Citroen Saxo 1,1i
Recenzie užívateľov
Jiří Karásek (43) - Otrokovice
|
05.04.2007
ZKUŠENOSTI UŽIVATELE: Citroen Saxo 1,1i | foto: Jiří Karásek
Citroën Saxo je malý automobil určený zejména do městského provozu. Jaké jsou zkušenosti uživatele, který jej zakoupil jako nový, vlastnil přes šest let a najel s ním více než 180 tisíc kilometrů?
Saxo bylo mým prvním novým vozem. Za šest let jsem s ním najezdil 180 000 km převážně po městě a okreskách, takže zážitků a zkušeností jsem získal nepřeberně. Musím přiznat, že některé vlastnosti mohu navíc ocenit až nyní, když už pár měsíců jezdím stokoňovým fiatem. Dřív mi připadaly samozřejmé.
Vlastníte vůz značky Citroën? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!
Jak jsem k němu přišel? Když koncem minulého tisíciletí začala karosérie starého fiátku vykazovat stále větší vady a volat po pravidelnější údržbě, padlo rozhodnutí: nový vůz! Chtěl jsem zase něco malého do města (po dálnici téměř nejezdím), elegantní třídveřovou karoserii, příznivou spotřebu a hlavně za rozumnou cenu. Líbila se mi 206, v úvahu připadala ještě corsa, polo a punto. Obešel jsem však poctivě všechny prodejce a prohlédl si i áčko od mercedesu a korejský pride, abych měl výběr co největší. Jak odpadávali hlavní favorité (oč hezčí je 206 zvenčí, o to hůř jsem se v ní cítil, stará corsa se přestala vyrábět a nová ještě nebyla, litrové polo bylo jeden velký omyl a 1,4 v solidní výbavě stálo 350 000, s fiatem jsem si nepadl do oka) tak stoupaly šance malého saxa. Jednoduché autíčko, živý motor 1,1, elegantní vzhled a příjemná cena. Stříbrná metalíza, airbag, elektrická okna, dělené sedačky vzadu, poměrně velký kufr… za čtvrtmilión. Bylo rozhodnuto.
Jak vypadá? Celou dobu se mi jevilo jako elegantní, zvlášť začernění B-sloupků dá vyniknout oblým liniím.
Saxo je malé auto, takže nelze čekat žádné zázraky. Řekl bych, že Francouzi při jeho konstrukci předpokládali obsazenost dvěma lidmi. Těm nabídne vpředu dostatek místa a pohodlí i pro delší cesty než jen na chalupu a zpět. Ani několikahodinové cestování z dovolené mi nepřipadalo únavné. Díky nízko položené hraně bočních oken i tvarování výplně dveří se jeví navíc prostor vzdušný a zdá se větší než ve fabii. Za volantem se člověku mé velikosti a proporcí (172 cm) sedí pohodlně (dnes, kdy už mám téměř půl roku k dispozici výškově seřiditelné sedadlo i volant, to musím podrtrhnout), ovládací prvky jsou po ruce a logicky uspořádané. Jen páčka klaksonu na konci ovládání blinkrů je nelogická a téměř každé stlačení za jízdy znamenalo aktivaci pravých či levých blikačů. Po několika letech se navíc uvolnila koncovka, takže po zastavení následovalo její hledání pod sedačkou. Obě přední sedačky mají samozřejmě paměť, takže při jejich posouvání se vracejí do původní polohy, což je např. pro corolly téhož ročníku věc neznámá. Mechanismus posouvání však mohl být navržen robustnější, po několika letech se sedadlo lehce viklalo.
Snad díky jednoduché konstrukci se ani po letech provozu neozývaly z interiéru žádné pazvuky, vše drželo, jak mělo. Tapecírunk obstarávají jen plasty, což sice není nejestetičtější, usnadňuje to však údžbu (kdo pravidelně vozí krátkosrstého psa např. v astře, ví, o čem mluvím). Odkládacích přihrádek je dost, jen popelník by mohl být větší (zlatý favorit!).
