Plechová kavalérie i Bajkeři. Kombajn Fortschritt E 512 z NDR se stal hvězdou

Jméno Fortschritt dobře znají především starší generace, z mladších pak hlavně milovníci zemědělské techniky. A když se k němu přidá označení E 512, je každému znalci jasné, že jde o slavný východoněmecký kombajn. Ten se vyráběl celých dvacet let, stal se nejvýkonnější a nejrozšířenější sklízecí mlátičkou ve východním bloku a do roku 1988 sjelo z linek přes 50 tisíc kusů, z nichž mnoho zamířilo i do Československa. Kombajn Forschritt E 512 byl výrobkem kombinátu VEB Fortschritt Landmaschinen, konkrétně továrny VEB Mähdrescherwerk Singwitz, nedaleko Bautzenu v Sasku. Jednalo se o první sklízecí mlátičku Fortschritt, která byla kompletně vyvinuta výhradně v tehdejší Německé demokratické republice (NDR).

E 512 nastoupil po řadě Fortschritt E 170. V době svého uvedení na trh na konci 60. let to byl moderní a vyhledávaný kombajn, který mohl dobře konkurovat vysoce výkonným sklízecím strojům, jako byly Clayson 140 nebo Claas Senator vyráběným v západních zemích.

VIDEO / Kombajn Fortschritt E 512 při žních v roce 2020:

Portál wikipedia uvádí, že bylo celkem od roku 1968 do roku 1988 vyrobeno 51 412 kusů, což z E 512 dělá východoněmeckou sklízecí mlátičku s nejvyšší produkcí. Web Soko ale píše o nižší produkci těchto strojů a uvádí, že bylo vyrobeno pouze 46 500 kusů kombajnů Fortsrchritt E 512.

Na začátku 50. let minulého století se výroba sklízecích mlátiček v tehdejší NDR přesunula ze stacionárních mlátiček a tažených sklízecích strojů na samojízdné sklízecí mlátičky řady E 170, což vlastně byla upravená verze sklízecího mlátičky dovážené z někdejšího Sovětského svazu S-4 Stalinec. Na začátku 60. let se ale začalo ukazovat, že kombajny řady E 170 jsou příliš malé na to, aby je bylo možné efektivně provozovat v rostoucích východoněmeckých zemědělských výrobních družstvech.

Proto byla řada E 170 vyvinuta na Fortschritt E 510. To ale byla opět jen modernizace již stárnoucí řady E 170. Modernizované stroje byly testovány během sklizňové sezony 1963, ale neukázaly se jako žádné významné zlepšení oproti starší řadě E 170. V únoru 1964 proto bylo rozhodnuto, že se E 510 nezavede do sériové výroby a místo toho se od základu vyvine nový sklízecí mlátící stroj s označením E 512.

V průběhu sklizně v roce 1964 bylo testováno několik různých sklízecích mlátiček, jako například sovětský SK-4, švédský Munktell, západoněmecký Claas Matador Gigant, belgický Clayson 140 a prototyp E 510. Na základě výsledků těchto testů byl v následujících dvou letech vyvinut model E 512.

V sezóně sklizně 1966 byly v továrně testovány první prototypy, které se v roce 1967 úspěšně ujaly oficiálních státních zkoušek.

V roce 1966 byla zavedena nová zkušební metoda a model E 512 byl po boku řezačky E 280 prvním zemědělským sklízecím strojem, který byl testován podle této nové metody. Po dokončení testů v roce 1967 bylo uděleno schválení pro sériovou výrobu a v témže roce bylo vyrobeno prvních deset předsériových kusů.

Aby bylo možné zahájit sériovou výrobu, byl v roce 1968 modernizován závod na sklízecí mlátičky v Singwitzu. Pro závod byly zakoupeny a instalovány výrobní stroje z Anglie, Rakouska, Československa a západního Německa. Mezi tyto stroje patřil stroj na ochranu povrchu ocelových plechů, robot pro svařování vytřásadel slámy a automatický kovací stroj na klikovou hřídel vytřásadel slámy.

Podle textu na webu Landwirtschaftsmuseum Hohenheim stroj E 512 nejenže splňoval zvýšené nároky, ale byl také sklízecí mlátičkou, která byla na špici v mezinárodním měřítku.

Začátkem roku 1969 byl model E 512 představen na Lipském veletrhu. V průběhu sériové výroby Fortschritt E 512 došlo i na několik vylepšení a modernizací. Od roku 1969 byl model E 512 k dispozici s kabinou řidiče, do té doby si musel řidič vystačil s laminátovou stříškou.

