Kruhový objezd nemusí být nuda. Pochlubte se, co zdobí kruháky u vás?

Kruhové objezdy, známé také jako okružní křižovatky, nejenže zjednodušují dopravu, ale často slouží i jako významné urbanistické prvky. Vnitřní prostory těchto křižovatek se stávají místem pro umělecká díla a přispívají k estetice městského prostředí. Objevte s námi, jak se kruhové objezdy proměňují v umělecké galerie pod širým nebem. Termín „okružní křižovatka“ se používá v kontextu stavebně-technických předpisů a dokumentů, termín „kruhový objezd“ v kontextu pravidel provozu na pozemních komunikacích.

Kruhový objezd nemusí plnit jen funkci zjednodušení provozu, jak bylo naznačeno v úvodu, ale může se stát prostorem pro zajímavý urbanistický prvek. Prostě nemusí to být jen nuda, proto se některé okružní křižovatky těší různým ozdobným prvkům. Jsou třeba místem pro vyjádření charakteristiky města. Najdeme na nich sochy a další umělecká díla, ale i věci, které by člověk na kruháku nečekal.

V tomto směru jsou velmi oblíbeným řešením křižovatek například ve Francii, ve Španělsku nebo i ve Spojeném království. V Česku se kruhové objezdy masivněji rozšiřují od konce 20. století a jejich výzdoba se prosazuje i u nás.

Spousta měst a obcí umísťuje do středu objezdu dominantu, která má obec charakterizovat, například znak, symbol, tradiční zaměření obce a další. Například v Trutnově, jak uvádí portál wikipedia, v městě draka, je uprostřed jedné z mnoha křižovatek umístěn, jak jinak, než drak.

Nespornou výhodou kruhových objezdů ve městech je i možnost jednotlivé kruhové křižovatky od sebe odlišit a řidičům tak poskytnout výborný orientační bod.

Za nejstarší moderní okružní křižovatku na světě je považován kruhový objezd kolem Vítězného oblouku (Arc de Triomphe) v Paříži, jehož koncept navrhl William Phelps Eno, americký podnikatel, který stál za množstvím inovací v dopravě. Někdy je označován jako „otec bezpečnosti silničního provozu“, přestože se sám nikdy nenaučil řídit auto.



Tento typ uspořádání, zvyšující bezpečnost a plynulost provozu, se stal základem pro moderní rondely, které dnes přirozeně zpomalují dopravu. Jeho dominantou je Vítězný oblouk, který nechal postavit Napoleon Bonaparte a byl vybudován v letech 1806–1836. Stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle, dříve Place de l'Étoile.

Výzdobu kruhových objezdů za nádhernou lze považovat například tu ve Španělsku, kde se stejně jako ve Francii objevují umělecké díla a sochy. Ale lez zde nalézt i zvláštnosti.

Například v Lille je přímo na středu kruhového objezdu hotel Porte de Paris, který je tak jednou z místních významných atrakcí.

V přístavních městech je nejčastější výzdobou kotva z lodi. Někde malá lodička a jinde, jako například v Puerto de Mazzarón rovnou celá rybářská bárka.

U přístavu v katalánské Barceloně je zase kruhový objezd s vysokým sloupem a monumentem věnovaným mořeplavci a objeviteli Ameriky Kryštofu Kolumbovi, jehož jméno ve španělštině zní Cristóbal Colón.



V italském Maranellu, sídle automobilky Ferrari, najdete na kruháku, jak jinak, než vzpínajícího se černého koně, symbol této automobilky a závodní stáje F1. Ve městě Buguggiate, v provincii Vares v Lombardiii, zase mají na kruhovém objezdu proudovou stíhačku.

Za jednu z prvních a nejstarších okružních křižovatek u nás je považováno Vítězné náměstí, které bylo často spojováno s okolím Prašného mostu, v Praze 6 – Dejvicích, lidově zvané kulaťák.

Tento monumentální kruhový objezd byl navržen architektem Antonínem Engelem ve 20. letech 20. století a stal se dominantou urbanistického konceptu Dejvic. Koncept vznikal v rámci výstavby nové čtvrti po první světové válce.

Velký kruhový objezd v Havířově, nedaleko vlakového nádraží, patří mezi největší úrovňové, průměr vnitřní zelené plochy cca 120 metrů, a nejstarší, vybudován byl v 60. letech minulého století, v Česku. Je netypicky kombinován částečným řízením světelnou signalizací. Má také netypické řešení jízdních pruhů.

Zámek Náměšť na Hané se nachází uprostřed kruhového parku, kolem něhož vede jednosměrná okružní ulice Hrad, značená jako kruhový objezd. S průměrem 200 metrů a délkou 625 metrů se jedná o jeden z největších a také nejstarších (konec 18. století) kruhových objezdů v Česku.

V Olomouci je na okružní křižovatce v přednádražním prostoru světelná fontána.



V Soběslavi je jako kruhový objezd vyznačeno celé náměstí Republiky, takže například kostel sv. Petra a Pavla se nachází uvnitř kruhového objezdu.

V severočeské hokejové baště, kterou podkrušnohorský Litvínov bezesporu je v roce 2015, poté, co zdejší hokejový klub vybojoval historicky první titul mistra objevila na vjezdu do měst hokejová rukavice držící hokejku. Tento symbol tak v současnosti už ale nenajdete.

V Litvínově nejspíš projede i jeden z nejhorších kruhových objezdů. Ten se nachází v ulici S.K. Neumanna pod zimním stadionu a jedná se o jakýsi holý ostrůvek s dlažebními kostkami. Bez nějakých ozdob.

Žatec, město chmele, má jak jinak, než na kruhovém objezdu na hlavním tahu na Plzeň, pivní sud. Jeden z bílinských kruháků zase zdobí lžíce z kolesa rýpadla, jako symbol nedalekých Dolů Bílina.



Také město Most má svého koně na kruháku. A sice na výjezdu z města, kde signalizuje, že je v blízkosti dostihové závodiště Hipodrom Most.

Pochlubte se fotografií, jak jsou vyzdobené kruhové objezdy ve vašem městě. Nebo klidně „nominujte“ kruhák ve vašem městě do kategorie těch nejhorších v republice.

Obrázky nám můžete posílat na e-mail: edvard.benes@denik.czVýzva pro čtenáře!