Jak se cestuje vzadu nevím, nikdy jsem tam nejel a náš pes si nikdy nestěžoval. Pro člověka je tam však místa málo, manželka nemá ani 160 cm a jezdit tam nechtěla. Těží z toho však zavazadelník. 280 l je na tuto kategorii více než příjemných, fabie musí tiše závidět a ani daleko větší bravo nemá více. Zásluhu na tom má jistě i "skladná" zadní náprava odpružená torzní tyčí. Navíc při sklopení zadních sedadel (sedáky však nejsou napevno, při sklápění se rády vysouvají z "pantů") vznikne zcela rovná plocha, což je dnes jev téměř nevídaný. Rezerva je pod podlahou. Je-li to výhoda nebo ne, nemohu soudit, nikdy jsem její výměnu netestoval. Příjemná je i možnost bezprůvanového větrání zadními okny. Jejich těsnění s U-profilem je však vyřešeno neprakticky. Zmrzne-li v jeho žlábku voda, led okýnko občas "vypáčí" a do vozu lehce teče. Zadní okno má nejen stěrač, ale i ostřikovač, takže není problém jej udržovat v průhledném stavu ani při jízdě za jemného mžení nebo po dešti. Pod kapotou je díky malému motoru dost místa, takže výměna čehokoliv nepůsobí problémy. Přední podběhy však kola neoddělují zcela od motorového prostoru, tento se proto docela špiní.
Jak jezdí? Stručně řečeno překvapivě dobře. Auto je lehké (830 kg), takže 60 koníků s ním nemělo problémy ani při předjíždění ve vyšších rychlostech. Výrobcem udávanou maximálku jsem netestoval, malá váha se přece jen projevovala a bezpečně jsem se za volantem cítil tak do tachometrových 140ti. Motor je osmiventil a nechal si toho proto dost líbit. Nebyl problém jezdit po městě na pětku, tomu odpovídala i spotřeba. Při opravdu lehké noze 4, při normálním cestování lehce nad 5 (při pravidelném vyšlapávání spojky, ta však vydržela celých 180 000 km). Ani při dlouhých cestách po serpentinách hornatého Slovenska jsem nezaznamenal více než 5,5.
Že jde o vůz víceméně dvoumístný, se projevilo při jeho obsazení na maximální povolenou hmotnost. Nejenže hbitost byla ta tam a dynamika připomínala spíš pohyb mrože na suchu, ale výrazně se posunulo těžiště. Při rozjezdu se autíčko doslova trápilo, odlehčený předek nedobře brzdil a také jistota v zatáčkách vzala za své. Při jízdě ve dvou však bylo řízení saxa bezproblémové. Vůz sice nemá ABS ani posilovač řízení, ale člověk aspoň cítil, po čem jede, a díky lehkému předku nebylo ani parkování náhražkou hodin v posilovně.
Stopu v zatáčkách drželo dobře a ani jeho naklánění zdaleka nepřipomínalo pověsti, které o starších citroënech kolují. Až při opravdu razantní jízdě se projevila snadno korigovatelná lehká nedotáčivost, ale která předokolka se tak nechová, že. Klikaté okresky východomoravské vrchoviny saxu vyloženě seděly a jízda s meziplynem byla vždy příjemnou relaxací.
Během šesti let se ukázalo, že saxo je nesmírně spolehlivé. Karosérie je pozinkovaná (výrobce dává záruku 12 let), takže žádné vystříkávání ani nátěry spodku, nerezly ani drobné ťukance od cizích dveří. Kromě spotřebního materiálu (obložení, kotouče, rozvoďák, filtry, kuláče, výfuk, stěrače …) jsem měnil jedinou součástku, která vypověděla poslušnost - lanko na otevírání kapoty. Jinak vše fungovalo, jak mělo, i za dvacetistupňových mrazů nebyl problém nastartovat, topení bylo příjemně cítit již po 1 – 2 kilometrech, prostě pohoda.
