Jen málo současných aut se může chlubit statusem legendy, modrá bestie z dálného východu mezi ně však dozajista patří. Další generace nepřináší revoluci, ale důsledně cizeluje dosavadní úspěchy.
Život v evropské civilizaci se vyvinul tak, že pokud skutečného řízení lačný řidič zatouží po nové sportovní čtyřkolce v ceně okolo milionu korun, nezbude mu než zamířit do autosalonu firmy Subaru. Sekci ostrých sedanů totiž už zastupuje jen jeden, úplně poslední mohykán – dříve impreza, dnes už zvaný jen WRX STi. Poslední proto, že beztak poněkud změklý Lancer EVO X už u nás nový více než dva roky oficiálně nekoupíte a nic dalšího podobného zkrátka a jednoduše k mání není a nebude. Letošní nové vydání přijíždí na základech svého předchůdce výhradně s karoserií sedan a s porcí novinek, které by měly přispět k ještě sportovnějším výkonům, tak i k větší uživatelské vstřícnosti.
Sportovní provedení imprezy a později WRX se postupem času stalo samostatnou designovou jednotkou, která strohé linie a funkční plastové doplňky povýšila na zbožňovaný estetický fetiš. Nová generace STi se neochvějně drží těchto osvědčených šlépějí a to, jak je její design čím dál tím vzdálenější běžné automobilové konfekci, vynikne, kdykoliv na křižovatce zastavíte vedle něčeho „normálního“. Sedan se pyšní tradičním, až absurdně velkým křídlem, které k subaru jednoduše patří stejně jako trojcípá hvězda k mercedesu. Také zbytek „kabátu“ je jedna velká klasika –mocný nasávací otvor v kapotě, nástavce prahů, masivní nárazníky nebo čtveřice dunících výfukových koncovek. Co se týče osobité stylistiky, vyhlíží nový model jako kříženec vůbec první Imprezy WRX, modelu XV a Suzuki Kizashi.
Interiér čpící japonským odérem devadesátých let pomalu ale jistě přestává budit úsměv a na řadu přichází spíše rozpaky. Mluvím o ne dvakrát estetické imitaci karbonu nebo cizorodé navigaci, která na přístrojovém panelu působí trochu jako pěst na oko. Podstatná je však poloha za volantem, takže řidič v dokonalém sepjetí se strojem najde tři pedály, akurátní trojramenný volant, šaltpáku a samozřejmě sedadlo. Sedačky s STi výšivkou jsou spíše nenápadné a v zatáčce možná tolik nepodrží, po 200 km v kuse ale jejich relativní komfort oceníte. Z modelů XV nebo legacy dobře známe palubní počítač v případě WRX obohacený o tlakoměr turba a trochu ztracené ovládání mezi výdechy topení, další displej ovládaný z volantu je pak přímo v přístrojové kapličce. To není důležité tolik jako fakt, že otáčkoměr je situovaný přímo v řidičově „vizíru“. Klasický sedan vždy potěší příjemným přirozeným výhledem z místa řidiče, přičemž znamenitými orientačními body jsou vpředu sání pro turbo a vzadu, jak jinak, masivní spoiler. Čtyřdveřový vůz příjemně překvapí velice slušnou porcí prostoru pro cestující sedící na zadních sedačkách, jakož i dostatkem místa v zavazadlovém prostoru.
