Zima končí, sezona prasklých ráfků začíná. Jak postupovat, když vymetete díru

Po zimě se české silnice mění v nebezpečné tankodromy plné výtluků, které ohrožují řidiče i jejich vozidla. Silničáři nasazují moderní technologie, ale pojišťovny upozorňují na nutnost správné dokumentace škod pro úspěšné vymáhání náhrad. Jakmile začne mizet sníh, zůstává po něm na silnicích spíše tankodrom nebo něco, co připomíná autokrosovou trať, než moderní evropskou infrastrukturu. Motoristé tak hrají nedobrovolný slalom mezi krátery, které zimní střídání mrazu a oblevy v asfaltu vyhlodalo s neúprosnou přesností.

Že je letošní zima k silnicím mimořádně krutá, potvrzují i čísla od silničářů. „Sypači najezdili od listopadu v celé České republice 1,2 milionu kilometrů a použili 100 000 tun soli,“ vypočítává mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Petra Drkulová s tím, že neustálé mrazy a následné oblevy mají na cesty fatální „trhací efekt“.

Nejhorší situace je na vytížených tazích, jako je spojnice mezi Hradcem a Pardubicemi, kde se v posledních dnech objevili doslova nenápadní zabijáci pneumatik. Podobně jsou na tom i silnice na Plzeňsku, kde silničáři sice průběžně monitorují stav vozovek, ale přiznávají, že ty nejhorší úseky musí látovat okamžitě, aby zůstaly sjízdné.

Hledat pasti už ale není jen otázkou náhody. Například do terénu na Pardubicku vyrážejí monitorovací vozy s kamerami, které defekty odhalí i v devadesátce. „Data se analyzují prostřednictvím softwaru díky AI algoritmům. Kompletní výsledky má ŘSD na stole do tří dnů,“ vysvětluje Ondřej Rušikvas ze společnosti FUTTEC.

Protože jsou ale obalovny v zimě zavřené, místo klasického asfaltu nastupuje moderní metoda mikrovlnného ohřevu, která má ambici udržet záplatu déle než jen jednu sezonu.

Pokud už se ale ozve ta rána, ze které se každému motoristovi sevře žaludek, nesmíte podle odborníků podlehnout panice. Miloš Velíšek, supervizor pojištění vozidel v Česke podnikatelské pojišťovně (ČPP) zdůrazňuje, že první vteřiny po incidentu jsou klíčové pro budoucí náhradu škody. „Nejprve zajistěte bezpečnost, zastavte, zapněte výstražná světla a oblékněte si reflexní vestu,“ připomíná základní pravidlo.

Hned poté byste se měli změnit v amatérského vyšetřovatele. Velíšek radí zadokumentovat nehodu z více úhlů a hlavně vyfotit samotný výtluk s nějakým předmětem pro měřítko, aby byla jasná jeho hloubka. Například s klíčemi, zapalovačem či krabičkou zápalek.

„Ideální je zajistit si i svědky události, například další řidiče, kteří u vás zastaví,“ dodává expert z ČPP. Pokud je auto nepojízdné, je nejlepší rovnou kontaktovat asistenční službu pojišťovny, která zajistí odtah a poradí, jak dál.

Tím ale administrativní boj teprve začíná. Pokud máte havarijní pojistku, pojišťovna vám uhradí veškeré náklady kromě spoluúčasti. Pokud ale spoléháte jen na povinné ručení, musíte se obrátit na správce komunikace. U dálnic je to ŘSD, u silnic II. a III. třídy krajská správa a v obcích přímo radnice.

„Musíte ale prokázat přímou souvislost, tedy že škoda vznikla právě vjetím do daného výtluku,“ upozorňuje Miloš Velíšek.

Velký pozor by si dle něj měl dát člověk na dopravní značení. Pokud byla díra označena značkou „Nerovnost vozovky“, správce za škodu zpravidla neodpovídá.

Kromě hlubokých děr ale trápí řidiče i další nepřítel – odlétající štěrk z posypu. Tady je situace ještě ošemetnější, protože viníka, od jehož kola kamínek vyletěl, skoro nikdy nechytíte.

„Často to ani nezachytí palubní kamera. Proto motoristům doporučujeme sjednat si připojištění skel,“ říká Velíšek a dodává, že u nich toto pojištění využívá každý čtvrtý motorista. Ročně pojišťovna řeší kolem 25 tisíc takových událostí.