Na řidiče se valí masivní zdražení. EU už o všem rozhodla, na nás je to zaplatit

Vlastnit a provozovat auto je v Česku stále dražší. K běžným účtům za pojištění, servis nebo náhradní díly brzy přibude další položka, která se promítne do rodinných rozpočtů. Nový evropský systém emisních povolenek, známý pod zkratkou ETS2, totiž výrazně ovlivní to, kolik budeme platit na čerpacích stanicích. Nečeká nás sice žádná přímá daň ani složenka do schránky, přesto se změnám u stojanů v podstatě nevyhneme. Na stojanech čerpacích stanic je v posledních letech vidět značná nestabilita a každé další zdražení vyvolává mezi motoristy velké obavy. Evropská unie již dříve schválila legislativní balíček, jehož reálné dopady na peněženky začínají nabývat konkrétních obrysů. Nejde o žádný vzdálený teoretický plán, ale o schválenou realitu, na kterou je potřeba se připravit.

Kolem nového systému koluje spousta mýtů. Často slyšíme obavy, že majitelé klasických aut se spalovacími motory dostanou nějakou novou roční složenku nebo zaplatí speciální daň za registraci vozu. Pravidla schválená na evropské úrovni ale fungují úplně jinak. Jak uvádí ve svých dokumentech Evropská komise, systém míří na takzvanou úroveň upstream.

Zodpovědnost za nákup povolenek tak leží na samotných dovozcích a distributorech paliv, nikoli na řidičích. Lze očekávat, že dodavatelé paliv nové náklady promítnou do koncových cen alespoň zčásti. Přesná výše dopadu bude záviset na ceně povolenek, konkurenci na trhu, maržích i případných kompenzacích. Zdražení tak neuvidíme na žádném vládním výměru, ale přímo na cenovkách u čerpacích stanic.

České ministerstvo životního prostředí už na tento systém nabíhá. Podle informací z oficiálního webu Ministerstva životního prostředí u nás od ledna 2025 běží přípravná fáze. Distributoři mají povinnost emise sledovat, vykazovat a žádat o příslušná povolení. Samotné zpoplatnění emisí z dodaných paliv ale začne až později.

Ostrý start se oproti původním plánům o něco posunul. Evropský parlament na začátku roku 2026 schválil odklad, takže s plným spuštěním nového trhu se nyní počítá od 1. ledna 2028.

Zplodiny z automobilů se spalovacími motory tvoří zásadní část evropských emisí, což je pro unijní úředníky hlavní argument pro zavedení zpoplatnění u silniční dopravy., zdroj: Cybularny /Wikimedia CC0

Tento krok navazuje na další evropské snahy o regulaci silniční dopravy. V minulosti vzbudila velké debaty například novinka v podle poplatků za ujeté kilometry. U povolenek ETS2 se však neplatí za ujetou vzdálenost, nýbrž od emisí spojených s množstvím fosilních paliv dodaných na trh.

Kolik vlastně u pumpy necháme navíc? Přesná čísla nikdo předem neprozradí, protože cena povolenky se bude tvořit na volném trhu. Unijní pravidla nicméně pamatují na záchrannou brzdu, která by měla zabránit extrémním cenovým šokům. Pokud cena povolenky překročí hranici 45 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, do oběhu se dostanou další povolenky, aby cenu srazily. Tato částka je definovaná v cenách z roku 2020.

Pokud bychom počítali s tímto základním limitem a kurzem kolem 25 korun za euro, znamenalo by to čistě matematicky zdražení benzinu o nějakých 2,60 Kč na litr a u nafty zhruba o 2,90 Kč na litr. Tento zjednodušený výpočet stojí na faktu, že spálením jednoho litru benzinu vypustíme do ovzduší asi 2,3 kilogramu oxidu uhličitého, zatímco u nafty je to přibližně 2,6 kilogramu.

Zmiňovaná pojistka 45 eur se ale upravuje o inflaci. Pro nadcházející období po roce 2027 tak bude reálná hranice pro spuštění záchranného mechanismu odpovídat zhruba 57 eurům za tunu. V takovém případě by se mohl benzin u stojanů zdražit přibližně o 3,30 Kč na litr a nafta o 3,70 Kč na litr.

VIDEO/ Co jsou to vlastně emisní povolenky?

Možné dopady na tuzemsku ekonomiku analyzovala Česká národní banka. Centrální bankéři odhadují, že při ceně povolenky kolem 57 eur by mohly spotřebitelské ceny v Česku vzrůst celkově o 0,9 procentního bodu. Zároveň ale dodávají, že předpověď doprovází obrovská nejistota. Výsledný dopad totiž hodně ovlivní chování samotných prodejců, jejich marže a konkurenční boj na českém trhu.

O snaze evropských států tlumit dopady na obyvatele informovala agentura Reuters. Političtí zástupci z Česka nebo Slovenska dlouhodobě vyjadřovali obavy, aby nová pravidla nezpůsobila sociální problémy. V únoru 2026 proto státy podpořily silnější cenové brzdy. V krizových letech bude možné do oběhu uvolnit až 80 milionů dodatečných povolenek ročně namísto původně plánovaných 20 milionů.

Jak ve své tiskové zprávě uvádí Rada EU, tyto úpravy mají zajistit klidnější a stabilnější start nového trhu. Cílem je vyhnout se dramatickým výkyvům, které by okamžitě pocítily peněženky spotřebitelů.

Aby systém nezpůsobil energetickou chudobu a neúnosné zdražení pro ty nejzranitelnější, část vybraných peněz poteče zpátky k lidem. Výnosy z prodeje povolenek se totiž nepropadnou do státních rozpočtů bez jasného účelu, ale poslouží jako zdroj pro přímou pomoc.

Ministerstvo životního prostředí představilo plány pro Sociální klimatický fond. Z něj může Česká republika v letech 2026 až 2032 vyčerpat až 50 miliard korun. Peníze mají jít na konkrétní opatření, která lidem pomohou snížit jejich závislost na fosilních palivech.



Domácnosti s nižšími příjmy nebo drobní podnikatelé budou moci žádat o příspěvky na zateplení domů, instalaci solárních panelů nebo na modernizaci vytápění. Stát chce z těchto peněz podporovat také čistější formy veřejné dopravy, aby lidé měli reálnou alternativu k dojíždění staršími auty se spalovacími motory.

Dotace a úřední procesy ale v Česku často narážejí na složitou byrokracii. Jestli tyto desítky miliard opravdu pomohou zbrzdit dopady zdražení u běžných rodin, uvidíme až po plném rozběhnutí systému v roce 2028.