Test BMW 2 GrandCoupé: Pohledné menší prémiové auto se spotřebou, která nadchne

I když má nyní každý druhý do provozu nově registrovaný vůz u nás tvar SUV, stále existuje nemalá část motoristů, která dává přednost autům s klasickými tvary. BMW 2 GrandCoupé je i přes svůj název sedanem, který si navíc ponechal i možnost naftové motorizace. Právě tu jsem měl k dispozici při testování nové generace jednoho z nejmenších „bavoráků“. Prémiové automobilky značky v posledních desetiletích nejenže neustále rozšiřovaly svoji nabídku vozů kategorie SUV, ale také se snažily zaujmout širokou veřejnost, která kupuje automobily velikosti nižší střední třída. A tak lze dnes u Mercedesu koupit různé verze třídy A, u BMW modely s číselným označením 1 nebo 2 a u Audi pro změnu s trojkou.

Nyní se i v Česku prodává již čtvrtá generace BMW 1, což je klasický hatchback s pro bavorskou značku netypickou koncepcí pohonu. Motor totiž roztáčí kola přední nápravy. Stejná technika se nachází také v útrobách vozu, které má označení BMW 2 GrandCoupé. To slovo Grand označuje, že počet dveří na boku je dvakrát vyšší a je kupodivu důležité i z hlediska typu pohonu. Zatímco BMW 2 Coupe je totiž „zadokolkou“, v modelu GrandCoupe je motor spojený s koly vpředu.

Snímky vozu ze všech úhlů a rovněž detaily jeho interiéru si můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii

Oproti dřívější generaci je Grand Coupé větší o dva centimetry a má ostřeji řezané rysy. Tedy více větších prolisů a hran na karosérii a třeba i v pojetí tradičních ledvinek na přídi. Zejména s příplatkovým paketem „M“ vypadá vůz opravdu velmi sportovně.

Také v interiéru nezůstal kámen na kameni. Pryč jsou fyzická tlačítka pro ovládání klimatizace či audiosystému, ze středové konzole zmizelo i tradiční kolečko multimediálního systému iDrive.

Palubní desce dominují do jednoho prohnutého celku sloučené displeje digitálního přístrojového štítu a centrální obrazovky. Právě na ni musíte teď sahat, pokud si třeba chcete zvýšit původně nastavenou hodnotu teploty klimatizační soustavy.

I když je BMW 2 Grand Coupe dlouhé zhruba 455 milimetrů, což není rozhodně málo, na zadních sedačkách je poměrně málo místa. Dostatečný prostor pro nohy a hlavy zde budou mít lidé, kteří nenarostli více než na nějakých 175 centimetrů.

Na všechna místa se usedá po otevření dveří, které nemají kovový rám okének. Zejména na předních sedačkách se sedí velmi nízko , což je určitě dobrá zpráva pro ty, kteří jsou nadšenými řidiči a chtějí být co nejvíce spjati s vozem, ale už horší pro tu část populace, které dělá problém vystupování z takto konstruovaných vozů.



Překvapila mne rozdílná kvalita a jednotlivých součástí interiéru kolem předních sedaček. Třeba spodní rameno volantu je skutečně krásné, stejně jako váleček pro nastavování hlasitosti na středovém tunelu, ale třeba ovladače spouštění okének nebo plast kolem větracích otvorů jsou pro BMW skoro nedůstojnými záležitostmi.

Spíše drobnou, ale při nočních jízdách neopominutelnou nepříjemností je, že se ambientní osvětlení v interiéru odráží ve venkovních zpětných zrcátkách.

Problémem pro někoho také může být zavazadlový prostor, který má „sedanovité“ víko a poměrně malý objem. To kvůli případné zástavbě pohonu všech kol xDrive a baterii mildhybridní soustavy.

A tímto se dostáváme k motoru. Pod kapotou testovaného vozu se nacházel dvoulitrový turbodiesel s výkonem 163 koňských sil. Toto číslo nezní vzhledem k logu na voze úplně skvěle, ale fakt je to vynikající pohonná jednotka.

Rozhodně se nemusíte bát toho, že byste byli brzdou provozu. K rychlému nástupu točivého momentu pomáhá i osmačtyřicetivoltový elektromotor zabudovaný do sedmistupňové dvouspojkové převodovky.

Pokud někdy potřebujete opravdu plný výkon, pak můžete sáhnout po páčce u volantu s nápisem Boost. Díky tomu se na pár sekund navýší potenciál agregátu a celé auto se přepne do sportovního režimu.

Největší předností této pohonné jednotky je spotřeba. I když budete hodně spěchat a třeba si užívat zatáčkovitou silnici v kopcovitém terénu, jen obtížně se budete dostávat přes pětilitrovou hodnotu průměrné spotřeby na sto kilometrů. Dlouhodobá spotřeba bude pravděpodobně jen kolem 4,5 litru. Takže vám rozhodně nebude vadit, že auto má jen poměrně palivovou nádrž na 49 litrů nafty.

Jak zvuk motoru, tak i vzduchu proudícího kolem třeba při dálničních rychlostech a koneckonců i valivý hluk kol do interiéru prakticky nepronikají.

Ochota zatáčet je i přes koncepci předního pohonu na velmi dobré úrovni, žádné výhrady jsem neměl ani k účinku brzd a nastavení posilovače řízení. Jen podvozek by mohl lépe zvládat retardéry a další příčné nerovnosti. Pokud na ně vjedete jen trošku rychleji, pak pocítíte i uslyšíte nemalé bouchnutí.

• Karosérie: Pětimístný čtyřdveřový sedan
• Motor/Spotřeba: Vznětový přeplňovaný čtyřválec 2,0 /163 koní-4,4 litru na sto kilometrů
• Převodovka: sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4546/2070/1445mm
• Rozvor: 2670 mm
• Zavazadlový prostor: 360 litrů
• Max. rychlost 226 km/hod
• Zrychlení 8 s
• Ceny: od 1 032 200 Kč