Problémy? Výše zmiňované chybičky jsou skutečně jen prkotinami (snad abych jen nechválil). Jednoznačně největším problémem byl servis. Auto jsem kupoval nové, proto navštěvovalo převážně servisy s dvojitým šípem ve znaku. Za šest let jsem vystřídal čtyři. Největší perly? Když jsem auto uviděl opravené po havárii (autobus v kufru) měla metalíza na víku jiný odstín než C-sloupek. Navzdory pravidelnému dodržování servisních intervalů mi za jídzy odpadly pakny. Když jsem jel den po pravidelné prohlídce na STK, neprošel jsem kvůli zadním brzdám. Když jsem potřeboval vyměnit součástku za cca 100 Kč (zmiňované lanko od kapoty), musel jsem nejdřív jet (30 km tam, totéž zpět) zaplatit zálohu. Skoro jsem získal dojem, že v autorizovaných servisech dělají jen ti, kteří by se ve vlastní firmě neuživili.
Vše vyvrcholilo po další, tentokrát poměrně těžké havárii. Pojišťovák naznačil možnost totálky (80 000 Kč), servis přislíbil opravu. Výsledek však připomínal spíš práci kováře, maličkostmi jako prasklý výfuk se nikdo nezabýval. Cena přiměřená, necelých 60 000 Kč včetně servisní prohlídky, nového oleje a předních kotoučů s obložením.
Epilog? Po několika cestách s takto opraveným vozem padlo rozhodnutí o změně vozového parku. Pochroumané saxo jsem vyměnil za větší a hlavně nebourané bravo. Jaké bylo moje překvapení, když jsem "svůj" citroen (180 000 km, po totálce!) viděl na druhý den v nabídce bazaru jako "perfektní". Prodal se, i když asi ne za původně inzerovaných 100 000 Kč.
| Značka: | Citroen |
| Model: | Saxo |
| Typ: | 1,1i |
| Karoserie: | 3dv. hatchback |
| Obsah motoru: | 1124 |
| Palivo: | benzín |
| Rok výroby: | 2000 |
| Typ řazení: | manuální |
| Najeto km při koupi: | 7 |
| Najeto km nyní: | 183 000 |
| Koupen jako: | nový |
| Jak dlouho vůz využívám: | 6 let 3 měsíce |
| Průměrná spotřeba: | 4,8 |
| Poruchy: | ne |
| Předchozí vozidlo: | Fiat 127 |
Vlastníte vůz značky Citroën? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!
Jak jsem k němu přišel? Když koncem minulého tisíciletí začala karosérie starého fiátku vykazovat stále větší vady a volat po pravidelnější údržbě, padlo rozhodnutí: nový vůz! Chtěl jsem zase něco malého do města (po dálnici téměř nejezdím), elegantní třídveřovou karoserii, příznivou spotřebu a hlavně za rozumnou cenu. Líbila se mi 206, v úvahu připadala ještě corsa, polo a punto. Obešel jsem však poctivě všechny prodejce a prohlédl si i áčko od mercedesu a korejský pride, abych měl výběr co největší. Jak odpadávali hlavní favorité (oč hezčí je 206 zvenčí, o to hůř jsem se v ní cítil, stará corsa se přestala vyrábět a nová ještě nebyla, litrové polo bylo jeden velký omyl a 1,4 v solidní výbavě stálo 350 000, s fiatem jsem si nepadl do oka) tak stoupaly šance malého saxa. Jednoduché autíčko, živý motor 1,1, elegantní vzhled a příjemná cena. Stříbrná metalíza, airbag, elektrická okna, dělené sedačky vzadu, poměrně velký kufr… za čtvrtmilión. Bylo rozhodnuto.
Jak vypadá? Celou dobu se mi jevilo jako elegantní, zvlášť začernění B-sloupků dá vyniknout oblým liniím.
