Cyklomuzeum ukazuje světové technické unikáty, filmové hvězdy i klukovské sny

V malebné barokní sýpce nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází jedinečné Cyklomuzeum, které láká návštěvníky na unikátní sbírku historických kol. Mezi exponáty najdete nejen slavná kola z filmů, ale i technické rarity a repliky, které potěší každého milovníka cyklistiky. Areál svatého Josefa v Žirči je místem, kde se barokní historie potkává s moderní pomocí. V sousedství unikátního centra pro nemocné s roztroušenou sklerózou tu pod klenbami bývalé sýpky bije srdce Cyklomuzea.

Mezi stovkami exponátů najdete stroje, které psaly dějiny techniky, i ty, které zářily na stříbrném plátně. Od repliky historické dresiny Karla von Draise, tedy onoho pověstného kostitřasu, až po unikáty, které jinde na světě neuvidíte. Své místo tu brzy nalezne i létající kolo Jana Tleskače.

Vášeň Jiřího Uhlíře k jedné z nejcennějších sbírek bicyklů přitom začala u úplně jiných strojů.

„Nevznikla původně pro kola, ani pro ženský, ale pro motorismus. Když mi bylo patnáct, seděli jsme se čtyřmi kamarády, dívali se na projíždějící vozy při závodu Praha–Bratislava–Praha a jeden z nich prohodil, že holič v Potěhách má zajímavé italské motokolo Cucciolo,“ vzpomíná majitel sbírky.

Tehdejší patnáctiletý kluk na nic nečekal. „Nelenil jsem a hned jsem šel k tomu holičovi se dát ostříhat. Ten mi sice řekl, že nic nemá, ale nakonec jsem ten prskolet přece jen získal,“ usmívá se Uhlíř.



Jeho zájem o historii dopravy se však rychle rozrůstal. Postupně vyměnil další motorky i stará „čadikola“ a v osmnácti už řídil slavnou aerovku „cililink“. Jenže pak v roce 1981 získal nekompletní vysoké kolo značky Kohout z druhé poloviny devatenáctého století. A tehdy přišlo zásadní prozření.

„Uvědomil jsem si, že to bylo daleko před motorismem a že před nástupem spalovacích motorů na dvou i čtyřech kolech byla pouze železnice a lodě, ani letadla nebyly, ale byly kola. Tím vznikla myšlenka dát dohromady historii kol,“ vysvětluje, proč nakonec vyměnil hluk motorů za tichou eleganci řetězů.

Skutečným klenotem jeho sbírky je první kolo Michaux z roku 1865. „Tady už mluvíme o kole, jak jej vnímáme dnes. Je to origánál jednoho z deseti dochovaných nejstarších kol na světě,“ zdůrazňuje sběratel.

Jen kousek od něj stojí anglický tricykl „Imperial Club“ z roku 1885, u kterého se začala psát historie anglických cyklistických klubů. A to jen díky jedné fotografii. „Na podobném stroji se nechala zvěčnit tehdejší královna Viktorie. A ta fotka měla takový úspěch, že dala vzniku prvního cyklistického klubu v Anglii," dává historický exkurz Uhlíř.

U precizního strojírenství zůstáváme i u dalšího světového unikátu značky Opel. Asi málokdo ví, že než svět poznal automobily s bleskem ve znaku, měl Adam Opel ve svém portfoliu šicí stoje a právě také jízdní kola.  V Žirči je k vidění velmi vzácné vysoké závodní kolo z roku 1888.

„Je doloženo, že jich vyrobil asi deset a tohle je zřejmě jediný dochovaný kus na světě,“ dodává majitel s tím, že na těchto strojích bez brzd kdysi závodilo všech pět bratrů Opelových.

Hned vedle najdete silnou českou stopu – dámské kolo značky Laurin & Klement s nejnižším známým výrobním číslem. Pýchou sbírky jsou i kola z obuvnického impéria Baťa.

Žirečská kola mají za sebou i bohatou kariéru u filmu. Za posledních 35 let si zahrála v desítkách snímků. „Asi nejznámější byly Vratné lahve od Svěráka, ale dělala se tu i zahraniční produkce, jako seriál Úsvit zla. Tam na mém kole jezdil seriálový Adolf Hitler,“ vypočítává sběratel.

Velkou pýchou je ale bicykl, který patřil operní divě Emě Destinnové. „Je to její původní kolo a je na něm vidět ta dobová elegance,“ říká Uhlíř.

VIDEO / Zdeněk Svěrák na kole ve filmu Vratné lahve

Zkrátka nepřijdou ani milovníci Foglarovek. A to díky kolu Jana Tleskače. „Postavili jsme ho s jedním kamarádem leteckým modelářem během covidu. Ale letět jsem na něm nikdy nezkoušel, nechtěl jsem dopadnout jako Tleskač,“ směje se Uhlíř a dodává, že kolo, jehož plánek ukrýval ježek v kleci, se již brzy stane také součástí žirečské expozice.

Expozice má však daleko větší záběr. Uvidíte tu například unikátní kryté kolo z Německa nebo velmi cennou sbírku kol pro handicapované s ručním pohonem. Celou atmosféru pak dokresluje stylový krámek s potřebami pro cyklisty.

„Celá sbírka je mým celoživotním pactěním, ale jak mi naskakují křížky na hrb už přemýšlím, co s ní dál. Nemám nástupce a tak kdyby měl někdo zájem sbírku převzít, bez toho, aby ji rozprodal, ale dál udržoval historii při živote, rád mu ji předám,“ dodává Uhlíř.

Podle ředitelky žirečského areálu Hedviky Křízkové, která má nejraději kolo Emy Destinnové, má nejen muzeum, ale i celý areál  své specifické kouzlo, které by ocenil i barokní vizionář hrabě Špork. „Já si myslím, že Šporkovi by se tady líbilo určitě hodně a rozhodně by nám udělal nějakou ‚šporkovinu‘, aby nám zvýšil návštěvnost,“ říká ředitelka.

Celý areál, který je vlastně i vstupní branou k nedalekému Braunově betlému, se snaží lákat na neopakovatelnou atmosféru spojení pomoci a historie. Nová sezona v Žirči startuje už na Velký pátek. V dubnu a květnu bude otevřeno o víkendech, od června do září pak denně kromě pondělí od 9:30 do 17:00.

Víte i vy o nějakém zajímavém muzeu či netradiční sbírce? Napište svůj tip napetr.vanous@denik.cz