Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Údaje automobilek o spotřebě se vzdalují realitě

Naša téma
Karel Směšný | 29.05.2013
foto: autor
Už se považuje za samozřejmé, že reálná spotřeba auta je vyšší, než kolik udává výrobce. Rozdíly se ale podle nové studie stále zvyšují.

Podle údajů organizace ICCT (Mezinárodní rada pro ekologickou dopravu) se udávaná a reálná spotřeba v roce 2011 lišily o celou čtvrtinu. O deset let dříve se většina velkých automobilek vešla do desetiprocentního rozdílu.

Tlak na automobilky je obrovský. K co nejnižším hodnotám je tlačí legislativa i zákazníci. V řadě evropských zemích jsou s nižší spotřebou, a tedy i nižšími emisemi oxidu uhličitého, spojeny nižší daně.

Rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou spotřebou podle studie stojí motoristy v průměru 300 eur (zhruba 7.800 korun) ročně. Studie se ale nezabývá tím, zda zákazníci naopak neušetří na daních, například v Nizozemsku dokáže spotřeba nižší o desetinu litru snížit daň z vozu o stovky eur.

U všech jedenácti zkoumaných automobilek se rozdíly mezi "laboratoří" a realitou zvýšily. Například u Mercedesu se rozdíl zvýšil ze dvou na více než 25 procent.

Ve studii nejsou žádná data o automobilech značek Škoda ani Hyundai. První zmíněná ale používá motory Volkswagen. Tato automobilka byla v roce 2001 mezi zkoumanými tou, která měla největší rozdíly mezi realitou a laboratorními podmínkami, a to o více než deset procent. V roce 2011 už byl tento rozdíl zhruba dvacet procent, což ale stačí, aby se automobilka zařadila naopak mezi ty s nenejrealističtější uváděnou spotřebou na trhu.

Autoři studie rostoucí rozdíl vysvětlují třemi důvody. Prvním je rostoucí rozšíření technologií, které sice pomáhají v laboratorních podmínkách, v reálném provozu ale takový přínos nemají. Jde například o systém start - stop, který vypne motor při zastavení vozu.

Druhým důvodem je to, že automobilky více využívají možností, které nejsou zakázané. Přelepují se spáry na karosérii, před zastavením se vyřazují rychlosti nebo se přehušťují pneumatiky. Odpojují se také alternátory, aby se neplýtvalo palivem na dobíjení baterie.

Třetím a jediným důvodem na straně uživatelů aut je vyšší rozšíření klimatizací, a tedy i s tím spojená vyšší spotřeba aut. Výrobci spotřebu samozřejmě testují bez zapnuté klimatizace.

Zdroj: IHNED.CZ

Hodnotenie článku
4.0 z 5 (80%)
Hodnocené: 1x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
David V, 29.05.2013 13:56
Jak začít...největší problém vidím v hysterii kolem CO2, takže je potřeba v první řadě oklamat legislativu a zákazník se tímto veze s sebou. Druhou podstatnou věcí je, že měřený cyklus je bez vnějších odběrů, jako je denní svícení (1-2 dcl/100 km), klimatizace (0,4-2l/100 km - dle provozu a výkonu motoru) a pak nastává rozpor s realitou. Je možné, že rozdíly způsobuje i fakt, že dnes se auto bez klimatizace skoro nedá koupit, zatímco na přelomu století neměl klimu každý tenisák, a proto byly rozdíly menší. Navíc dost lidí neumí klimatizaci používat a mají kompresor zapnutý i v době, kdy to není nutné a okolní vzduch je dostatečně chladný na to, aby se teplota v interiéru dala regulovat (třeba letošní jaro).
Dále panuje obecné povědomí, že velikost spotřeby je svázána se zdvihovým objemem, ale moderní turbomotory krásně odhalují, že je spotřeba spojená s výkonem (koně prostě potřebují žrát).
Já pro odhad spotřeby používám základní etalony:

benzínový motor: 1000 kg, 100 kW, 2,0 ltr, 4-válec --- 7,5-8 ltr/100 km
naftový motor: 1000 kg, 100 kW 2,0 ltr 4-válec --- 6-6,5ltr/100 km

A pak citem měním podle navýšení hmotnosti, výkonu, obsahu, počtu válců atp. Možná by se to dalo dát i do vzorce, kam by se parametry dosadily a vyšla by přibližná spotřeba, třeba jako pro orientační zrychlení používám poměr hmotnost/ výkon v koních
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů