Řidiči plní kufr auta až po střechu. Jedna častá chyba může mít fatální následky

Správně naložený kufr auta není jen otázkou pohodlí, ale především bezpečnosti. Před cestou na dovolenou se vyplatí vědět, kam patří těžké kufry, proč nenechávat věci na zadním platu a jak využít síťky, háčky či organizéry v zavazadlovém prostoru. I zdánlivá drobnost totiž může při prudkém brzdění nebo nehodě představovat vážné riziko. Letní odjezd často vypadá podobně. Do kufru se skládají kufry, ručníky, pití, dětské věci, boty k vodě a ještě poslední taška, která se „někam vejde“. Když se víko kufru zavře, většina řidičů má pocit, že je hotovo.

Jenže právě v tu chvíli se často rozhoduje o tom, zda auto zůstane při krizové situaci bezpečné. Nejde jen o velké kufry. Problém umí udělat i láhev, foťák, deštník nebo batoh položený na zadním platu. Jak se někdy říká, „co není přivázané, to při brzdění letí dopředu“ – a v autě to platí dvojnásob.

Podle českého zákona o silničním provozu má být náklad ve vozidle uložen tak, aby neohrožoval bezpečnost provozu, neomezoval řidiče a neovlivňoval stabilitu ani ovladatelnost auta. Přesně to řeší pasáž zákona č. 361/2000 Sb., která popisuje povinnosti při přepravě nákladu ve vozidle.

Při balení kufru se vyplatí začít těžkými věcmi. Velké kufry, tašky s jídlem, přepravky nebo sportovní vybavení mají ležet co nejníže a ideálně hned za opěradly zadních sedadel. Auto se pak méně rozhazuje a těžké předměty mají menší prostor k pohybu.



Na stejné pravidlo upozorňuje i TÜV Nord v doporučení k bezpečnému zajištění zavazadel v autě. Doporučuje těžká zavazadla ukládat úplně dolů, tlačit je k opěradlům a náklad zajistit ve všech směrech pohybu, hlavně ve směru jízdy.

Prakticky to znamená jednoduchou věc. Kufr není sklad, kam se věci jen nahází na sebe. Těžší tašky patří dolů, měkčí věci jako ručníky nebo oblečení mohou vyplnit mezery. Drobnosti je lepší dát do zavíratelných boxů, kapes, přihrádek nebo pod dvojité dno. „Když se věci nemají kam hnout, většinou se ani nepohnou,“ shrnuje to jednoduše jeden z častých tipů řidičů.

TipCars už dříve psal o tom, jak poskládat kočárek, nákup i kufry tak, aby zavazadlový prostor nepřipomínal Tetris. U dovolenkového balení ale nejde jen o místo. Stejně důležité je, aby se věci neměly kam rozjet.

Mnoho aut má v kufru oka, háčky, kapsy, boční výklenky nebo síťový program. Řidiči je často berou jako drobnou výbavu navíc. Ve skutečnosti právě tyhle nenápadné prvky rozhodují o tom, zda nákup, batoh nebo láhev zůstanou na místě.

Německý autoklub ADAC při testech upozorňuje, že špatně zajištěná zavazadla dokážou při nárazu vyvinout síly, které řidiči běžně podceňují. V jednom z testů působil náklad o hmotnosti 145 kilogramů při nárazu v rychlosti 45 km/h krátkodobě silou přes sedm tun. ADAC proto v návodu k tomu, jak správně zajistit náklad v osobním autě, doporučuje zavazadla skládat bez větších mezer a používat sítě, popruhy nebo opěrná řešení.

Právě tady dávají smysl háčky na tašky, pružné pásky, sítě přes dno kufru nebo boční síťované kapsy. Nejsou určené jen k tomu, aby se po cestě nerozsypaly rohlíky. Pomáhají omezit pohyb menších věcí, které by se jinak při brzdění rozletěly po kufru nebo kabině.

