo usmrceno 217 osob, 888 osob zraněno těžce a 13 931 osob zraněno lehce. Celkový odhad škod se vyšplhal na 4,5 miliardy korun. Tato čísla se zdají být velmi vysoká, nicméně s výjimkou lehkých zranění všechny pozorované hodnoty meziročně klesají.

Oproti stejnému období roku 2024 se snížil počet nehod o 9,6 %, počet usmrcených osob o 11,1 %, těžce zraněných osob o 2,7 % a hmotná škoda o 1,8 %. Počet lehce zraněných osob stoupl o 2,3 %. Příznivý trend pokračuje dlouhodobě, a to navzdory zvyšujícími se počtu motorových vozidel, ale i stárnoucímu vozovému parku, na který dlouhodobě poukazuje Svaz dovozců automobilů SDA.

Historicky se největší množství dopravních nehod odehrávalo v devadesátých a nultých letech, kdy bylo také největší množství úmrtí a vážných zranění. Od roku 2007 počet nehod prudce klesl, a i když mezi lety 2011 a 2019 opět mírně stoupal, počet úmrtí klesá konzistentně. Policie uvádí, že pokud se přidržíme období leden–červenec, zemřelo nejvíce lidí v roce 1994 – konkrétně 767. Oproti současnému stavu se zdá toto číslo šíleně vysoké, a současných 217 usmrcených osob za sedm měsíců je zároveň nejnižší stav od počátku statistiky, tedy od roku 1980.

Nejčastěji je při nehodě na vině řidič osobního vozidla, který bourá do jiného jedoucího vozidla, do zaparkovaného vozidla nebo do pevné překážky. Z pohledu úmrtí nejvíce lidí zemře právě v osobním vozu, následují však nejohroženější účastníci provozu – chodci, řidiči motocyklů a cyklisté. Zejména u řidičů motocyklu lze však sledovat největší meziroční pokles – za letošních 7 měsíců jich zemřelo 26, což je pokles o 23 osob oproti předchozímu roku.

Nejvíc nehod vyplývá z nepozornosti, kdy se řidič plně nevěnoval řízení. To je spolu s nepřizpůsobením rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a přejetím do protisměru rovněž nejtragičtější příčinou. Konkrétně nepozornost platí dlouhodobě za největší a nejproblematičtější neřest řidičů nejen v České republice.

Alkohol sehrál v roli v celkem 2 423 nehodách, kde byl zjištěn u řidiče – viníka. Dalších 221 viníků nehod bylo pod vlivem drog a 58 pod vlivem obojího. Nehody, při nichž byl řidič pod vlivem alkoholu či drog, stojí za celkem 13 úmrtími na silnicích. U všech tragických nehod byla viníkovi zjištěna více než jedna promile.

Největší počet nehod – konkrétně 34 449 – vzniklo letos v obcích, kde je také nejvyšší počet lehkých a těžkých zranění. Z obcí vede nepřekvapivě Praha. Mimo obec vzniklo 13 416 nehod, a i když jsou počty zranění nižší než u havárií v obcích, počet usmrcených obcích je naopak zdaleka nejvyšší – 152. 2 179 z těchto nehod se pak odehrálo na dálnicích, kde při nich zahynulo 18 lidí.

Celkově se nejvíce bourá i umírá ve Středočeském kraji, následuje Praha a Moravskoslezský kraj. Co se typů silnic týče, nejnebezpečnější nejsou zdaleka dálnice, ale silnice 1. třídy, kde na 5 506 nehod připadá velmi vysoký počet 69 úmrtí.