Krátká autoškola jízdy po parkovišti. Někdy platí právo rychlejšího

Mnoho zkušených mužů či žen za volanty, si často nejsou úplně jisti, jaká přesně platí dopravní pravidla na parkovištích. Zvláště nyní, když na nich přibývají různobarevná vyhrazená stání. Zřejmě každý řidič čas od času zajede na nějaké to parkoviště. Ať již na nadzemní nebo podzemní. Někdy to jsou zcela veřejně přístupné plochy, jinde se nacházejí za závorou a je třeba před opuštěním zaplatit poplatek.

Jaká jsou ale vlastně pravidla při pohybu na tomto území, než se zaparkuje nebo naopak vyjede zpět na silnici? Přinášíme důležité otázky a odpovědi.

Ano, podle legislativy je parkoviště součástí pozemní komunikace a tudíž na něm platí pravidla silničního provozu. Trošku nejasnost však panuje v případě, pokud je odděleno od klasických veřejných komunikací například závorou a jde o firemní veřejnosti běžně nepřístupné parkoviště.

V takovém případě podle některých odborníků na dopravní předpisy, například Jiřího Patery, by měl pravidla stanovit vlastník nebo nájemce příslušné parkovací plochy.

Většinou ale, klasicky u supermaketů, kde třeba dvě hodiny můžete stát zdarma, je i toto veřejná komunikace a platí tu běžné regule. Tedy včetně toho, že musíte být připoutáni, nemít alkohol v krvi a vozidlo musí náležitě svítit.

V zásadě je třeba se řídit pravidlem pravé ruky. To znamená, že i když jste na hlavní příjezdové cestě třeba po projetí závorou, měli byste dávat přednost všem, kteří na ni chtějí vjet a jsou vpravo od vás. Samozřejmě, pokud na komunikaci nejsou značky hlavní silnice a dej přednost v jízdě.



Vyjíždějící řidič musí dát přednost projíždějícím vozidlům. A také chodcům. Při obsazování místa má přednost ten, který již začal na místo odbočovat nebo na něj couvat. Zde tedy platí právo rychlejšího. Je třeba se ale chovat ohleduplně.

Teoreticky tempem 50 kilometrů v hodině, protože jsme obvykle na území obce. V praxi však bývá rychlost dopravní značkou omezena třeba na 30 nebo i méně.

Podle stanoviska pojišťoven v zásadě platí zásada, že při větším poškození je žádoucí volat policii. To znamená, když jsou například promáčklé dveře nebo blatník, rozbité světlo a podobně.

Pokud zjistíte malý škrábanec, tak zpravidla ne. Protokol od policie pomáhá při likvidaci škodní události. I tehdy, když máte uzavřené havarijní pojištění.

Nemůžete. V případě, že je toto místo označené příslušnou svislou značkou a také piktogramem na asfaltu či betonu (vodorovná dopravní značka), musíte toto místo vždy minout. I krátké zastavení bude při přistižení pokutováno na místě částkou od 2500 do 3500, ve správním řízení pak až částkou deset tisíc korun. Navíc hrozí odtažení a zejména přidělení dvou bodů.

Podle ÚAMK se nic nemění ani za situace, kdy vodorovné značení V 10f chybí, ale ona modrá značka na daném místě stojí. Stále jde o vyhrazené místo pro invalidy. Nicméně pokuta je za „jiný“ přestupek, a to nerespektování značky IP 12, a tedy nižší – 1500 Kč, ve správním řízení 2000 až 5000 Kč. A řidiči nejsou připsány žádné trestné body.



I zde můžete dostat pokutu 1500 Kč na místě. Ve správním řízení v řádu tisíců. A riskujete odtah. Ovšem mělo by to být jen tehdy, když je u místa svislá dopravní značka. Pokud je místo označeno jen vodorovným symbolem, jednáte pouze v rozporu s dobrými mravy. Přidělení bodů v tomto případě nehrozí.

Podle Jiřího Patery by třeba právě u stání na místech pro maminky s kočárky měl fungovat zdravý selský rozum. „Všichni přece ví, jak je složité vyjmout malé dítě z autosedačky na klasickém parkovacím stání, kde je škvíra mezi vozidly jen pár desítek centimetrů. Strážníci by tedy neměli důsledně vyžadovat, že tu může stát jen ten, který manipuluje s kočárkem.

Rychlé zastavení do tří minut je na takových místech teoreticky možné. Rozhodně byste ale v danou chvíli neměli omezovat toho, kdo má na stání na takovém místě oprávněný nárok.