Saxo je malé auto, takže nelze čekat žádné zázraky. Řekl bych, že Francouzi při jeho konstrukci předpokládali obsazenost dvěma lidmi. Těm nabídne vpředu dostatek místa a pohodlí i pro delší cesty než jen na chalupu a zpět. Ani několikahodinové cestování z dovolené mi nepřipadalo únavné. Díky nízko položené hraně bočních oken i tvarování výplně dveří se jeví navíc prostor vzdušný a zdá se větší než ve fabii. Za volantem se člověku mé velikosti a proporcí (172 cm) sedí pohodlně (dnes, kdy už mám téměř půl roku k dispozici výškově seřiditelné sedadlo i volant, to musím podrtrhnout), ovládací prvky jsou po ruce a logicky uspořádané. Jen páčka klaksonu na konci ovládání blinkrů je nelogická a téměř každé stlačení za jízdy znamenalo aktivaci pravých či levých blikačů. Po několika letech se navíc uvolnila koncovka, takže po zastavení následovalo její hledání pod sedačkou. Obě přední sedačky mají samozřejmě paměť, takže při jejich posouvání se vracejí do původní polohy, což je např. pro corolly téhož ročníku věc neznámá. Mechanismus posouvání však mohl být navržen robustnější, po několika letech se sedadlo lehce viklalo.
Snad díky jednoduché konstrukci se ani po letech provozu neozývaly z interiéru žádné pazvuky, vše drželo, jak mělo. Tapecírunk obstarávají jen plasty, což sice není nejestetičtější, usnadňuje to však údžbu (kdo pravidelně vozí krátkosrstého psa např. v astře, ví, o čem mluvím). Odkládacích přihrádek je dost, jen popelník by mohl být větší (zlatý favorit!).
Jak se cestuje vzadu nevím, nikdy jsem tam nejel a náš pes si nikdy nestěžoval. Pro člověka je tam však místa málo, manželka nemá ani 160 cm a jezdit tam nechtěla. Těží z toho však zavazadelník. 280 l je na tuto kategorii více než příjemných, fabie musí tiše závidět a ani daleko větší bravo nemá více. Zásluhu na tom má jistě i "skladná" zadní náprava odpružená torzní tyčí. Navíc při sklopení zadních sedadel (sedáky však nejsou napevno, při sklápění se rády vysouvají z "pantů") vznikne zcela rovná plocha, což je dnes jev téměř nevídaný. Rezerva je pod podlahou. Je-li to výhoda nebo ne, nemohu soudit, nikdy jsem její výměnu netestoval. Příjemná je i možnost bezprůvanového větrání zadními okny. Jejich těsnění s U-profilem je však vyřešeno neprakticky. Zmrzne-li v jeho žlábku voda, led okýnko občas "vypáčí" a do vozu lehce teče. Zadní okno má nejen stěrač, ale i ostřikovač, takže není problém jej udržovat v průhledném stavu ani při jízdě za jemného mžení nebo po dešti. Pod kapotou je díky malému motoru dost místa, takže výměna čehokoliv nepůsobí problémy. Přední podběhy však kola neoddělují zcela od motorového prostoru, tento se proto docela špiní.
Jak jezdí? Stručně řečeno překvapivě dobře. Auto je lehké (830 kg), takže 60 koníků s ním nemělo problémy ani při předjíždění ve vyšších rychlostech. Výrobcem udávanou maximálku jsem netestoval, malá váha se přece jen projevovala a bezpečně jsem se za volantem cítil tak do tachometrových 140ti. Motor je osmiventil a nechal si toho proto dost líbit. Nebyl problém jezdit po městě na pětku, tomu odpovídala i spotřeba. Při opravdu lehké noze 4, při normálním cestování lehce nad 5 (při pravidelném vyšlapávání spojky, ta však vydržela celých 180 000 km). Ani při dlouhých cestách po serpentinách hornatého Slovenska jsem nezaznamenal více než 5,5.
