Racek byl posledním obytným přívěsem z Karosy. Elegancí zrovna neoplýval

Továrna na výrobu automobilových karosérií ve Vysokém Mýtě se již v době první republiky zaobírala také výrobou obytných přívěsů. Na tuto tradici navázali v továrně i v době socialismu v šedesátých a sedmdesátých letech. Celkem však výroba těchto rekreačních vozidel nepřekročila hranici desítek kusů. Se stoupajícím počtem automobilů na silnicích, které se již ve třicátých letech minulého století staly také významnou součástí trávení volného času, začala být poptávka také po osobních přívěsech.

U nás je od roku 1937 začala nabízet vysokomýtská karosárna Sodomka, která nabídla nejprve větší a luxusnější typ W1 a pak také skromnější W2. Oba měly dřevěnou kostru pokrytou plechem. Zřejmě na základě velkého W1 pak továrna během druhé světové války dodávala německému Wehrmachtu přívěs W3, který sloužil třeba na polních letištích jako velitelské stanoviště, případně fotokomora.

VIDEO / Unikátní dobovou videoreportáž o využívání našich karavanů v zimě, kde je vidět i typ Racek, můžete vidět zde:

Dalším novým typem, tentokrát již samozřejmě opět pro rekreační využití, se stal modelo W4 s přezdívkou Dingo. Elegantně oblý vůz zhotovený celý ze sklolaminátu navrhl uznávaný designér Otakar Diblík. Mezi jeho další díla patří třeba traktor Zetor Crystal nebo exportní verze slavného autobusu Škoda 706 RTO.

Dingo se vyrábělo od začátku šedesátých let a vzniklo jich celkem 47 kusů. Většímu zájmu bránila nepochybně i cena, která byla stanovena na 20 000 Kčs, což byly více než dvě třetiny částky žádané v Mototechně za nový automobil. Na přívěs Dingo, jeho předchůdce i interiér Racka 300 se můžete podívat do naší fotogalerie.

Následovníkem se stal přívěs Racek 300, který byl podobně jako Dingo určený pro 3-4 osoby. Prozkoumat jsme si ho mohli během letošního ročníku akce Sodomkovo Vysoké Mýto. Jeho tvary byly, na rozdíl od aerodynamicky tvarovaného a pohledného Dinga, přísně účelné. Do interiéru mohlo skrze velká okna pronikat hodně světla, což ale v parných letních dnech mohlo být i nevýhodou.



Na délku tento obytňák měřil 2965 milimetrů, široký byl 1935 a vysoký 2335 milimetrů. Uvnitř se nacházel dřez a pracovní kuchyňský stůl, dále skládací stůl, rozkládací dvoulůžko a úložné prostory.

Hmotnost prázdného vozidlo, jehož produkci měl na starost pobočný závod Karosy v Hořicích, činila 410 kilogramů. Nejvyšší povolená rychlost po zapřažení za motorové vozidlo nesměla překročit šedesát kilometrů v hodině.

Přívěs tehdy podnik zahraničního podniku Motokov hodlal prodávat i v zahraničí a dokonce existoval také prospekt v němčině. Ten obsahuje také technické údaje zřejmě do sériové produkce nikdy nedotaženého většího modelu Racek 400.

Jeho délka byla již 3825 milimetrů, šířka byla stejná jako v případě menšího sourozence a výška o tři centimetry zvětšena. Prázdný přívěs měl hmotnost 640 kilogramů, byl určený pro čtyři až pět osob a u moře jste s ním mohli být dříve. Výrobce totiž povoloval tažení rychlostí až 90 kilometrů v hodině.

Poté již nikdy Karosa tento typ vozidel nevyráběla.