Zimní hrozba, která ničí auta a ohrožuje životy. Co s ledem padajícím z kamiónů

Padající kusy ledu a zmrzlého sněhu z kamionů patří v zimě k největším rizikům na českých silnicích a dálnicích. Ohrožují řidiče osobních aut, způsobují vážné nehody i škody za desítky tisíc korun. Proč je jejich odstraňování z návěsů problém, kolik je v Česku čisticích ramp, kdo nese odpovědnost za škodu a jak se mohou motoristé bránit? S nástupem mrazivého počasí se na silnicích opět objevuje nebezpečný problém – kusy zmrzlého sněhu a ledu znenadání odpadávající z plachet či návěsů kamionů. Na řidiče tak kromě ranních zledovatělých silnic může stále čekat i nepříjemné překvapení, které hrozí zejména v obdobích, kdy se noční teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu a denní teploty stoupají jen nepatrně.

Na řidiče tak můžou stále čekat nepříjemnosti podobné těm, které na začátku týdne popsal řidič Boris Kudláček. „Jel jsem zrovna po dálnici D35. Těsně před křížením s D11 u Hradce Králové jsem dojel kamion a chtěl jsem jej předjet. V mžiku však z jeho korby vylítl velký kus ledu a já měl co dělat, aby zabrzdil a vyhnul se mu,“ řekl Kudláček.

Naštěstí bylo časně ráno, dálnice byla takřka poloprázdná a svým brzdícím a úhybným manévrem nikoho neohrozil. I tak mohl dopadnout mnohem hůře, například jako řidič kamionu, kterému na Písecku led z protijedoucího náklaďáku prorazil čelní sklo.

Konec odlétajících kusů ledu by v mnoha případech vyřešila rampa na odpočívce kamionů, kde by řidič před jízdou zkontroloval, zda si kromě nákladu v nákladovém prostoru neveze na plachtě či střeše přívěsu nebezpečného „spolujezdce“. Problém však je, že taková rampa je na území České republiky pouze jedna – na hraničním přechodu Rozvadov.

Padající sníh a led z kamionů

Situaci s jejich nedostatkem popsal i mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Podle něj se v případě odstranění námrazy z kamionů před jízdou může Česká republika klidně hlásit k odkazu románu amerického spisovatele Josepha Hellera Hlava XXII, která se točí okolo logicky neřešitelné situace.

„Podle zákona sice musí námrazu řidič před jízdou z návěsu odstranit, ale zároveň se řidič řídí Bezpečností práce (BOZP), která mu zakazuje práci ve výškách,“ uvedl Felix.

Na stejnou absurditu upozorňuje i generální ředitel jičínské spediční společnosti CS Cargo Petr Volák. Podle něj je kamion vysoký čtyři metry a jeho plachtová nástavba často zadržuje vodu, která následně zmrzne a vytváří nebezpečné bloky ledu, který musí být před jízdou odstraněn.

Mimo areál firmy, kde rampu na očištění návěsu mají, má však řidič s odstraněním ledu problém. „Na střechu se nemůže dostat – nákladový prostor je často zaplombovaný nebo naložený zbožím, po kterém se nesmí chodit. Použití žebříku je z hlediska bezpečnostních předpisů zakázané, protože hrozí vážné zranění při pádu,“ uvedl Volák.

Právě to, že podobnou rampou disponují jen přepravní společnosti, ale nejsou součástí silniční infrastruktury, vidí jak Felix tak Volák jako velký problém.

„Celá řada řidičů kamionů musí mít denní odpočinky mimo vlastní areály a pak tu máme tranzitní dopravce parkující na hlavních tazích. Jde totiž o bezpečnostní riziko, které by mělo být řešeno systémově a rampy by měly být dostupné na každém dálničním odpočívadle,“ míní Volák.

Toho doplnil i Felix. „Představte si, že jste na cestě a řešíte kupu problémů, a to včetně sněhu. A svoji firmu, kde máte rampu, máte desítky, či stovky kilometrů daleko,“ řekl mluvčí Česmadu.

Podle něj je sice nereálné postavit tolik ramp, kde by šlo najednou očistit všechny kamiony, ale v době, kdy Ředitelství silnic a dálnic uvažuje o dalších odpočívkách pro kamiony, kterých je také nedostatek, by spolu s nimi mělo ŘSD uvažovat právě i o výstavbě ramp na odstranění námrazy.

„Nejlépe by to bylo v místech, kde je zimní počasí v Česku opravdu nevyzpytatelné, tedy na Vysočině či u horských hraničních přechodů. Ostatně již dlouhodobě na to ŘSD upozorňujeme. A snad se ledy hnou právě s uvažovanou výstavbou nových odpočívek,“ řekl mluvčí Česmadu.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl Deníku potvrdil, že situace s nedostatkem ramp na odstraňování ledu je jim známá. V rámci rozšiřující se české dálniční sítě a plánované výstavby nových odpočívek pro kamiony se s umístěním dalších zařízení počítá.

„V současnosti je na dálniční síti stále jen jedna rampa, ale v budoucnu s přípravou dalších odpočívek se počítá s pěti novými rampami. Jejich konkrétní umístění však zatím nejsme schopni říci, lokality stále teprve tipujeme. Není to však tak, že každou novou odpočívku rovnou osadíme, musíme brát v úvahu fakt, že každá rampa zabere několik parkovacích míst,“ uvedl Rýdl.

V jakém horizontu se však nové rampy na odpočívkách objeví, mluvčí ŘSD zatím netuší. „Stavebně a technicky to sice není problém, ale jsme ve fázi, kdy místa teprve aktivně hledáme. Je to tak otázka delšího časového horizontu,“ doplnil Rýdl.

Případů, kdy odlétne kus ledu z kamionu a poškodí automobil, řeší tuzemské pojišťovny stovky ročně.

„Četnost těchto případů se odvíjí od intenzity průběhu zimy. Většina případů se týká poškození jen čelních skel, zbylé případy se týkají kombinace poškození čelních skel a dalších částí karoserie. Typicky se jedná o přední kapoty, stěrače a také střechy a rovněž škody na laku,“ uvedl nedávno mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.

Když ke škodě dojde, obvykle a také nejsnáze se hradí z havarijního pojištění nebo z připojištění skel (byla by poškozena pouze ta). A to vzhledem k tomu, že bývá obtížné prokázat, že za škodu může kamion. Z jeho odpovědnostního pojištění (povinného ručení) by se škoda jinak hradila. Důkazní břemeno je však na pojištěném, který musí pojišťovně prokazatelně doložit, jak ke škodě došlo.

Ideální je v tomto případě mít záznam z palubní kamery. Pokud není k dispozici záznam z kamery, je vhodné opatřit si svědecké výpovědi (mimo svědectví posádky, které není možné vnímat jako nestranné), pořídit fotografický záznam následků škody, dodat zprávu z policejního šetření. Znát pouze registrační škodu vozidla, z něhož led odlétl, určitě nestačí.

Možností je tak pokusit se domluvit s řidičem kamionu a sepsat s ním (a podepsat!) nehodový formulář, kde bude jasně vyznačené, kdo je viníkem. Za takových okolností by se škoda skutečně hradila z povinného ručení viníka. Kontaktování viníka by ale mělo proběhnout především s ohledem na bezpečnost silničního provozu – tedy bez žádných riskantních manévrů.