U některých aut lze využít i dvojitou podlahu kufru. Pod ni se hodí věci, které není třeba mít pořád po ruce, třeba náhradní boty, menší nářadí, nabíjecí kabely nebo drobnosti k výletům. Povinná výbava, lékárnička, reflexní vesta nebo výstražný trojúhelník by ale měly zůstat dostupné.

Zadní plato svádí. Při balení na dovolenou na něm často skončí mikina, krabička se svačinou, deštník, lahev s pitím nebo malá taška. Jenže právě tady je problém největší. Mezi předmětem a hlavami cestujících není žádná skutečná překážka.

Na to upozorňuje i automobilka Škoda ve svém bezpečnostním materiálu. Robert Šťastný z týmu Škoda Traffic Safety Research v něm vysvětluje, že zavazadlový prostor by se neměl měnit v chaotické skladiště a že volné předměty v autě mohou být při nárazu nebezpečné. Konkrétní pravidla popisuje Škoda v článku o tom, jak zajistit náklad, aby se v autě nestal hrozbou.

Škoda je v tomhle dobrý příklad i z jiného důvodu. U řady modelů dlouhodobě nabízí různé Simply Clever prvky, síťový program, fixační prvky, háčky nebo organizéry v kufru. Sama automobilka popisuje chytrá řešení pro zavazadlový prostor včetně sítí, van a fixačních prvků.

Neznamená to ale, že se rada týká jen škodovek. Podobné prvky mají i jiné značky. Někde jsou součástí výbavy, jinde jako příslušenství, případně je lze nahradit univerzálními boxy, popruhy nebo protiskluzovou podložkou. Důležité je používat je dřív, než auto vyrazí na dálnici.

Mimochodem, TipCars už psal také o nenápadném QR kódu v kufru některých škodovek, který majitelům ukazuje praktické funkce zavazadlového prostoru. Právě u kufru se totiž často stává, že řidič má chytré řešení přímo před očima, ale vůbec o něm neví.

Kufr plný po střechu má ještě jeden háček. Auto je těžší, zadní část může sedět níž a vůz může jinak reagovat při brzdění, v zatáčkách i při vyhýbacím manévru. U střešního boxu nebo kol na nosiči navíc roste vliv větru a mění se těžiště.



BESIP u přepravy nákladu připomíná, že střešní nosič má být určený pro konkrétní značku a model vozu a že při jeho použití je potřeba hlídat nosnost střechy. Ta se u většiny aut pohybuje zhruba kolem 50 kilogramů, přesnou hodnotu ale vždy určuje konkrétní vůz a jeho dokumentace. Přehledně to shrnuje stránka BESIP věnovaná tomu, jak bezpečně převážet náklad v autě a na střeše.

Před odjezdem proto dává smysl udělat malou kontrolu. Zda nic neleží volně u nohou řidiče, zda nejsou těžké věci na platu, zda je pes v přepravce nebo zajištěný postrojem a jestli se po otevření kufru po pauze nic nevysype ven.

Při cestě s rodinou se vyplatí nechat po ruce jen to, co bude opravdu potřeba. Pití, ubrousky, léky, doklady, nabíječka nebo svačina mají být dostupné, ale nemají volně cestovat po kabině. Na zbytek stačí kufr, boxy, kapsy a síťky.

TipCars v samostatném textu připomínal i základní pravidla bezpečného cestování autem na dovolenou. Dobře naložený kufr do nich patří stejně jako tlak v pneumatikách, kontrola kapalin nebo plánování přestávek.

Malý háček v kufru možná nevypadá jako bezpečnostní prvek. Síťka na dně zavazadelníku také nepůsobí nijak výjimečně. Jenže při plně naloženém autě mohou právě tyhle detaily rozhodnout, zda věci zůstanou tam, kde mají. A to je na cestě k moři, na hory nebo jen na víkend víc než drobný komfort.