Nová éra na českých dálnicích: D3 testuje rychlostní limit 150 km/hod

Čeští motoristé se dočkali – 1. října vešel v platnost nový rychlostní limit 150 km/h, který se poprvé uplatnil na úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a Planou nad Lužnicí. Vyšší rychlost umožnila novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, ovšem zatím výhradně tam, kde jsou instalovány proměnné dopravní značky. Pilotní projekt má otestovat, zda vyšší rychlost zlepší plynulost dopravy bez ohrožení bezpečnosti. Výsledky rozhodnou o rozšíření i na další dálniční úseky. Na zhruba padesátikilometrovém úseku mezi Českými Budějovicemi a sjezdem na Planou nad Lužnicí u Tábora na dálnici D3 si mohou řidiči dovolit rychlejší jízdu. Důvod, proč právě tady se smí jezdit historicky „stopadesátkou“ je podle silničářů prostý - jedná se o relativně nový úsek a v porovnání s ostatními dálnicemi s menší hustotou provozu.

Vyšší rychlost nebude časově neomezená. Silničáři ji mohou podle potřeby snížit až na 100 kilometrů za hodinu. „Vybraný úsek dálnice D3 je pro tento účel vybaven proměnným dopravním značením, aby bylo možné rychlost upravit podle aktuálních podmínek. Rychlostní limity jsou aktualizovány v reálném čase podle dat z meteorologických stanic, kamer, senzorů a dopravních systémů. Nad fungováním systému dohlíží Národní dopravní informační centrum Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Šéf resortu několikrát připomněl, že se jedná o pilotní projekt. „Zkušební provoz nám ukáže, jak tento systém funguje v praxi a jak ovlivní plynulost a bezpečnost provozu na dálnici,“ doplnil Kupka.

Data budou silničáři sbírat minimálně půl roku. Poté resort začne možné přínosy vyhodnocovat. Kromě dopravních dat budou chtít ministerští úředníci znát i zpětnou vazbu od řidičů a také policistů.

V případě, že se projekt osvědčí, může být stopadesátka zavedená i na další dálniční úseky. Vytipované jsou další dva. Jedná se o nový úsek D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který se nyní staví, a část D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří.

Ministerstvo dopravy už dříve oznámilo, že vyšší maximální rychlost nebude povolována pouze na nových úsecích. Dočkat se ji mohou i ty se starším datem zprovoznění. Musí se ovšem jednat o přehledné části s vhodným poloměrem zatáček.

Zvyšování maximální rychlosti je trnem v oku některých odborníků. Podle nich stát zbytečně hazarduje s bezpečností na dálnicích. Ty jsou sice v porovnání s ostatními silnicemi až šestkrát bezpečnější, ovšem následky nehod bývají třikrát horší, a to právě kvůli rychlosti.



„Jednou z příčin tragických nehod je vysoká rychlost. Roky upozorňujeme na to, že rychlost zabíjí, že by měli řidiči sundat nohu z plynu. Nakonec ji zvýšíme. Vlastně tak říkáme, že na té rychlosti nezáleží. Na dálnicích s vyšší rychlostí mohou vzniknout nebezpečné situace kvůli vysokému rozdílu rychlostí. V pravém jízdním pruhu pojede kamioňák devadesátkou, vlevo osobák stopadesátkou. Je potřeba si uvědomit, že při vyšší rychlosti se prodlužuje brzdná dráha a podobně,“ nešetřil kritikou dopravní expert Roman Budský.

Vyšší rychlostní limit se příliš nezamlouvá ani zástupcům řidičů z českého automotoklubu. Poukazují především na technický stav dálnic a časté kolony. „Nemáme tak kvalitní dálnice jako v Německu. Kromě toho se neustále opravují, dobře je to vidět na dálnici D1, kde je to nekonečný příběh. Kromě toho čeští řidiči nejsou tak disciplinovaní a už nyní jezdí velmi často nad povoleným limitem,“ připomněl mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

Poznamenal, že zvýšením rychlosti se dopravní situace na silnicích nezlepší. „Více by pomohlo, kdyby byl provoz řízen moderními technologiemi, řidiči byli včas informováni, že je před nimi nehoda, kolona a mohli včas sjet. Tím by se dost zlepšila plynulost provozu,“ poznamenal Sirota.

Za pořízené proměnné dopravní značení v úseku D3 schytali silničáři a ministerstvo dopravy kritiku a posměch. Zatímco v sousedním Německu jsou na dálnicích běžně digitální panely, v Česku si na takovou „vymoženost“ musí šoféři počkat. Namísto toho Ředitelství silnic a dálnic pořídilo mechanické značky.

Ty jsou složené místo led diod z hranolů, které se otáčejí. Umožní tak jen tři varianty – povolení nejvyšší rychlosti 150 kilometrů za hodinu, konec maximální povolené rychlosti 150 kilometrů za hodinu, což značí šedé pole, a maximální povolenou rychlost 100 kilometrů za hodinu.

Vyjma použité technologie se dopravní experti pozastavují nad šedým polem, které znamená maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu. To může být pro řidiče matoucí. „Šedá plocha má znamenat maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu. Některé řidiče, kteří jezdí do Německa a jsou zvyklí na moderní telematické tabule, by mohlo napadnout, že se jedná o úsek bez omezení rychlosti. Proč tu není moderní značení běžné jako všude jinde v Evropě?“ kroutil hlavou Budský.

Použitá technologie na D3 se neobešla bez posměchu od běžných řidičů. „To jsou značky jak v devadesátkách. Mohly tam být digitální, když v zimě je tam deset čísel sněhu, jako to často bývá, tak by tam mohla být snížená rychlost třeba 100 kilometrů za hodinu,“ napsal na sociální síti Facebook u zveřejněného videa ŘSD Jan Novotný.

Ministr dopravy však zvolený typ proměnného značení hájí. Řidiči se moderních led panelů dočkají, pokud se projekt osvědčí. „Osadili bychom úsek novými diodovými značkami a mohli bychom přidat i další informační panely. Tyto značky bychom pak mohli použít jinde. Žádná koruna tak nebude promarněná,“ dodal Kupka.