Že jde o vůz víceméně dvoumístný, se projevilo při jeho obsazení na maximální povolenou hmotnost. Nejenže hbitost byla ta tam a dynamika připomínala spíš pohyb mrože na suchu, ale výrazně se posunulo těžiště. Při rozjezdu se autíčko doslova trápilo, odlehčený předek nedobře brzdil a také jistota v zatáčkách vzala za své. Při jízdě ve dvou však bylo řízení saxa bezproblémové. Vůz sice nemá ABS ani posilovač řízení, ale člověk aspoň cítil, po čem jede, a díky lehkému předku nebylo ani parkování náhražkou hodin v posilovně.
Stopu v zatáčkách drželo dobře a ani jeho naklánění zdaleka nepřipomínalo pověsti, které o starších citroënech kolují. Až při opravdu razantní jízdě se projevila snadno korigovatelná lehká nedotáčivost, ale která předokolka se tak nechová, že. Klikaté okresky východomoravské vrchoviny saxu vyloženě seděly a jízda s meziplynem byla vždy příjemnou relaxací.
Během šesti let se ukázalo, že saxo je nesmírně spolehlivé. Karosérie je pozinkovaná (výrobce dává záruku 12 let), takže žádné vystříkávání ani nátěry spodku, nerezly ani drobné ťukance od cizích dveří. Kromě spotřebního materiálu (obložení, kotouče, rozvoďák, filtry, kuláče, výfuk, stěrače …) jsem měnil jedinou součástku, která vypověděla poslušnost - lanko na otevírání kapoty. Jinak vše fungovalo, jak mělo, i za dvacetistupňových mrazů nebyl problém nastartovat, topení bylo příjemně cítit již po 1 – 2 kilometrech, prostě pohoda.
Problémy? Výše zmiňované chybičky jsou skutečně jen prkotinami (snad abych jen nechválil). Jednoznačně největším problémem byl servis. Auto jsem kupoval nové, proto navštěvovalo převážně servisy s dvojitým šípem ve znaku. Za šest let jsem vystřídal čtyři. Největší perly? Když jsem auto uviděl opravené po havárii (autobus v kufru) měla metalíza na víku jiný odstín než C-sloupek. Navzdory pravidelnému dodržování servisních intervalů mi za jídzy odpadly pakny. Když jsem jel den po pravidelné prohlídce na STK, neprošel jsem kvůli zadním brzdám. Když jsem potřeboval vyměnit součástku za cca 100 Kč (zmiňované lanko od kapoty), musel jsem nejdřív jet (30 km tam, totéž zpět) zaplatit zálohu. Skoro jsem získal dojem, že v autorizovaných servisech dělají jen ti, kteří by se ve vlastní firmě neuživili.
Vše vyvrcholilo po další, tentokrát poměrně těžké havárii. Pojišťovák naznačil možnost totálky (80 000 Kč), servis přislíbil opravu. Výsledek však připomínal spíš práci kováře, maličkostmi jako prasklý výfuk se nikdo nezabýval. Cena přiměřená, necelých 60 000 Kč včetně servisní prohlídky, nového oleje a předních kotoučů s obložením.
Epilog? Po několika cestách s takto opraveným vozem padlo rozhodnutí o změně vozového parku. Pochroumané saxo jsem vyměnil za větší a hlavně nebourané bravo. Jaké bylo moje překvapení, když jsem "svůj" citroen (180 000 km, po totálce!) viděl na druhý den v nabídce bazaru jako "perfektní". Prodal se, i když asi ne za původně inzerovaných 100 000 Kč.
