Továrna plná chromu a historie: Sběratel udělal ráj pro milovníky amerických aut

/TIP NA VÝLET/ Unikátní muzeum amerických veteránů provozuje v bývalé továrně v Nové Bystřici na jihu Čech sběratel Pavel Janouš. Jeho jedinečná sbírka představuje více než sedmdesát historických vozů z dvacátých a třicátých let, ale i ikonické kousky z pozdějších dekád. Tato fascinující kolekce aut nabízí návštěvníkům pohled na technické skvosty minulého století a láká na unikátní zážitky spojené s historií automobilismu.  Příběh Muzea veteránů v Nové Bystřici se na jihu Čech začal psát již před deseti lety, kdy vášnivý sběratel amerických veteránů Pavel Janouš potřeboval pro svou rozrůstající se sbírku automobilů prostory, které by vyhovovaly specifickým požadavkům těchto aut.

„Jsou to většinou obrovské koráby, na které nejsou běžné velikosti garáží dimenzovány. Hledal jsem možnosti důstojného uskladnění rozrůstající se sbírky vozů a město Nová Bystřice hledalo náplň pro svoji léta nevyužitou fabriku. K dohodě na vybudování stálé expozice došlo poměrně rychle a hladce,“ uvádí Pavel Janouš.

Pro americké veterány se rozhodl z toho důvodu, že v Česku už existuje mnoho úspěšně zavedených sběratelů a muzeí, které se specializují na české a evropské značky. „Začínal bych tedy s obrovským handicapem, který bych při sebevětší vůli těžko dohnal. U Amerik je tomu jinak. Máme zde silné hnutí sběratelů těchto automobilů, ale žádné muzeum. Tak jsem si řekl, že toto bude moje cesta,“ popisuje.

Neváhal a spustil provoz muzea s kavárnou a dětským koutkem. Letos už má Pavel Janouš před sebou jedenáctou sezonu, ve které návštěvníci mohou vidět v devíti sálech více než sedmdesát vozů devatenácti značek, z nichž nejstarší je automobil z roku 1911.

„Vedle zaměření na atraktivní americké vozy je jádrem sbírky to nejkrásnější období Ameriky – dvacátá a třicátá léta. Tedy prazáklady automobilů, ukázka a doklad poctivé řemeslné práce. Osobně mám tyto dědečky velmi rád, a přestože rozumím tomu, že pro mnoho z nás je tou pravou Amerikou okřídlený Cadillac nebo Lincoln ze šedesátých let, nacházím poezii právě ve tvarech a technických řešeních této starší generace. Ale protože je muzeum určeno pro veřejnost, poctivě se věnuje téměř každé dekádě dvacátého století,“ nastiňuje

Samostatnou kapitolou jsou pro něj automobily Lincoln, u kterých si oblíbil technické i designové řešení – aspiruje na největší sbírku v Evropě. Na vysněný model si ale stále brousí zuby. „Pomalu a s pokorou buduji komplexní sbírku řady vozů Lincoln, a když se z různých světových zdrojů doberu možnosti zakoupit další střípek do mozaiky celé sbírky, je to pro mě v tu chvíli cenná příležitost,“ říká.

Jedno z nejcennějších aut v dosavadní expozici muzea je podle Pavla Janouše Lincoln model K z roku 1938, karosovaný na zakázku jedné hraběnky společností Brunn z New Yorku.

„Je to obrovské auto s dvanáctiválcovým motorem, odděleným pracovištěm řidiče a sklopnou zadní částí střechy. Vzácné je pro svoji netypickou karoserii i proto, že získal na nejprestižnější soutěži světa v Pebble Beach Concours d'Elegance první cenu za původnost. Jinými slovy, tento vůz je od svého zrodu ve zcela původním, nikdy nerenovovaném stavu, a to se velmi cení,“ vypráví.

Nové kousky nakupuje téměř vždy v USA, poslední dobou i díky dobrému renomé muzea z České republiky či Evropy. „Renovace veterána se mnohdy vyšplhá do hodnoty, která převyšuje jeho prodejní cenu, a proto si velmi pečlivě vybírám, do jakého auta budu investovat. Ve špatném stavu koupím pouze veterána, za kterým stojí silný příběh anebo světově známá osobnost,“ uzavírá Pavel Janouš povídání s tím, že do budoucna chystá rozšíření expozice a noční prohlídky.