O tomto důležitém vylepšení informoval v magazínu Deutsche Agrartechnik v článku s titulkem Eine Kabine für den Mähdrescher E 512, v čísle 1 z ledna 1969, autor C. Noack.



V roce 1973 byl zaveden elektronický, automatický systém vyrovnávání výšky sečení a od roku 1974 byl kombajn nabízen s elektronickým systémem podpory řízení, který jej pomáhal udržovat v přímém směru. Během 80. let 20. století se barevné schéma modelu Fortschritt E 512 změnilo z modré a bílé na olivově zelenou a bílou, protože výroba zelené barvy byla v NDR levnější. „Změna zbarvení byla způsobena nedostatkem modré barvy, která se musela dovážet, zatímco olivově zelená se přímo v NDR vyráběla,“ vysvětluje text na webu Landwirtschaftsmuseum Hohenheim.

Od roku 1987 nabízel Fortschritt pro model E 512 palubní počítač, který dokázal přesně vypočítat například ztráty při sklizni kukuřice.

Kombajn Fortschritt E 512 měl dva záběry šíře pokosu, a to 4,2 metru a 5,7 metru. Šíře mláticího bubnu činila 1,28 metru a průměr 0,6 metru. Byl poháněn řemenem, jehož délka je hydraulicky nastavitelná, plynule měnitelnou převodovkou, aby se daly nastavit otáčky mláticího bubnu. Mláticí koš měl 14 mláticích tyčí.

Kombajn měl čtyři vytřasadla, se čtyřmi stupni o celkové ploše vytřásadla 5,2 metru čtverečního. Objem zásobníku zrna byl 2,3 metru krychlového.

Kombajn Fortschritt E 512 byl poháněn čtyřtaktním vznětovým motorem IFA 4 VD 14.5/12-1 SRW. Jednalo se o atmosférický, vodou chlazený řadový čtyřválec s dvěma křížovými hlavami válců. E 512 měl 3 rychlosti vpřed a jednu vzad. Provozní rychlosti byla od 1,4 do 20 kilometrů v hodině.

Kombajn Fortschritt E 512 byl vyvážen do zemí tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), včetně Československa, a to od roku 1968.



Na svou dobu se jednalo o dobrý kombajn, kterému dávali čeští zemědělci rozhodně přednost před sovětskými typy SK-5 Niva a SK-6 Kolos, které byly značně poruchové. V roce 1969 Fortschritt E 512 získal  zlatou medaili na brněnském veletrhu.

V Československu mu vyrůstal konkurent v podobě kombajnu SM500. S tím se v žádném z ohledů nemohl Fortschritt E 512 měřit.

Tlaky komunistické Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), však dospěly bohužel k tomu, že byl nakonec celý československý projekt stroje, který neměl ve světě obdoby, zastaven a veškerá dokumentace byla předána do NDR. Podle portálu AutoRoad československý SM500 předběhl ostatní minimálně o patnáct let.

Ve druhé polovině sedmdesátých let se do roku 1978 každý rok vyrábělo téměř 3 000 mlátiček E-512. S uvedením nového modelu E-516 na trh se výroba modelu E-512 podle webu Agroportal24h snížila o polovinu a poptávka dále klesala až do roku 1988, kdy byla výroba úplně zastavena.

Kombajn Fortschritt E 512 se v NDR dokonce dostal i na poštovní známku. Ta byla vydána u příležitosti Veletrhu v Lipsku 1969 (Leibziger Frühjahrmesse 1969). Měla hodnotu 10 feniků. Byla vydána ještě jedna poštovní známka k veletrhu, na ní byl vyobrazen ofsetový stroj Planeta – Variant. Známka měla hodnotu 15 feniků.

Východoněmecký kombajn Fortschritt E 512 se stal mechanickým hrdinou v několika filmech a televizních seriálech. Asi nejznámějším je televizní seriál Plechová kavalérie z roku 1979. Dalším seriálem je Život na zámku (1995 až 2000).

Byl k vidění i v slovenském seriálu Horná Dolná (2015 až 2022). Z filmů potom můžeme připomenout Brácha za všechny peníze z roku 1978, Poplach v oblacích (1979) nebo Bajkeři z roku 2017.

Jak se lze dočíst na některých internetových diskuzních fórech, je někdejší východoněmecký Fortschritt E 512 stále jedním ze zajímavých témat a je vidět, že je jako pomocník některými malými soukromými zemědělci používán ještě dnes. A na bazarových webech jsou nabízeny i jednotlivé stroje na prodej.