Škoda 1000 MBG versus MBX: Známější i vzácnější je ta druhá

Odborníci se shodují, že posledním typem automobilky Škoda, který se dal pokládat za plně srovnatelný se západoevropskou konkurencí byla za socialismu Škoda 1000. Zejména to platí o jejích sportovních verzích, kterými byly MBG a MBX. Prvně jmenovaný typ ovšem existoval jen poměrně krátce. „Vlastně je to jednoduché. MBX bylo dvoudveřové kupé, MBG klasický sedan. Ovšem do obou se montoval výkonnější motor se dvěma karburátory,“ vysvětlil mi Jiří Zlámal – mužská polovina manželského páru, který již šestadvacet let pořádá srazy majitelů „tisícovek“. Ten letošní se konal v autokempu Rumcajs v Jičíně.

Dorazilo tam letos 55 aut, z nichž 14 mělo na zádi štítek s označením MBX a jen dva MBG.

Oba typy si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

MBG byla vlastně jen krátkodobá záležitost, která trvala pouhý rok. V roce 1966, kdy se Škoda 1000 MB vyráběla již dva roky, se totiž rozhodli nabídnout zejména na export silnější verzi odvozenou od luxusněji vybavených sedanů ve variantě de Luxe. Ty měly oproti standardnímu vozu všechna skla bezpečnostní, na podlaze textilní koberečky, auto mělo couvací světlo, ozdobné kryty kol a jinou mřížku nasávacího otvoru vzduchu do motorového prostoru i vnější zpětné zrcátko (!). Tehdy se totiž běžně tento díl na auta z Mladé Boleslavi kupoval v rámci příslušenství. Také verze de Luxe dostala třeba uzavíratelnou schránku před spolujezdcem a koženkové obložení na horní a spodní části palubní desky.

Čtyřválcový zážehový motor byl samozřejmě stále vzadu a staral se o pohon zadních kol a měl i stejný zdvihový objem 988 cm3. Ovšem přidání druhého karburátoru zajistilo nárůst výkonu z původních 48 na 52 koňských sil. Maximální rychlost díky tomu vzrostla ze 125 na 127 kilometrů v hodině.

Oproti současným zvyklostem při vývoji sportovních verzí se tehdy nedělaly žádné úpravy na odpružení nebo brzdách. Ostatně, jak uvádí dobový propagační leták, „Brzdy jsou čelisťové hydraulické a neobyčejně účinné s celkovou plochou 770 cm2.“

Model MBX prodělal samozřejmě mnohem větší úpravy. Ačkoli se do výroby dostal také až v roce 1966, první prototypy vznikly již v roce 1960. Tehdy se podle informací z portálu Škoda Storyboard měly označovat jako Škoda 990 Tudor.



Sériové kusy dostaly jeden pár dveří s bezrámovými okny. Stahovat se dala také zadní okénka. Spolu s nimi se pak do karosérie zanořovala i vrchní tenká část středového sloupku. Vznikla tak dojem velmi vzdušného interiéru s vynikajícím výhledem posádky do stran.

Premiéru měl tento vůz na ženevském autosalonu v roce 1966. S litrovým motorem se jich pak do počátku roku 1968 vyrobilo 1403. Oproti tomu MBG sjelo z linky 3286 exemplářů.

Od listopadu 1967 začali dělníci montovat do motorového prostoru agregát se zdvihovým objemem 1100 cm3, což se neprojevilo na zvýšení výkonu, ale pouze točivého momentu. To se týkalo obou typů vozu. Ovšem zatímco u kupé označení MBX zůstalo, verze MBG zanikla. Silnější čtyřdveřové tisícovky se pak označovaly prostě – Škoda 1100 MB de Luxe. Nůžky mezi počty vyrobených MBX a čtyřdveřových jedenáctistovek se pak ještě více rozevřely – sedanů do roku 1969, kdy produkce tohoto modelu končila, vzniklo přes 22 tisíc a MBX 1100 jen 1114.

Jedním z majitelů Škody Škody MBG, navíc výjimečně zachovalého kousku, je známý odborník na vozy Škody Libor Olič. „Dostal jsem ji v roce 1998 od svého strýce, který ji kupoval jako novou. I po 21 letech bylo auto ve skvělém stavu, každou zimu totiž zůstávalo ukryté v garáži,“ říká Olič. Tehdy mělo najeto 75 000 kilometrů, od té doby na tachometru přibylo dalších 23 tisíc kilometrů. Motor je originální, stejně jako téměř celá karosérie. Jen lak je nový a oproti originálu má teď červený vůz bíle lakovanou střechu.

Kromě tohoto vozu je ve sbírce Libora Oliče také ještě vzácnější Škoda 1000 MBT. To byla jakási sociální verze ochuzená o mnoho prvků výbavy. Ovšem o ní zase někdy příště.