Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Ford Mustang 5.0 GT Convertible Premium (2014): Jízdní dojmy

Nové modely
Michal Borský | 14.10.2013
dalších 11 fotek
Nestává se moc často, aby oficiální importér značky Ford pozval novináře na českou prezentaci vozu, který se u nás oficiálně nikdy neprodával. Vzhledem k tomu, že by se na této neblahé skutečnosti mohlo v budoucnu přeci jen něco změnit, se ale jedna taková příležitost naskytla a my byli u toho.

Abychom se s Mustangem snad na okreskách náhodou nenudili (a nezabili), uspořádal Ford akci přímo na letištním polygonu ve Dlouhé Lhotě u Příbrami a nádavkem na „zaškolení“ novinářských neumětelů přizval i „světového“ borce Martina Prokopa. Zkušební kolečko s mistrem volantu tentokrát opravdu mělo něco do sebe, neboť třeba jízdu bokem ve stopadesátikilometrové rychlosti člověk přeci jen nezažije každý den. Sám Mistr tvrdil, že s vozem dnes dovádí poprvé, jenže kdo umí, ten umí…

Americký klasik dorazil v neortodoxním, leč velmi vydařeném zelenkavém nátěru, a především s bujným stádem atmosférických koní pod kapotou. Pětilitrový osmiválec, 430 koní, 530 newtonmetrů… Wow, chtělo by se říci. Ba co víc, poněkud neamericky jsme si mohli zašaltovat se šestirychlostním manuálem. Takže připraveni? Když už pro nic jiného, Ford Mustang musí být nutně veleben pro jeho nádherně charismatický mechanický baryton, který má svůj původ v motorovém prostoru a ne někde vzadu ve výfukovém potrubí, natož v nějakých reproduktorech. Sázím za jedna a masa více jak 1 800 kg važícího amerického plnokrevníka se s mohutným škubnutím vydává vpřed. Kola krátce hvízdnou, ztuha jdoucí spojka zabírá docela jemně. Řazení není ani náhodou tak přesné jako v běžných evropských fordech a kvalty se mi jeví i docela dlouhé, pětilitru tam někde vpředu je to ale srdečně jedno. Mustang je především… velký - to je asi to nejsprávnější slovo. Uvnitř si přijdete jak v pravém křižníku se vším prostorem a pohodlím (vpředu), které k tomu patří, a také s neodbytným pocitem, že nebude jednoduché tohle všechno poskládat do zatáčky.

První metry dávají mojí unifikované terorii „amerického dálníku“ víceméně za pravdu. Mustang dokáže jen jaksi mimochodem drtivě (za 4,8 s) zrychlit na stovku a dále sebejistě zrychlovat až do velmi nezákonných čísel. Jakmile se ale přiřítíte do zákruty, musíte počítat s tím, že jí dokážete projet mnoha extravagantními způsoby, rozhodně však ne moc čistě – bavíme se samozřejmě o tempu hodném sporťáku. Hnaná zadní osa je pod plynem silně náchylná k driftu a pokud jste trpěliví a usilovným mačkáním tlačítka vyšachujete stabilizaci, děj se s Vámi na úzké okresce vůle boží. Předku se moc zatáčet nechce, jakmile ale chytí „šmíra“ neposedná záď, musí Vaše ruce vyhlásit stupeň nejvyšší pohotovosti. Na letišti to samozřejmě bylo něco jiného, a tak jsme si chtě (a po hříchu jednou) i nechtě užívali množství piruet v oblacích bílého dýmu. Práce s plynem je v zatáčkách na limitu zcela zásadním faktorem, který do značné míry ovlivňuje trajektorii i úspěšnost dokončení oblouku v požadovaném směru, jeho nenadálé opuštění či setrvání uvnitř. Velká Fordka je nicméně docela čitelný stroj.

Pokud do Mustangu přesednete z nějakého soudobého „hot-hatche“, budete si chvíli zvykat, že jakékoliv jízdní manévry zde trvají o něco déle a vypadají často docela hrůzostrašně. Mluvím třeba o řízení monstrózním kormidelním kolem, které je jistě fajn na cruisování po Highway 66, ale sportovních genů nepobralo ani za mák. Také brzdy mají s mastodontem v plné zátěži hodně práce a mocně zakleknuvší americký ikonostas se v takových momentech ještě vždy laškovně rozechvěje a zavlní. Houpání je vůbec jeho oblíbenou disciplínou, což v příčném směru bez požádání předvede i v zatáčce.

To, co dělá Mustanga legendou, je ale především jeho (v dobrém smyslu slova) buranské charisma. Hrouda svalů soustředěná v okolí klasického velkého V-motoru se člověku zažere pod kůži, ať se mu zvenku líbí, nebo ne. Se silným řvoucím motorem musí být nevyhnutelně zábava a když to takhle napálíte bez střechy prázdnou podzimní alejí, není moc vřelejších motoristických pocitů. Zapomenout samozřejmě nelze na nemalé provozní náklady, na druhou stranu pořizovací cena necelých 900.000 Kč (přibližný přepočet z amerických dolarů) je srovnatelná s velkým množstvím nezáživných tuctovek ze střední třídy. Život je holt otázkou priorit.
Hodnotenie článku
5.0 z 5 (100%)
Hodnocené: 4x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
u článku nie je zatiaľ žiadna diskusia
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů