Řidiči neví, že nemusí na semaforu čekat na zelenou. Vše závisí na rychlosti

V českém veřejném prostoru se čas od času vrací debata o plynulosti dopravy na křižovatkách. Mnoho řidičů však netuší, že zbytečnému čekání na červenou se dá často předejít. Stačí jen vědět, jak fungují moderní technologie pod asfaltem a správně číst doplňkové signály. Pokud znáte ten správný postup, můžete si zelenou na semaforu doslova „přivolat“ svou rychlostí. Stojíte na prázdné křižovatce, nikde nikdo, a na semaforu stále svítí ta neoblíbená červená. Možná vás v tu chvíli napadne, jestli na vás technika nezapomněla. Pravdou je, že moderní křižovatky s řidičem neustále komunikují prostřednictvím senzorů.

Většina z nich je dnes vybavena zařízením, kterému se říká detekční smyčka. Jde o nenápadné zářezy v asfaltu, které poznají přítomnost vozu a okamžitě posílají signál řídicímu systému, aby upravil časování světel.

Často se ale stává, že řidiči u semaforu čekají zbytečně. Mnohdy přitom stačí jen upravit tempo jízdy. Dynamické řízení dopravy totiž reaguje na to, jak rychle se ke křižovatce blížíte. Pokud jedete předpisovou padesátkou, systém vás dokáže zachytit a „pustit“ vás dál bez zastavení v rámci takzvané zelené vlny.

Agresivní jízda brzda-plyn vás naopak často vytrestá červenou. Stejně tak je klíčové zastavit přesně u čáry – pokud zůstanete metr před ní, smyčka vás nemusí zaregistrovat.

VIDEO / Jak se chovat na křižovatkách se semafory:

Možná jste si všimli, například v Praze, Brně či Ostravě, že zatímco vy stojíte na červenou, blížícímu se autobusu MHD „naskočí“ zelená téměř zázračně přesně v momentě, kdy dojede ke křižovatce. Nejde o náhodu, ale o tzv. preferenci veřejné dopravy.

Autobusy a trolejbusy mají v sobě vysílač, který se spojí s křižovatkou s předstihem stovek metrů. Křižovatka pak buď prodlouží zelenou, nebo zkrátí červenou, aby se spoj nezpozdil. Je to fascinující ukázka toho, jak „živý“ organismus doprava ve městě ve skutečnosti je.

V mnoha zemích, typicky v USA, je naprosto běžné, že na červenou můžete po zastavení odbočit doprava. I u nás se o tomto „americkém modelu“ často mluví jako o receptu na zácpy. Dopravní expert ÚAMK Igor Sirota však upozorňuje, že plošné zavedení jízdy na červenou by v Česku mohlo vyvolat chaos.



„Lidé mají zafixováno, že červená je stopka. Zvlášť u starší generace by to vyvolalo šok a zmatky,“ míní Sirota.

U nás se proto tato situace řeší diskrétněji – zelenou doplňkovou šipkou umístěnou vedle červeného světla. „Lidé ale často zbytečně stojí, i když šipka svítí. Přitom podle zákona o silničním provozu znamená, že můžete odbočit, i když svítí hlavní červená,“ připomíná expert. Jen pozor: musíte dát přednost vozidlům ve volném směru i chodcům. Pokud ale máte volno, není důvod blokovat auta za vámi.

Nervózní troubení od řidičů, kteří pravidlo o šipce znají, na ty, kteří se bojí pohnout, je na denním pořádku. „Ten za ním ví, že jet může, začne troubit, a ten před ním si ťuká na hlavu, že přece nepojede na červenou,“ popisuje Sirota častý kolorit českých silnic.

Znalost toho, co se skrývá pod asfaltem a co znamenají doplňková světla, není jen o úspoře času. Je to o plynulosti, která šetří nervy i palivo. Příště, až budete přijíždět k semaforu, zkuste zvolnit na předpisovou rychlost a sledovat šipky – možná zjistíte, že vaše cesta městem bude mnohem rychlejší.