V Děčíně krátký čas vyráběli auto. Destacar měl dokonce vzduchové odpružení

Na počátku devadesátých let se český průmysl ocitl na prahu inovací, kdy podnikatelé hledali nové cesty k rozšíření svých výrobních portfolií. Mezi ambiciózními projekty vynikal Destacar, univerzální přepravník z dílny děčínského podniku Desta, známého především výrobou vysokozdvižných vozíků. Tento projekt měl potenciál změnit způsob, jakým se přepravní technologie uplatňují v průmyslových podnicích i obecních organizacích. Také plzeňský Metalex, dále Výzkumný ústav lehké prefabrikace ze stejného města a rovněž pražský Ústav pro výzkum motorových vozidel se zapojily do vývoje malého užitkového vozu Destacar. Ten se pak zhruba před třiceti lety skutečně začal vyrábět.

Na to, jak tento vůz vypadal a jaké měl konkurenty, se můžete podívat do naší fotogalerie

Dnes už si na něj vzpomene jen málokdo, ale na tehdejší dobu se jednalo o technicky poměrně pokrokové vozidlo, i když množství dílů se pro něj převzalo ze sovětských nebo rumunských automobilů. Konkrétně, jak popsal konstruktér Václav Pauer ve svém článku pro magazín Automobil Revue, se využil diferenciál z vozu Aro a stejnoběžné klouby ze sovětského UAZu.

Hlavní předností oproti konkurenčnímu Multicaru 25, v němž si řidiči stěžovali na příliš tvrdé nastavení podvozku, se stalo odpružení za pomoci regulovatelných vzduchových měchů. Díky tomu bylo vozidlo při jízdě komfortní a nezáleželo na tom, zda je v danou chvíli prázdné nebo maximálně naložené. Navíc se tak dala udržet také stabilní světlá výška.

Existovaly dvě délkové varianty. Základní verze měřila 435 centimetrů, varianta s o půl metru prodlouženým rozvorem pak 485 centimetrů. Šířka činila pouze 160 centimetrů. To proto, aby se Destacar mohl protáhnout i uličkami uvnitř výrobních hal. Na korbu bylo možné naložit náklad s hmotností 1830 kilogramů, přičemž prázdné vozidlo mělo hmotnost jen 1560 kilogramů.



Pohon zajišťoval buď agregát ze Škody 1203, tedy zážehový čtyřválec s výkonem 58 koňských sil nebo stejně výkonný dieselový agregát se zdvihovým objemem válců 1,9 litru z produkce německého koncernu Volkswagen.

Agregáty byly spojené se čtyřstupňovou převodovkou s možností redukce. Pohon byl buď 4x2 nebo 4x4. Redukce umožňovala také pohyb takzvaně plíživou rychlostí 2,5 kilometrů v hodině.

Maximálně pak Destacar uháněl rychlostí 60 kilometrů v hodině. Žebřinový rám umožňoval snadnou instalaci různých nástaveb. Kromě valníku šlo samozřejmě o různě vysoké skříně nebo třeba malé cisterny a nádoby pro odvoz komunálního odpadu.

Výhodou pro řidiče při pohybu v těsných prostorách byl velmi dobrý výhled. To i díky přídavnému spodnímu okénku ve dveřích. Výroba probíhala v letech 1995-1998. Přesné počty vyrobených kusů však evidovány nejsou.

Destacar nebylo jediné postsocialistické malé užitkové vozidlo, které u nás v devadesátých letech vzniklo. Možná ještě méně než o tomto popisovaném voze se dnes ví o Avii Terrier nebo o Stas Pony, který vznikl ve Stavebních strojích Brno. O nich ale bude pojednávat až některý z příštích článků.