Test Jaecoo 7: Na první pohled nadchne, při užívání však objevíte kupu chyb

Čínských SUV už po našich silnicích jezdí docela dost. Kupodivu nejde jen o elektromobily, řada z nich má pod kapotou také spalovací motor. Obvykle je to benzinový čtyřválec s menším objemem. Vyskytují se mezi nimi i verze s pohonem 4x4, také hybridy a plug-in hybridy. Jaecoo 7, která je předmětem této recenze, je zástupcem posledně jmenovaného pohonu. Ze záplavy modelů čínských značek, které se v posledních desítkách měsíců objevily na českém trhu s novými osobními auty, se do statistik do provozu zaregistrovaných kusů významněji zapisuje jeden jediný. Tím je Jaecoo 7. Za první třetinu letošního roku mu ve statistice Svazu dovozců automobilů náleží členství v první dvacítce ze všech více než čtyř set u nás nabízených typů osobních aut.

Čtyři a půl metru dlouhé SUV, které vyrábí továrna náležející do koncernu Chery, upoutá na první pohled svým výrazným designem. Maska chladiče je skutečně obří, ale nevyvolává takové kontroverze jako některé jiné. Celkové tvary do značné míry připomínají vozy automobilky Land Rover, což není překvapivé, neboť v designovém oddělení působí dřívější zaměstnanec této britské značky.

Vzhled exteriéru, interiéru, i řadu detailů odhalují snímky v naší komentované fotogalerii

Jaecoo i uvnitř působí na první pohled poměrně hodnotně. Při bližším ohledání však použitá koženka na palubní desce, obložení dveří i na sedačkách nevypadá tak kvalitně a příjemně jako v některých konkurenčních autech.

Koncept ovládání je ve stylu Tesly. Tedy tu najdete naprosto minimální množství fyzických ovládacích prvků. Vlevo od volantu jsou přepínače světel, na centrální konzole například přepínač jízdních módů a volba pohonu (elektrický či hybridní).

Já jsem totiž během týdenním redakčního testu prověřoval plug-in hybridní verzi tohoto vozu. Kromě ní se prodává benzinová varianta i s pohonem všech kol.

Videotest vozu Jaecoo 7, který se ale týká verze s pouze spalovacím motorem, si můžete pustit zde:

Tento plug-in hybrid disponuje benzinovou čtyřválcovou patnáctistovkou, která spolupracuje s elektromotorem. Dohromady nabídnou k využití téměř 280 koňských sil, což je na přesně čtyři a půl metru dlouhý vůz rozhodně dostatek výkonu.

Vysokonapěťová baterie má kapacitu 18,3 kWh a na energii z ní lze ujet 91 kilometrů. V praxi to bude cca 80. Problém je trošku s jejím nabíjením. Lze to sice i stejnosměrným proudem (výkonem 45 kW), ale to bude kvůli pár desítkám elektrickým kilometrů dělat málokdo. Wallbox nemá smysl si domů pořizovat, protože se v redakci po připojení k tomuto zařízení s výkonem 11 kW vůz dobíjel jen výkonem 3,7 kW. Takže to trvá více než pět hodin. Vlastně už je pak lepší spolehnout se na klasickou zásuvku s 230 Volty.

Ale zpět k ovládání. Na loketní opěrce, ani nikde jinde, není možnost fyzického nastavování sklonu zrcátek. Nejdříve musíte do menu centrálního displeje a pak využít tlačítka na volantu. Nepraktické a otravné. Stejně tak je složité (opět na displeji) vypínání nežádoucích asistenčních systémů.

Ze všeho nejvíce mě však při jízdách otravovala laxní převodovka. Než se totiž podaří po zatlačení na páčku volantu změnit režim Drive (dopředu) na R (Reverse) uplyne několik sekund. Pokud potřebujete zaparkovat podélně na rušné silnici, dočkáte se pravděpodobně pár zatroubení od kolemjedoucích řidičů.



Prostor v kabině je v pořádku, což platí také o zadních sedačkách. Kufr je na poměry rodinných SUV poměrně malý. Kapacita 424 litrů odpovídá spíše hatchbackům. Pod dnem jsou přihrádky na výbavu, po stranách zavazadelníku jsem našel výklopné háčky. Jinak jsem moc vychytávek nenašel. Několikrát jsem se také (se svojí výškou 186 centimetrů) udeřil o hranu elektricky otevíratelného víka pátých dveří. A to bylo nastavené do nejvýše možné úrovně. Chybí možnost sklápět zadní opěradla v poměru 40:20:40, případně otvor pro prostrčení delších předmětů.

Interiér kolem předních sedaček je naopak poměrně promyšlený a uživatelsky vstřícný. Příjemná je je dvouúrovňová centrální konzola, dále vývod klimatizace k přihrádce pro mobilní telefonu. Ten se pak při indukčním nabíjení nepřehřívá.

Obří a na výšku orientovaná obrazovka multimediálního systému, ale na dotyk nereaguje tak promptně, jak bych na výrobek elektronické velmoci očekával. Také rádio, byť reproduktory na sobě měly loga prestižní japonské značky, hrálo spíše podprůměrně. Navíc mě mátlo, protože ač moderátor hlásil, že poslouchám Impuls, na displeji se skvěl nápis Radiožurnál.

Nejsilnější stránkou tohoto vozu je dojezd na plnou nádrž. Ta je (na poměry těchto vozů) poměrně velká – lze do ní načerpat 60 litrů. V kombinovaném režimu by podle výrobce mělo být možné bez tankovací zastávky ujet 1200 kilometrů. Já jsem ujel necelou tisícovku a to jsem měl dvakrát k dispozici prakticky plnou baterii.

Jezdil jsem v takzvaném inteligentním režimu, při kterém si auto samo rozhoduje, kdy jede na elektřinu, kdy kombinuje výkony obou agregátů a kdy dokonce spalováním ropného paliva dobíjí baterii. I při tomto posledně zmiňovaném režimu neruší posádku do vyšších otáčkách vytáčeného spalováku. Odhlučnění je na dobré úrovni.

Přesto jsem se ne vždy jsem na silnicích v tomto autě cítil příjemně. Podvozek se občas, zejména na rozbitějších vozovkách chová trošku nepředvídatelně. Jednak se v zatáčkách dost naklání a jednak ho nerovnosti rozkolísají téměř na všechny strany.

Proto po pár pokusech o rychlejší tempo této snahy zanecháte. Holt se nadšení řidiči budou muset smířit s tím, že zábava se zde nekoná.

• Karosérie: Pětimístné pětidveřové SUV
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,6/ 147koní –8 litrů, plug-in hybrid 280 koní – 2,4 litru
• Převodovky: automatická
• Elektrický dojezd: 91 kilometrů
• Vnější rozměry: 4500x 1865x1670 mm
• Rozvor: 2672 mm
• Zavazadlový prostor: 424/1349 l
• Max. rychlost 180 km/hod
• Ceny: od 759 000 Kč