Znáte Skot, Danu či Tatrapan? Historie obrněnců s technikou Tatry je dlouhá

Společnost Tatra Defence Vehiclle hodlá v květnu na brněnském veletrhu IDET představit novou generaci osmikolového obrněného transportéru Pandur 8x8 EVO. Momentálně se v Kopřivnici, přímo v areálu automobilky Tatra vyrábí rovněž vozidlo Titus. Tyto moderní stroje mají však řadu předchůdců. V našem článku ty zásadní přípomínáme. Zanedlouho uplyne už sto let od okamžiku, kdy se technici v automobilce Tatra v Kopřivnici začali zaobírat vývojem a výrobou speciálních vojenských vozidel.

Tím prvním byl ve druhé polovině dvacátých let obrněný vůz, který se o pár let později do výzbroje Československé armády dostal s označením OA vz. 30. Jednalo se automobil, který vznikl na podvozku civilní Tatry 26/30. Měl tři nápravy s lehkým pancéřováním prostoru pro tříčlennou posádku i motorového prostoru. Na kabinou byla ještě umístěna věž.

I dobový snímek tohoto vozidla si můžete prohlédnout v naší fotogalerii

Těchto zdrojů se podle informací z Muzea nákladních vozů Tatry v Kopřivnici vyrobilo pro vojáky celkem 51. Ti je hodlali využívat v takzvaných plucích útočné vozby jako dopravní prostředky pro přepravu průzkumníků.

Dalším typem byl OT-810, který v armádním názvosloví získal zkratku OT vz. 59. Do výzbroje se dostal v roce 1959 a fakticky se jednalo o evoluci slavného německého vozidla Hakl. Ten (správný název je Hanomag HKL6) se pro německý wehrmacht vyráběl v plzeňské Škodě během druhé světové války a byl to kolopásový obrněný transportér.

Modernizací vozidla byla na počátku padesátých let pověřena kopřivnická Tatra. Ta ho ale přímo nevyráběla - produkce probíhala od roku 1959 do rok 1962 v Podpolianských strojírnách Detva.

Vzniklo celkem 1450 kusů stroje, který mohl převážet deset vojáků. Pohonnou jednotkou byl vzduchem chlazený osmiválec z Tatry 138. Transportér mohl zatáčet klasickým natočením předních kol a v případě průjezdu ostřejší zatáčkou bylo možno využít hydraulický systém brzdy pohonu jednoho nebo druhého pásu.

Zřejmě nejznámějším vojenským vozidlem, ve kterém se uplatnila technika vyvinutá a vyráběná v Kopřivnici, byl obrněný transportér OT-64. Známý te také pod jménem Skot, což je zkratka oficiálního názvu projektu Střední kolový obrněný transportér. I v tomto vozidle našel uplatnění agregát z Tatry 138. Poprvé se na veřejnosti představil při přehlídce v roce 1965, tedy před 60 lety.

Využívali ho armádní motostřelci. I když na to rozhodně nevypadá a jeho hmotnost činí 13 tun, Skot uměl plavat. Ve vodě mu stoosmdesátikoňový vzduchem chlazený dvanáctilitrový diesel udělil rychlost 10 kilometrů v hodině, na silnici se uměl rozjet na tempo 100 km/hod.

Posádku tvořili dva lidé, v korbě stroje, který na délku měřil 745 centimetrů, na šířku 2,5 a na výšku až 2,7 metru, mohlo být pět sedících vojáků, případně dva na zdravotnických nosítkách. Dělala se jak varianta bez kulometné věže, tak i s ní.

Transportér se vyráběl v československo-polské spolupráci a v šedesátých a sedmdesátých letech se jich smontovalo čtyři a půl tisíce.

Dalším vozidlem, jehož jméno je velké části veřejnosti přinejmenším povědomé, se stala Dana. I v tomto případě jednotlivá písmena tvoří zkratku (byť poněkud kostrbatého) oficiálního názvu Dělo automobilní nabíjené automaticky.



Na podvozku Tatry 815 ve verzi se čtyřmi nápravami, kde byl ale motor namontován zcela vzadu za poslední nápravou, byla namontovaná houfnice ráže 152 milimetrů a proto se za názve Danap řidávala ještě zkratka ShKH 152 - samohybná kolová houfnice ráže 152 milimetrů. Produkcí byla pověřena zbrojovka v Dubnici nad Váhom. Následovníkem byla inovovaná verze samohybné houfnice, která dostala další ženské jméno - tentokrát Zuzana.

Poslední transportér, který se vyvíjel ještě za komunistického režimu v Martině, byl poněkud pozapomenutý Tatrapan. Byť by se nabízel i jiný výklad, tentokrát je jméno složeninou ze slov Tatra Pancierovaná (pancéřovaná). V pancéřované nástavbě bylo možno přepravovat až deset ozbrojených mužů. Těchto transportérů, v jejichž útrobách se nacházela technika z Tatry 815 6x6 se ale dokončilo jen zhruba padesátka.

Od minulého desetiletí pak v Kopřivnici vyrábějí jednak pancéřované kabiny pro klasické nákladní vozy Tatra a dále nové typy transportérů. Konkrétně jde například o šestikolový Titus. Úplně posledním počinem tatrováckých vývojářů pak je transportér Tadeas. Nyní kromě zmíněného Panduru Evo chystají také speciální vojenský stroj pro pouštní podmínky.