Česko čekají masivní kontroly rychlosti. Policie dostala od lidí tisíce tipů

Středa 15. dubna bude na českých silnicích ve znamení rozsáhlé policejní kontroly. Celoevropská akce Speed Marathon se zaměří především na měření rychlosti, ale i na bezpečnostní pásy a používání mobilu za volantem. Do výběru míst se navíc zapojují i samotní řidiči, což z této dopravně bezpečnostní akce dělá jednu z největších kontrol roku v Česku.   Policisté s radary budou během dne rotovat po různých místech. Nebude se však jednat pouze o stanoviště, která si určili sami. „Podílejí se na něm i občané, kteří mohou navrhnout místa, kde by dopravně bezpečnostní akce měla proběhnout. Tipy na úseky, kde šoféři neradi sundávají nohu z plynu, mohou lidé posílat přes internetovou stránku bezpecnecesty.cz,“ uvedla mluvčí Policejního prezidia Violeta Siřišťová.

Zájem je zatím veliký. Podle dostupných dat z mapového podkladu Speed Marathonu zadali lidé v anketě ke středečnímu poledni více než 16 tisíc tipů napříč celou Českou republikou. To už je o více než tři tisíce více než v loňském roce. Další místa mohou ještě přibývat, jelikož anketa končí v pondělí 23. března.

Poté policisté začnou sestavovat harmonogram, kde budou hlídkovat a měřit rychlost. „Tipy od občanů jsou pro nás nesmírně důležité. Hodnotíme nejen počet hlasů pro daný úsek, ale také o jakou se jedná lokalitu. Kromě toho musíme vyhodnocovat i to, zda je vytipovaný úsek vhodný pro měření rychlosti a zastavení vozidla,“ nastínila Siřišťová.



Ne na všechny tipy od lidí dojde. „Například okolí škol a školek, kde jsou bezpečnostní rizika větší, se snažíme věnovat maximálně. Pokud je ale například sto hlasů pro vodní plochu, tak se takovým tipům ani nevěnujeme. Stejně tak se stává, že se některé tipy opakují z předchozích let a řidiči už vědí, že tam policejní hlídky budou stát. Snažíme se tak najít jiné vhodnější místo,“ podotkla mluvčí.

Seznam míst, kde budou policisté hlídkovat a měřit, policisté zveřejní před konáním akce.

Policisté o akci každý rok předem informují. Ale ani tak řidiči nedokážou dát nohu z plynu. V loňském roce hlídkovali na celkem 1100 místech a zkontrolovali zhruba sedm tisíc vozidel. Přitom odhalili 3005 přestupků, z čehož se překročení maximální povolené rychlosti týkalo více než poloviny – 1857 případů.

Nejednalo se vždy o zanedbatelně rychlejší jízdu. Třeba v Moravskoslezském kraji naměřili muži zákona šoférovi na úseku dálnice D1, kde se smělo projíždět stovkou, rychlost 167 kilometrů za hodinu. „Výsledky ukázaly, že mnoho řidičů stále podceňuje důsledky nedodržování rychlostních limitů,“ uvedla tehdy Siřišťová.

V Česku od roku 2024 platí přísnější postihy. Za překročení rychlostního limitu v obci o 40 kilometrů za hodinu a více už řidič nedostává pokutu na místě, ale věc putuje rovnou do správního řízení, kde hrozí pokuta až 25 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení na 18 měsíců. Na místě mohou policisté zadržet řidičský průkaz.

Podle dopravních expertů je to stále málo. „Bavíme se o bezohledných řidičích, kteří rychlou jízdu praktikují skoro neustále a ohrožují ostatní. V tomto bychom si měli vzít příklad z Rakouska. Za bezohlednou jízdu Rakušané už dva roky zabavují a na základě soudního rozhodnutí konfiskují auto. Peníze z toho jsou používány do programů na pomoc pozůstalým po haváriích a podobně. Jako samotný motorista jsem proti přísným pokutám, ale na lidi, kteří se chovají agresivně a arogantně, prevence neplatí,“ uvedl mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Rychlá jízda, doplněná často ještě nevěnováním se plně řízení, je problém především u řidičů ve věkové kategorii 18 až 24 let. Jen v loňském roce řešili policisté bezmála 85,5 tisíce dopravních nehod, při kterých zemřelo 421 osob. Zhruba každá desátá oběť byla z kategorie začínajících řidičů s maximálně pětiletou praxí.

Vysoká rychlost, jak uvádí vyplývá z policejních dat, je příčinou tragických nehod u téměř 30 procent případů. „V našem průzkumu zhruba 27 procent mladých řidičů přiznalo, že je rychlá jízda zkrátka baví a je to pro ně adrenalin,“ upozornil několikrát výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek. Poukázal zároveň na to, že s přibývajícími roky řidiči již tolik neriskují, jelikož si uvědomují možné následky.



Situace se naštěstí postupně zlepšuje. Pomáhají tomu nejen bezpečnostní policejní akce, ale i jiné preventivní programy. V předchozích letech například projekt Smart Driving. Jednalo se o zdokonalovací výcvik začínajících řidičů, kteří si během celodenního kurzu vyzkoušeli na polygonu ve svém autě krizové situace, které lze zažít v běžném provozu. Jedná se například o krizové brzdění v různých rychlostech a na různém povrchu, smyk či rychlý vyhýbací manévr.