Konec tragédií na přejezdech? Pomoci mají nové české technologie

Střet vlaku s osobním autem na železničním přejezdu v Hradci Králové znovu upozornil na přetrvávající rizika úrovňových křížení tratí a silnic. Přestože Správa železnic eviduje klesající počet nehod na železničních přejezdech, dramatické incidenty potvrzují, že bezpečnost zůstává zásadním tématem. Řešením mají být nové technologie české společnosti AŽD Praha, které pomocí kamerových systémů a infrazávor testovaných na vybraných tratích slibují výrazné snížení počtu nehod a větší jistotu pro strojvedoucí i řidiče. První prosincový pátek se zapsal do statistik nehod na železničních přejezdech dalším dramatickým incidentem. Na přejezdu v Hradci Králové došlo ke střetu vlaku s osobním automobilem, kdy zraněný řidič skončil v nemocnici a cestující z vlaku byli evakuováni. I když Správa železnic (SŽ) hovoří o klesajícím trendu, takové události stále potvrzují, že riziko na úrovňových kříženích je vysoké.

„Ve spojitosti se soustavnými investicemi do zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech pozorujeme klesající trend počtu střetů s vlaky," uvedl mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Upřesnil, že počet střetů klesl ze 148 (2023) a 133 (2024) na 118 evidovaných zatím za prvních jedenáct letošních měsíců. Dále dodal, že :„na tratích pro vyšší rychlosti se už úrovňová křížení železnice s ostatními komunikacemi nacházet nemohou.“

A právě na řešení zbytku sítě intenzivně pracuje český dodavatel zabezpečovací techniky AŽD Praha. Společnost již několik měsíců testuje dvojici inovativních řešení, která mají razantně snížit riziko tragédií. Každé je přitom navrženo pro jiný typ trati – jedno pro regiony, druhé pro vysokorychlostní koridory.

Video: Jak se systém vyvíjí (od času 8:10)

Klíčovým cílem je eliminovat stres a nejistotu strojvedoucích, kteří se často potýkají s neukázněnými řidiči. „Každou druhou směnu mám nějaký konflikt na přejezdu s řidičem," potvrdil generální ředitel AŽD Zdeněk, který občas usedne na místo strojvedoucího a také pomáhá vychytávat mouchy vyvíjeného systém na Švestkové dráze.

Prvním testovaným řešením je vizuální kamerový monitoring, který je určen primárně pro méně vytížené regionální tratě. Strojvedoucí má v kabině tablet, na kterém se mu asi kilometr před přejezdem objeví online přenos aktuálního dění. „Když se k přejezdu blíží, vidí, jestli tam nestojí nějaké auto, kamion či tam není nějaký chodec. Má tak dostatek času kdyžtak reagovat a vlak ubrzdit," vysvětlil Chrdle.

Systém se testuje zatím na sedmi přejezdech a plán je 20. Ale v budoucnu by mohl být nasazen na všech klíčových regionálních přejezdech na silnicích.  „Po důkladném testování chceme tento systém nabídnout Správě železnic. Díky němu se by tak mělo dojít k ještě většímu snížení počtu nehod. Zvýšení bezpečnosti je zřejmé, neboť strojvedoucí má jistotu, do jakého stavu na přejezdu vjíždí," doplnil Chrdle.

Pro koridorové tratě, kde vlaky jedou vysokou rychlostí, je připraveno technicky podstatně pokročilejší řešení – infrazávora. Ta je přímo propojena s evropským zabezpečovacím systémem ETCS.

Infrazávory, které střeží prostor přejezdu ze všech stran, analyzují, zda se na kolejích nenachází jakákoli překážka, a to i za ztížených podmínek jako je mlha nebo sněžení. „Pokud ten systém zjistí, že je tam nějaká překážka, tak dá pokyn přes systém ETCS k zastavení vlaku, " popsal fungování Zdeněk Chrdle. V případě, že překážka se objeví těsně před soupravu, systém alespoň sníží nárazovou rychlost.

Tento systém je sice  dražší než kamery, ale je nezbytný pro vysokorychlostní tratě, kde hraje roli každá sekunda. Infrazávora se v současnosti testuje na dvou přejezdech.