| Klady | Zápory |
| Vzhled | Servis u autorizovaných zástupců |
| Spotřeba | |
| Praktičnost | |
| Spolehlivost | 1 |
| Provozní náklady | 1 |
| Cena náhradních dílů | 2 |
| Dostupnost náhradních dílů | 2 |
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano
Hodnotenie
Brzdy
2
Design
1
Dílenské zpracování
2
Dynamika motoru
1
Jízdní komfort
2
Ovladatelnost
2
Prostornost
2
Pružnost motoru
1
Řazení
2
Řízení
2
Sedadla
2
Spotřeba
1
Výhled z vozu
1
Celkové hodnocení - průměr:
1.62
* Hodnotenie podľa známky od 1 do 5 ako v škole, kde 5 je najhorší výsledok a 1 je najlepší výsledok
Hodnotenie článku
5.0 z 5 (100%)
Hodnocené: 1x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
Šakal, 07.04.2007 20:12
Spousta lidí tady píše nesmysly. Mám dojem, že si někde něco přečetli a teď s tím vyrukovali a po..... se. Pokud pojedu se svým vozem 2.0i 16V po rovince a mírně z kopce, tak pojedu kolem 2000rpm (klidně i 17000 a bude to max. optimální, jak pro motor, tak pro spotřebu. Nesmí být slyšet cvakat vnetily a motor musí mít kultivovaný zvuk. Jakmile se začne chvět a začne cvakat, tak už je podtočený, ale takhle nikdo nejezdí. Naopak pokud pojedu do mírného kopečka, tak pojedu kolem 2500rpm a bude to optimální. Zásada platí: poslouchat motor, sledovat vibrace a pokud je pal. PC, tak je to ideální. Teda popkud není z koncernu VW, který fixluje až o 0,8L/100km. Na závěr: Saxo neznám, ale doma máme P106, 1,2 r.v. 96 a horší sráč jsem dlouho neviděl. Manželce se líbil a já blbec jsem podlehl. Auto je věčně v servisu, diagnostika, výměna svíček, čidel a pořád je někde nějaký problém. (při rozjezdu se dusí) Volant má zemědělské vůle, na tak malé auto jde velmi ztuha a svezení v něm je spíše utrpení, než zážitek. Když jsem chtěl koupit něco menšího od japonců,(civic,323,micra atd.) tak se jí nelíbil vzhled a teď trpíme oba. Já scháním na ten sráč kupce a moje paní chodí často pěšky, protože auto je po servisech. Když jsem se ptal, jestli je to normální, tak mi bylo řečeno, že celkem jo. metud, 07.04.2007 20:41
Pane Karásek,mě se Brava také líbí i když mám Bravo.Mám už pátého Fiata ale ten motor v tomhle mě nějak nenadchnul.Aby to jelo tak se musí točit,jezdím víceméně 10 km do práce a zpátky a tou spotřebou jsem zklamaný.Ale jinak jste můj příznivce,na Fiat nedám dopustit.Asi jsem se ještě nenaučil jezdit s 16V motorem. anonym, 08.04.2007 13:20
info pro všechny kteří se ptali na jméno zmíněného autobazaru ... pořádně si přečtěte příspěvek z 6.4. 2:20 ... tam je zmíněn Lojzek, 08.04.2007 16:00
Bohužel francouzská vozidla stojí za prd a co se týče elektroniky, tak to platí dvojnásob. Možná bych šel do dieselu, ale musel bych se hodně rozmýšlet. TDI je sice zastaralé, ale je to držák. V dnešní době dělá kvalitnější auta už i Fiat. nepĹ™ihlášen, 05.10.2011 15:57
Good points all aornud. Truly appreciated.
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů
žena za volantem
Jawa 300 CL je skvělé retro s moderní funkčností. To pravé pro pohodové výlety
naša téma
Výroba jediného skútru ČZ skončila náhle před 60 lety. Existoval i jako NZeta
naša téma
V dubnu Češi vzali ojeté Škodovky útokem, nejvíc šel na dračku Rapid
naša téma
Unikátní VW Golf a jiné youngtimery. Zajímavé „mazlíky“ najdete i mezi ojetinami
poradňa
Ford Puma: koupit čtyřletý kus s litrovým tříválcem?
naša téma
Škoda Octavia 2019 versus 2024: většina rozdílů je zvenčí neviditelných