Josef Božek předvedl před 200 lety parovůz. Později však stroj ve vzteku rozbil

Éra motorismu v českých zemích začala být v tisku mapována již před dvě stoletími. V polovině září 1815 totiž pražské noviny Prager Zeitung přinesly zprávu o tom, že známý mechanik pražského stavovského polytechnického ústavu Josef Božek předvede 24. září 1815 ve Stromovce svůj vůz poháněný silou parního stroje. Ten byl po samohybu Francouze Cugnota teprve druhým na evropské pevnině.

Vynálezce a průkopník české techniky Josef Božek (1782-1835) již od mládí vynikal strojnickou zručností a zájmem o technické novinky. Skutečný věhlas získal sestrojením protéz pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danilevského.

Maximální úsilí věnoval Božek vývoji parního stroje, jehož použití viděl nejen v továrnách, ale také v dopravě. Přes všechny překážky svůj parovůz úspěšně dokončil, přestože celou stavbu financoval z vlastních prostředků a značně se tím zadlužil.

Svou konstrukcí se Božkův vůz podobal kočáru s vypolštářovanou dřevěnou korbou, zavěšenou vpředu i vzadu péry na železném podvozku. Mezi předními koly byl umístěn měděný kotel, ve kterém pracovaly dva válce, nad ním byla nainstalována řídítka, kterými se parovůz řídil.



Když si Božek osvojil ovládání vytvořeného samohybu, podal si žádost k zemskému prezidiu na uspořádání veřejné prezentace, a teprve když obdržel souhlas, nechal natisknout plakáty a požádal o svolení prodeje vstupenek.

A jak samotná veřejná produkce probíhala? V pražské Královské oboře (dnešní Stromovce) se 24. září 1815 sešla celá pražská honorace, tvořená především vysokou šlechtou. Po slavnostním projevu a hymně vyzval Božek přítomné, aby vždy ve dvojici zaujali místa na pohodlných sedadlech parovozu. Diváci dlouho otáleli, ale nakonec se odhodlal k prvnímu kroku nejvyšší purkrabí města pražského. Pára zasyčela a prapodivný vůz se za lomozu pístů dal bez koní a lidské pomoci plynule do pohybu.

Strnulí diváci s napětím čekali, kdy se samohyb rozpadne nebo exploduje. Nestalo se tak, a proto se na sedadlech cestujících začali střídat další a další zájemci.

Vystoupení mělo takový úspěch, že je Božek zopakoval hned následující týden. Parní jízdu předvedl na tomtéž místě také 1. června 1817, kdy zároveň předváděl parní loď na Vltavě. Úspěšnou exhibici však tehdy zkazila náhlá průtrž mračen a především krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek údajně v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.



Začal však konstruovat a vyrábět vagony pro první delší železniční trať na evropské pevnině - koněspřežku z Českých Budějovic do Lince.

Svým parovozem Božek položil základní kámen rozvoje motorismu v českých zemích. První skutečný automobil se zde však objevil až o mnoho let později. Byl jím pravděpodobně vůz podle konstrukčních návrhů Siegfrieda Marcuse, který byl v roce 1889 sestrojen ve strojírnách Märky, Bromovský & Schulz v Adamově.

Na českém území je známějším vozem Benz Viktoria, který si v roce 1893 nechal přivézt baron Theodor von Liebieg. V Praze se pak poprvé automobil objevil v roce 1897. Prvním továrně vyráběným sériovým automobilem v českých zemích byl kopřivnický Präsident z roku 1897.