Zahřívání motoru v zimě rozděluje řidiče. Moderní auta už volnoběh nepotřebují

Zahříváte v zimě motor svého auta před jízdou? Dříve bylo u starších vozů běžné nechat auto stát nastartované na volnoběh a počkat několik minut, až se motor začne zahřívat. V dnešní době u moderních vozů se to už nedoporučuje. Dlouhé stání na volnoběh může být za určitých podmínek pro motor dokonce neprospěšné. Pro mnohé řidiče je to dodnes rituál. V zimě nastartují auto a než z něj smetou sníh a oškrábou námrazu, nechají motor běžet na volnoběh. Mezi tím se vyhřeje interiér vozu, což může vést k falešnému přesvědčení, že je zahřátý i motor. Ale tak to není. Zahřáté nejsou ani další součásti vozu, třeba převodovka.

„Nesnažte se zahřívat motor během na prázdno při stání vozidla. Pomalou jízdou se motor a posléze i automobil zahřejí rychleji,“ radí BESIP. Při zahřívání motoru na volnoběh vzniká jen velmi málo tepla, protože motor není zatížen. Zahřívání navíc trvá dlouho a dlouhý volnoběh v zimě škodí katalyzátoru a filtru pevných částic. Dochází také k nedokonalému spalování paliva.

/VIDEO/ Podívejte se , jaké jsou hlavní příčiny přehřívání motoru:

Současné motory s elektronicky řízeným vstřikováním si již samy regulují bohatost směsi podle okolních podmínek. Díky tomu fungují i v hlubokém mrazu prakticky stejně jako za běžných teplot, aniž by vyžadovaly zásah řidiče.

Olej je při zimních teplotách hustší a jeho mazací schopnosti se výrazně snižují. Velký posun však přinesly dnešní motorové oleje. I maziva s vyšším zimním označením si uchovávají dostatečnou tekutost i kolem -20 °C.

Olej se tak hned během prvních okamžiků rozběhnutého motoru dostane všude tam, kde je potřeba, a spolehlivě maže. Proto je lepší s autem vyrazit, než dlouho stát. Nechat vůz stát a zahřívat se na volnoběh motoru nijak nepomáhá. Naopak.

Úplně studený motor výrazně obohacuje palivovou směs, která může poškodit katalyzátor a u některých motorů i proniknout do olejové náplně. Motorový olej navíc trpí kvůli kondenzované vlhkosti, takže je zejména v zimě nezbytné občas dopřát motoru delší jízdu, při níž se voda i případné zbytky benzínu odpaří.

Při stání na volnoběh trvá dosažení provozní teploty zbytečně dlouho, takže se nepříznivé jevy zbytečně prodlužují. Mnohem lepší je proto motor ohřívat klidnou jízdou. V prvních minutách je však vhodné jezdit s citem a motor nepřetáčet a nepožadovat plný výkon. Cílem je rychlejší, ale stále rovnoměrné prohřátí bez vzniku nežádoucích vůlí, které motor rychleji opotřebovávají.

Při jízdě se zahřívá nejen olej, ale také chladicí kapalina. Je také dobré mít na paměti, že teplý vzduch z topení nebo ohřátá chladicí kapalina ještě neznamenají, že je motor skutečně v provozní teplotě. Za plně zahřátý lze motor považovat až tehdy, když se ohřeje olej na minimálně okolo 80 °C.

Až při této teplotě má olej optimální mazací vlastnosti a motor může bez omezení podávat plný výkon. Většina vozů sice ukazatel teploty oleje nemá, obecně ale platí, že olej se ohřívá pomaleji než voda a k jeho prohřátí je potřeba aspoň deset minut klidné jízdy. Nebo také se doporučuje prvních deset kilometrů jízdy.

Pokud se stane, že motor zůstává studený i během delší jízdy a teplota vody se nezvedá, často se to projeví i slabým nebo žádným topením. Neohřívá-li se chladicí kapalina ani po delší době, bývá nejčastější příčinou zaseknutý termostat.

U moderních vznětových motorů to může znamenat vážný problém, protože bez dosažení provozní teploty se nespustí regenerace filtru pevných částic. Ignorování této závady tak může snadno vést k nákladné opravě. Takže se vyplatí cesta do servisu.