(+) bytelné zpracování
(+) prostor na zadních sedačkách a v kufru
(+) příjemná přední sedadla
(-) méně kvalitní materiály a elektronické vybavení
Jak už jsem předestřel v úvodu, při vývoji nového STi se nešlo cestou revoluce, nýbrž vývojem postupným. Dvaapůllitrový čtyřválec s protilehlými písty je starý známý a nebudeme si zastírat, že 221 kW, které z něj turbo i v nové generaci doluje, není nic světoborného. Přeprogramovaný elektronický management se podepsal na nepatrně živější odezvě na sešlápnutí plynu, motor ale především dostal mnohem přívětivější charakter a lineárnější výkonovou charakteristiku i v ostrém režimu. Zkrátka dřívější výbušnosti je o něco méně a auto se do vysokých rychlostí rozjíždí tak nějak nenápadněji. I nadále je k dispozici volič SI-Drive s možností volit mezi třemi jízdními režimy. Chování motoru v základním módu Inteligent je vyloženě otupělé, ve stále trochu nemastném neslaném naladění „Sport“ to také pořád není úplně ono. Pokud chcete jet opravdu rychle, může se vás týkat jen a pouze heslo „Sport-sharp“. Reakce na plyn se blíží bezprostřednosti a kdo se moc dlouho rozkoukává, nestihne ani včas přeladit z jedna na dvě, aniž by ho přes prsty neklepl omezovač. Spotřeba je u STi podružnou veličinou a dle očekávání lze dosáhnout velkého rozptylu v naměřených hodnotách. Zatímco v economy extrému režimu Inteligent jsem se krátce vměstnal i pod deset litrů, pořádná „palba“ se nezříká třicítky.
(+) zvuk a charakter motoru
(+) rozumná spotřeba při rozumné jízdě
(-) výkon není zadarmo
(-) nerozumná spotřeba při nerozumné jízdě
Přes veškeré inovace zůstalo ostré subaru stále tím správně mechanickým organismem, se kterým se pozvolna sžijete a za pár tisíc kilometrů už nebudete chtít nikdy jinak. Novinka přináší některé inovace, které z velké části těží z práce inženýrů od Subaru Tecnica International. Hlavní zájem směřoval ke zvýšení tuhosti celého auta, což se projevuje zejména na podvozku. Vůz dostal pevnější nápravnice, tužší pouzdra ramen, silnější stabilizátory i tužší pružiny. Ztuhlo také řízení, což ale bohužel nesouvisí se zpětnou vazbou od předních kol, která je i nadále poněkud vágní. Vylepšena byla rovněž přesnost řazení, tak věřme, že i synchrony vydrží o něco déle než dřív. Kouzlo osobnosti STi spočívá mimo jiné v tom, že pro relativně hutný závodnický zážitek si s ním snadno dojede i méně zkušený řidič – zpotit se v tomhle autě je zatraceně snadné. Kdo chce ale jet opravdu rychle a vytěžit z WRX maximum, bude s ním mít hodně práce. Auto se v blízkosti svých nedozírných limitů stává poněkud hůře čitelné a snaha vést jej ideální stopou si vyžádá mnohem více zkušeností než u předvídatelnějšího auta s předním náhonem. Hrátky s ohněm připomíná práce s aktivním diferenciálem umožňujícím přesunovat porce točivého momentu mezi oběma nápravami. Charakteristickou nedotáčivost nejsnáze eliminujete, pokud na displeji svítí jedna nebo dvě čárky odspodu. Na suchém povrchu není vůbec snadné utrhnout WRX alespoň do náznaku driftu, protože i když se kola lehce odlepí, pod plynem rychle získávají půdu pod nohama a tlačí modrou bestii po zvolené linii jako buldozer – chce to jen nepolevit. Bezkonkurenčně se podvozek potýká s rozbitými cestami, kde není nutné výrazněji odstavovat nohu z plynu.
(+) vynikající trakce
(+) odolnost podvozku na horších cestách
(+) tuhost karoserie
(-) méně citlivé řízení
Nová generace ostré čtyřkolky pro starší a pokročilé zůstává stále tím důvěrně známým hrubiánem, který si získal srdce statisíců příznivců. Vedle dalšího posunu sportovní výkonnosti až kamsi k závodní mezím STi zcivilnělo do té míry, že se nemusíte bát ani delší dálniční výpravy nebo jízdy po městě. Dominantní dojem je spojený s celkově vyšší tuhostí auta a jeho jistějším ovládáním.